Ke stavbě dvojice koryt použili řemeslníci ze skanzenu odolné modřínové dřevo. „Vyměnit ale bylo třeba také některé nosné prvky z dubu. A měnili jsme také dřevěné kolo, používané pro zpětný chod zařízení na pile. Přece jenom všechny dřevěné části dostávají každým rokem zabrat,“ uznává technický náměstek Valašského muzea v přírodě Milan Gesierich. Náklady na rekonstrukci náhonu dosáhnou zhruba 350 tisíc korun.

Vodní náhon v Mlýnské dolině procházel zásadní rekonstrukcí už před šesti lety. Tehdy přišla oprava osm set metrů dlouhé strouhy od vtokového objektu na Rožnovské Bečvě až po správní budovu muzea včetně obou rybníků v Mlýnské dolině a rybníku v Dřevěném městečku na 8,2 milionu korun.

Voda poháněla rožnovské mlýny už před 500 lety

Mlýnský náhon poháněl již v roce 1507 dva mlýny postavené na periferii Rožnova. Voda do něj proudila stavidlem nad takzvaným horním splavem a protékala necelé dva kilometry středem města až do jeho jižní části, kde stál vrchnostenský mlýn, později papírna. V severní části poháněla voda mlýn a později také pilu. Náhon sloužil déle než čtyři sta let.

Užitek z něj měly i rožnovské domácnosti, které zde braly vodu, hospodyně v něm máchaly prádlo, hospodáři napájeli dobytek. Držely se tam ryby a raci. Koupaly se v ní děti. Za socialismu sloužil náhon jako zdroj užitkové vody pro národní podnik Loana Rožnov, Severomoravské mlýny a pekárny a Vratimovské papírny v Rožnově. Ty byly posledním průmyslovým zařízením užívajícím strouhu.

Na počátku 70. let náhon zasypali

Pro náročnost a vysoké náklady na údržbu byla velká část náhonu počátkem 70. let minulého století. O zbylou část náhonu požádalo Valašské muzeum v přírodě, aby jej využilo pro pohon historických vodních staveb. V roce 1991 byl vodní náhon vrácen původnímu majiteli. Až téměř po dvaceti letech se podařilo Valašskému muzeu náhon odkoupit od jeho dědiců.

Dnes náhon napájí rybníčky v Mlýnské dolině a Dřevěném městečku a pohání technické stavby mlýn, valchu a hamr. Voda napájí také potůček v městském parku a jezírko u společenského domu. Odtud se vrací podzemním kanálem do řeky Bečvy.

Skanzen uzavřel koronavirus, řemeslníci ale nelenili

Nynější oprava dvou dřevěných koryt přivádějících vodu k pile z Velkých Karlovic není jedinou, kterou pracovníci skanzenu dokončují. „V Mlýnské dolině rovněž dokončujeme opravu ramen nesoucích dvě osmdesát a sto deset kilogramů vážící kladiva hamru. Jsou z jasanového dřeva,“ prozradil Milan Gesierich.

Kromě toho řemeslníci opravují střechu Hospody Na posledním groši v Dřevěném městečku a mění šindelovou krytinu na výstupním objektu, kterým návštěvníci tento areál opouštějí. Modřínovým dřevem je nově pokryté také pódium komorního amfiteátru v městečku, zdejší pódium u rybníčku i pódium v amfiteátru Na stráni ve Valašské dědině.

„Věřím, že návštěvníky také zaujme nová zahrada vzorků zahradních plodin starých a krajových odrůd obilovin, okopanin a košťálovin

ve Valašské dědině,“ doplnil Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, pod které rožnovské Valašské muzeum v přírodě spadá.

Exteriéry rožnovského skanzenu jsou pro návštěvníky přístupné od 11. května. Interiéry objektů muzea budou otevřené od nadcházejícího pondělí 25. května.