Starší ze sourozenců, dvaadvacetiletý Jindřich, sice nebyl stoprocentně zdráv, ale nedokázal sedět doma, když z jedné z nejvíce postižených obcí Olomoucka přišlo naléhavé volání o pomoc.

Hladina vody dosahovala v níže položených částech Střeně do 1,5 metru.

„Voda byla všude. Mezi silnicí a železnicí stály laguny, které neklesaly,“ vzpomínal Lubomír Popelka na chvíle uprostřed zcela zaplavené vesnice.

Na místě bylo už bylo na deset hasičských jednotek.

„Pomáhali jsme lidem vyčerpávat vodu a vystěhovávat nábytek do vyšších pater. Starosta rozdával úkoly a my vyrazili tam, kde nás potřebovali nejvíce,“ popisoval.

Na nohou tehdy neměli gumáky, ale sandály.

„Vody bylo všude nad gumáky a bylo horko,“ připomněl.

Ve Střeni byli předběžně domluveni na třídenní pomoci. Situaci komplikovalo, že obec je obklopena lužními lesy, které vodu zadržovaly.

„Druhý den se rozhodlo, že se vzadu za obcí překopne cesta a pak hráz dole, kde dříve byl rybník, snažili jsme udělat něco, aby se hladina snížila a voda šla pryč. Ale citlivě s ohledem na obce dále po toku Moravy,“ vzpomínal Bohumír Kobylka, velitel SDH Šumvald.

„Byli jsme pořád pohromadě a Jindra si na nic nestěžoval,“ dodal.

Druhý den večer, když hasiči přijeli po další směně ve Střeni do Šumvaldu a ve zbrojnici dávali do pořádku hadice a auto, bylo zle. Jindra zkolaboval.

„Sanitka ho odvezla do nemocnice v Olomouci. Ujišťovali nás, že to bude dobré. Už se nevrátil. Zemřel v Ostravě 24.července,“ uvedl jeho bratr Lubomír a oči mu zvlhly.

Dvaadvacetiletý muž se nakazil leptospirózou přenášenou potkany.

„Na noze měl ranku, do které se dostala infekce. Viděli jsme tam uhynulé slepice, ale potkany ne. Nikdo si takové riziko z vody neuvědomoval,“ sdělil Jindřichův o rok mladší bratr.

Mnozí poté spekulovali, že kdyby do Střeně neodjel pomáhat, mohl žít. Šlo o mimořádnou živelní pohromu a nikdo by se mu nedivil. Jenže to by podle Lubomíra nesměl být srdcem hasič, které spojuje jedno jediné - chtějí pomáhat lidem.

„Maminku to hluboce zasáhlo. Sedm let před úmrtím Jindry přišla o manžela, našeho tatínka,“ poznamenal Lubomír, který má ještě jednoho bratra a všichni společně se snažili se ztrátou vyrovnat.

Po pár týdnech od pohřbu přišlo do Šumvaldu psaní k Kanceláře prezidenta republiky. Prezident Václav Havel rozhodl in memoriam vyznamenat hrdinu z malé vesnice na Moravě a udělit mu Medaili za hrdinství.

„Do Prahy jsem jel s maminkou, ale na převzetí vyznamenání ve Vladislavském sále si netroufala. Dodal jsem jí odvahy a z rukou pana Havla medaili převzala. Plakala a oba jsme byli na bráchu moc hrdi,“ vzpomínal na Jindřicha, jehož jméno nese šumvaldské klání v požárním sportu.

Ve Střeni, kde si na obětavého hasiče ze Šumvaldu dodnes vzpomenou, vzala povodeň střechu nad hlavou 88 lidem. V noci na 8. července došlo ke zřícení nebo statickému narušení 31 stavení, která následně skončila na skládce v Nákle.

Dlouhodobě neobyvatelných zůstalo 130 domů. Voda zničila 70 procent obecních komunikací.