Informoval o tom Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika, které žebříčky největších znečišťovatelů sestavilo z aktuálních dat Integrovaného registru znečišťování za rok 2012.

„Deza po dlouhodobém tlaku místních lidí nainstalovala ve Valašském Meziříčí novou jednotku, která zabraňuje únikům nebezpečného naftalenu," ocenil Jindřich Petrlík, který ve sdružení Arnika vede program Toxické látky a odpady.

Rakovinotvorný benzen stále uniká

Podle něj však z chemičky stále uniká významné množství rakovinotvorného benzenu, a fabrika tak stále má co zlepšovat.

Myslí si to také obyvatelé Valašského Meziříčí, kteří ovšem oceňují snižování emisí alespoň některých nebezpečných látek.

„Nedělám si iluze, že by chemická továrna přestala úplně znečišťovat ovzduší, ale alespoň nějaké snížení množství škodlivin je vždycky pozitivní. Kéž by to pokračovalo," nechal se slyšet například Radek Pavlica.

Mluvčí společnosti Deza Jaroslav Obermajer potvrdil, že v případě naftalenu snížila firma vloni emise téměř na nulu. „V praxi zafungovalo ekologické opatření spočívající v rekonstrukci zásobníků, které jsme realizovali v roce 2011," vysvětlil Jaroslav Obermajer.

Podle něj vloni spadly emisní hodnoty naftalenu pod úroveň 100 kilogramů. V roce předešlém přitom byla hodnota téměř 42 tisíc kilogramů.

Co se nárůstu emisí benzenu týče, ten je podle mluvčího Jaroslava Obermajera způsobený meziročním výkyvem výroby. Podle sdružení Arnika emise stouply o 133 kilogramů. „Emise benzenu byly prioritně snižovány již v devadesátých letech a dnes jsou již na technologickém minimu," upozornil Jaroslav Obermajer s tím, že další snižování je technicky a ekonomicky mimořádně náročné. Přesto podle něj firma přijímá opatření, která emise této látky nadále snižují.

Jsou na 40 % povoleného limitu

Minimální vliv chemické výroby na ovzduší ve Valašském Meziříčí podle něj už v roce 2011 prokázalo celoroční kontinuální měření emisí benzenu. Měření provedené nezávislou společností ukázalo, že roční průměrná hodnota emisí benzenu v měřeném místě vzdáleném přibližně kilometr od výrobního areálu nepřesáhla 40 procent povoleného emisního limitu 5 mikrogramů na krychlový metr.

Valašskomeziříčská Deza je s téměř tisícem pracovníků jedním z největších zaměstnavatelů v regionu. Firma již dříve uvedla, že jen letos investuje do ekologizace a modernizace výroby tři sta padesát milionů korun. To je stejné množství peněz, jako vyplatí na mzdách.

Na opatření dali už 2,6 miliardy

„Do tří let musíme splnit všechny přísné ekologické limity, jinak nás čekají sankce v řádu stovek milionů. Takže teď se na to připravujeme, konkrétně třeba investicí do odprášení zplodin," vysvětlil nedávno ředitel společnosti Zbyněk Průša. Za posledních dvacet let vložila firma do ekologických opatření více než 2,6 miliardy korun, což je dlouhodobě přibližně jedna třetina všech investičních prostředků.

Deza zpracovává dehet a surový benzol. Z těchto dvou základních surovin, které vznikají při koksování černého uhlí, vyrábí speciální aromatické chemické látky, které se dále využívají k výrobě dalších produktů ve stavebnictví a automobilovém průmyslu.