Kroměřížská radnice proto právě na letošek připravila celou řadu akcí věnovaných dodnes oblíbenému umělci: především pak byla počátkem září v prostorách Starého pivovaru pro veřejnost otevřena jeho stálá expozice.

"Je to pro mě završení společného úsilí, aby se Karel Kryl znovu vrátil domů. Myslím si totiž, že tady má svoje místo," řekla tehdy Deníku starostka Kroměříže Daniela Hebnarová.

Autorem vizuální podoby expozice je architekt Jan Konečný. „Zpracování nebylo nějak náročné, protože se jedná o krásné téma. Šlo o to představit Karla Kryla ne jako politickou osobnost, ale komplexně jako velkého poetu, který měl široký záběr," vysvětlil architekt.

Základem expozice je podle něj pomyslné kolejiště, které symbolizuje zpěvákovy vnitřní pocity: nepatřil ani do Čech ani do ciziny. Na tento základ jsou pak navázány komory a každá z nich je věnována jedné Krylově písni. „Je ale určitě lepší nechat na sebe expozici působit, než si nechat popisovat jednotlivé prvky," uzavřel Jan Konečný.

Rok plný akcí k výročí narození a úmrtí písničkáře Karla Kryla ale začal v Kroměříži už odhalením pamětní desky na básníkově rodném domě v Březinově ulici. Dům kultury uctil Krylovu památku také festivalem zpívajících básníků nazvaným Stoptime, poslechovým pořadem hudebního publicisty Jiřího Černého nazvaným Karel Kryl bez mýtů a legend anebo výstavou Příběh Karla Kryla, v Knihovně Kroměřížska byla k vidění výstava knih a hudebních nosičů Karla Kryla a expozici připravilo i Muzeum Kroměřížska: ta od 11. září připomíná historii tiskařské rodiny Krylů v Kroměříži.

Ukončení vzpomínkových akcí na slavného zpěváka je pak naplánováno na 17. listopadu, kdy si lidé budou moci připomenout 25. výročí sametové revoluce přímo na Velkém náměstí v Kroměříži.

Karel Kryl, dnes už legendární písničkář, byl jedním z hlavních představitelů českého protikomunistického protestsongu v letech 1968 až 1989. Svou první desku vydal půl roku po invazi armád pěti socialistických států v čele se Sovětským svazem, přičemž titulní písnička Bratříčku, zavírej vrátka vznikla údajně naprosto spontánně v noci 22. srpna 1968, jako okamžitá reakce na vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Krylův otec vlastnil v Kroměříži tiskárnu, kterou mu komunisté zlikvidovali. Díky svým celoživotním postojům byl zpěvák právem považován za národní morální autoritu, přestože v letech 1969 až 1989 žil v emigraci v německém Mnichově. Potvrzuje to i fakt, že v dubnu 2012 se stal vítězem ankety Kroměřížského deníku o nejslavnější osobnost města v celé jeho historii, když v hlasování čtenářů předčil například Jana Milíče z Kroměříže, Pavla Josefa Vejvanovského nebo někdejšího československého prezidenta Ludvíka Svobodu.