Kliknutím zvětšítePožár vypukl v ranních hodinách, příčinou byl nejspíše zkrat v elektrickém vedení v jihovýchodní části budovy. Oheň během dvou hodin zcela zničil celou mansardovou střechu s nárožními věžičkami i hlavní věž, jejíž vrchol i s bání se zřítil na náměstí…
Takto informovaly před více než sto lety dobové noviny o posledním velkém požáru vsetínského zámku. Tehdejší majitelé – Thoneti – nechali devět let poté opravit historický objekt do původní podoby.
PŘÍPADNÝ POŽÁR UHASÍ VODNÍ MLHA
I proto, aby se historie už neopakovala, získává v těchto dnech vsetínská dominanta unikátní ochranu v podobě moderního hasicího systému.
„Zajímavý je především tím, že nepoužívá vodu, ale hustou vodní mlhu,“ přiblížil Jiří Koňařík, mluvčí Muzea regionu Valašsko, které na zámku sídlí.
Největší část systému tvoří velká tlaková nádoba, jež bude sloužit jako zdroj vody. Aby rozměrnou nádrž vážící dvě tuny vůbec do útrob památky dostali, museli v tomto týdnu pracovníci sjednané firmy nejprve rozebrat část střešní krytiny a odstranit některé trámy.
ZÁSOBÁRNA POJME TŘI TISÍCE LITRŮ VODY
Poté už se kolemjdoucím naskytla nevšední podívaná, když těžkotonážní jeřáb vyzvedával na popruzích upevněnou červenou nádrž skrz otvor ve střeše do podkroví památky. Nádoba pojme tři tisíce litrů vody. V případě požáru ji bude pod tlakem 8,5 baru dodávat do osmnácti hlavic rozmístěných v jednotlivých patrech věže, které ji přetvoří na husou vodní mlhu. Tento systém je šetrnější, než přímé hašení vodou.
„Mlha omezí plameny a umožní bezpečně evakuovat návštěvníky, než dorazí hasiči. Na druhou stranu v případě planého poplachu nedojde ke zbytečnému vytopení celé zámecké věže a poškození dalších historicky cenných částí zámku,“ vysvětlil ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek.
Součástí nového protipožární ochrany budou také rozvody související elektroinstalace, úpravy pro zvýšení požární odolnosti konstrukcí a vytvoření druhé únikové cesty z věže. Zhášecí systém bude hotově v průběhu listopadu, vyjde na tři miliony korun.
Instalace zhášecího systému je součástí 2. etapy rekonstrukce, která na zámku začala letos v červnu. Muzeum regionu Valašsko opravuje i zámeckou zeď a oba vchody do objektu. Celkové náklady činí zhruba 11 milionů korun a uhradí je Zlínský kraj, jenž je zřizovatelem muzea.
První etapa oprav památky se uskutečnila už v letech 2014 a 2015. Zámek byl kvůli tomu devatenáct měsíců uzavřený. Stavební práce, budování nových depozitářů i stálé expozice přišly na třicet pět milionů korun. Vloni pak dostalo všech 108 oken v obvodovém plášti zámku moderní izolační dvojsklo.
NA LIBUŠÍNĚ LZE HASIT MLHOU I PLYNEM
Moderní systém protipožární ochrany mají také jiné cenné objekty v regionu. Jeden takový chrání třeba národní památku Libušín na Pustevnách. Chata zničená požárem na jaře 2014 se po náročné a nákladné obnově veřejnosti znovu otevřela letos v létě.
„V nejkrásnější části Libušína – jídelně – jsme se chtěli vyhnout vodě. Takže je vybavená plynovým hasicím zařízením. Stejně tak i další objekt Pustevenka,“ přiblížil technický náměstek Národního muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Milan Gesierich.
Ostatní části Libušína chrání vodní hasicí technologie. Střechu pak elektronicky řízený systém vytvářející v případě potřeby vodní mlhu. Součástí protipožárního systému je i podzemní nádrž na 250 kubíků vody vybudovaná před Libušínem.
Historie vsetínského zámku
Renesanční zámek s vnitřním dvorem vroubeným arkádami, byl ve Vsetíně postaven počátkem 17. století (první zmínka je z roku 1610) tehdejšími majiteli panství Lukrecií Nekšovnou z Landeka a jejím druhým manželem Albrechtem z Valdštejna.
Stojí na základech středověké tvrze z první poloviny 15. století. Pozdější majitelé – uherská šlechta z rodu Illésházy – zámeckou budovu v průběhu 18. století několikrát přestavovali a upravovali. V roce 1708 zámek vyhořel na holé zdi.
Dnešní klasicistní podobu získal v letech 1833 – 1834 za posledního šlechtického majitele Josefa z Wachtlerů. V této době byl založen také přilehlý zámecký park se vzácnými dřevinami. V roce 1915 zničil požár celou střechu zámku i s věží. Tehdejší majitelé zámku – Thoneti – nechali v roce 1924 opravit zámek do původní podoby před požárem. Posledními soukromými vlastníky zámku od roku 1938 byli Marie Baťová se synem Tomášem.
V únoru 1949 byl zámek převzat do národní správy. V 50. letech došlo kvůli nerozvážnému umístění nejrůznějších státních institucí v budově zámku ke značnému poškození zámeckých interiérů. Proto se v letech 1963 až 1974 muselo přistoupit k nákladné generální opravě budovy, která byla veřejnosti zpřístupněna 9. května 1975.
ČASOSBĚRNÉ VIDEO Z INSTALACE NÁDRŽE DO VĚŽE:
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
