Nápad významného českého neurologa

Základy Vojtovy rehabilitační metody položil a rozpracoval český neurolog Václav Vojta v 50. letech 20. století.

„Vojta vycházel z předpokladu, že základní pohybové vzory jsou programovány geneticky v centrálním nervovém systému (CNS) každého jedince," popsal fyzioterapeut Zbyněk Stanečka, který metodu v meziříčské nemocnici provádí.

Každý člověk tak má zmíněné pohybové vzory k dispozici jako „stavební kameny" svého pohybu. Například při poruchách CNS však spontánní zapojení těchto pohybových modelů klesá. Vojtova technika pomocí reflexní lokomoce (stimulování přesně definovaných spoušťových zón na těle pacienta, pozn. red.) tak umožňuje opětovné aktivování CNS.

Vojtova metoda se uplatňuje především v dětské rehabilitaci. Vyžaduje přitom aktivní spolupráci rodičů, kteří musí s dítětem pravidelně cvičit podle rad a správného zácviku fyzioterapeuta. Při terapii není výjimkou, když dítě začne křičet.

„To, že děti při terapii křičí, je obvyklé. Je ale nutné uvědomit si, že jejich křik není výrazem bolesti, ale spíše jen forma komunikace mezi dítětem a rodičem," podotkl fyzioterapeut Stanečka.