Muže uznal vinným z toho, že se předloni v březnu pokusil zastřelit na parkovišti v Modré na Slovácku u hotelu U Velehradu šestapadesátiletého podnikatele Karla Svobodu z Mutěnic na Hodonínsku.

Soud tak potvrdil svůj původní verdikt z loňského října. Vrchní soud v Olomouci, kam se Kuta odvolal, však případ vrátil ke zlínskému soudu zpět, protože podle jeho závěru nebylo jednoznačně prokázané, že se Svobodu skutečně pokusil zavraždit právě Kuta.

Osmatřicetiletý muž měl podle obžaloby 9. března předloňského roku přijít ke Svobodovi, který zrovna zaparkoval před hotelem U Velehradu. Tam měl totiž schůzku s Jiřím Srbeckým, který mu prý dlužil několikamilionovou částku. „V tom někdo otevřel dveře a já cítil pod paží zbraň. Ta dvakrát střelila,“ popsal Svoboda.

Vážně zraněný podnikatel stačil z posledních sil auto střelce vyfotit na mobil a pak dojít od hotelu, kde se skácel k zemi. Nebýt včas zavolané pomoci od personálu, mohl Svoboda svým zraněním podlehnout.

Po této události prý zmizela se Svobodova vozu složka, v níž byly doklady ohledně půjčky Srbeckému. Ten pak byl navíc nalezen o několik měsíců později nelezen mrtvý, podle policie spáchal sebevraždu. Auto, v němž měl Kuta odjet i samopalem, se dodnes nepodařilo najít.

Svoboda podle vlastního vyjádření dlouho nevěděl, kdo na něj střílel. A to až do předloňského srpna. To se totiž Kuta objevil u něj před domem v Mutěnicích, vytáhl malorážku na jeho syna a vyhrožoval mu, že jestli mu nezavolá otce, bude střílet. Muž zavolal polici. Svoboda si prý pak uvědomil, že stejný muž byl i střelcem.

U soudu ale Kuta i včera zapíral, že by někdy v Modré byl. Jedním z důkazů proti němu byly pachové stopy, které kriminalisté našli ve Svobodově vozu, a to na sedáku spolujezdce a dveřích. Tedy na opačném místě, než byl podle Svobody střelec. A právě to byl i jeden z mnoha rozporů, který odvolací olomoucký soud v důkazech nižší instance našel.

Na straně řidiče už kriminalisté pachové stopy nesejmuli. „Když jsem přijel na místo, bylo mi řečeno, že svědci někoho viděli na pravé straně opírat se o dveře. Proto jsme stopy zajistili tam,“ vysvětloval brněnský kriminalista Bohuslav Šváb.

Až v pondělí 26. ledna podnikatel u soudu poprvé sdělil, že chvilku před střelbou zaslechl z druhé strany vozu, jakoby někdo sahal po klice. „Měl jsem z té strany auto zamčené, ale pak už se dveře otevřely u mě,“ tvrdil Svoboda. Podle jeho slov, když utíkal za střelcem, nechal auto odemčené a pak šel do hotelu.

„Říkal něco o tom, že má v autě složku s důležitými dokumenty, ale nikdo tam nešel. Snažili jsme se mu dát první pomoc,“ sdělila tehdejší barmanka hotelu Naděžda Sidónová.

Dalším rozporem, na který odvolací soud poukázal, byla skutečnost, že Svoboda jako pachatele střelby při takzvané rekognici identifikoval zcela někoho jiného, než Kutu. Podruhé už jednoznačně ukázal právě na něj.

„Poznal jsem ho hned na poprvé, ale měl jsem strach. Věděl jsem, že ten, kdo to zařídil, to může zkusit ještě jednou. Tak jsem ukázal na člověka, na němž bylo jednoznačně vidět, že je to nějaký místní úředník,“ krčil rameny podnikatel.

Pak Kutovi v rámci takzvané konfrontace přímo do očí zopakoval, že si je jist, že střelcem byl on. „Nechápu, proč nechcete říct, kdo vás poslal,“ ptal se podnikatel obžalovaného.

„Nikdy jsem na vás nestřílel. Ten den jsem na Moravě nebyl. Kdybych věděl, kdo to byl, tak bych to řekl,“ oponoval mu zase Kuta.

Přestože obhájce Kuty Ondřej Adametz nakonec označil Svobodu výpověď jako nevěrohodnou, byli státní zástupce i soudce Radomír Koudela jiného názoru. „Není vyloučené, že před střelbou se někdo zkoušel dostat dveřmi spolujezdce do auta. Co se týče rozporu ve výpovědi, je známo, že osoby po prožitém traumatu mají ve svých výpovědích odlišnosti, aniž by lhaly. A my poškozenému věříme. Po střelbě navíc někdo auto prohledal a doklady zmizely,“ vysvětlil Koudela.

Kuta se včera po vyslechnutí rozsudku odvolal. Případ tak opět projedná Vrchní soud v Olomouci.