Ten byl obžalován ze tří závažných zločinů, a to ze zneužití pravomocí úřední osoby, ze sjednávání výhody při zadávání veřejné zakázky a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Svým jednáním měl Jiří Plášek způsobit státu téměř padesátimilionovou škodu. Za to mu v případě prokázání viny hrozilo, že stráví ve vězení 512 let.

Podle státního zástupce Petra Matouška se obžalovaný vytýkaného jednání měl dopustit jako náčelník základny zdravotnického materiálu v Bystřici pod Hostýnem, a to tím, že od poloviny července 2008 do konce prosince 2010 v tomto areálu uzavřel nejméně 130 smluv o dílo a kupních smluv na dodávky léčiv a zdravotnického materiálu, na služby spojené s obnovou 6. a 7. polní nemocnice po návratu ze zahraniční mise v Afghánistánu.

„Obžalovaný jako veřejný zadavatel nestanovil předpokládanou hodnotu těchto zakázek a pro jejich zadání nepoužil zákonem uložené zadávací řízení, v němž by umožnil dalším potenciálním zájemcům podat nabídky do tohoto řízení. Namísto toho je bez uveřejnění a provedení průzkumu trhu zadal přímo vybraným dodavatelům," uvedl žalobce.

Podle něj také za značně nadhodnocenou cenu.

Obžalovaný Plášek ale u soudu celou dobu vinu popíral.

„Cítím se nevinen, budu se to snažit prokázat. Já jsem ty firmy nevybral," hájil se Jiří Plášek před soudem.

Tvrdil, že firma, které zakázku zadal, byla schopná jako jediná vyhovět specifickým požadavkům, které armáda pro tyto účely měla. Jiří Plášek se také hájil i časovou tísní, polní nemocnice měla být prý co nejdříve akceschopná, šlo o dobu šesti měsíců.

Žalobci Petru Matouškovi nepomohl ani znalecký posudek. Znalec ve svých závěrech tvrdil, že obžalovaný nebyl v časové tísni s revitalizací polní nemocnice, tudíž mohl vyhlásit řádné výběrové řízení. Znalec zkoumal i další zakázky, které zadal obžalovaný, a dle obžaloby se měl na nich obohatit. Ovšem znalci se nepodařilo pracovat s úplnou dokumentací, proti jeho zkoumání byla i již uplynulá delší doba od jejich průběhu. Soud proto nepovažoval posudek jako nejdůležitější v jeho rozhodování.

Naproti tomu v závěrečných řečech jak obžalovaného, tak jeho obhájce zaznělo, že veškeré kroky a rozhodnutí, které obžalovaný Plášek v souvislosti s vytýkanou zakázkou obnovy polní nemocnice podnikl, vždy dopředu konzultoval se svými nadřízenými. Ti to ostatně potvrdili i svou svědeckou výpovědí. To byl také jeden z hlavních argumentů senátu, které zmínil ve svém zdůvodnění i soudce Radomír Koudela. Středeční rozsudek není pravomocný, státní zástupce se ihned po jeho vynesení proti němu odvolal.

„Rozhodnutí senátu jsem očekával, nepřekvapilo mne," komentoval po skončení jednání žalobce.

Naproti tomu obhájce Petr Skalka i Jiří Plášek neskrývali svou radost ze zprošťujícího rozhodnutí.

„Dnes jsem k soudu přicházel s 90procentní vírou, že takto bude rozhodnuto. Soud ve vztahu k těmto záležitostem rozhodl objektivně a také korektně," myslel si Jiří Plášek po vynesení osvobozujícího rozsudku. Naznačil, že za jeho obviněním jsou širší souvislosti.

„Je možno hovořit i o nějaké společensko-politické objednávce," zmínil s tím, že ale k tomu nemá žádné důkazy. „Celá kauza začala už v roce 2009 anonymním udáním, a to se v armádě podle předpisů vyšetřuje. Po vyšetřování inspekcí byla věc předána policii a později šla k soudu," dodal Plášek.

Případ ale ještě není u konce, po odvolání státního zástupce o ní bude rozhodovat Vrchní soud v Olomouci.

„Satisfakce je zatím poloviční, protože pan státní zástupce neuznal prohru a bez ohledu na dokazování podal odvolání," komentoval ještě advokát Petr Skalka.

Další kauza Jiřího Pláška autolékárničky pro armádu:

Ještě nedávno byl Jiří Plášek trestně stíhán i v jiné kauze, která skončila u soudu. Jednalo se o kauzu nákupu autolékárniček pro armádu. Podle obžaloby měl Plášek v listopadu 2010 potvrdit převzetí autolékárniček a defibrilátorů pro armádu. Jenže právě autolékárničky v době údajného převzetí dodavatelská firma vůbec nedodala. Ty dodala až dodatečně se zpožděním. Nezaplatila tak ani smluvní pokutu z prodlení.

Podle obžaloby tenkrát měla být způsobena škoda státu ve výši 362 tisíc korun. Pražská firma Cheirón, jež byla dodavatelem zakázky, později v průběhu trestního řízení ale smluvní pokutu uhradila. Podle obžalovaného Pláška tak nevznikla žádná škoda. Krajský soud dospěl k závěru, že postup Pláška měl být předmětem kázeňského řízení, avšak trestného činu se nedopustil. Stejný názor před dvěma lety zaujal Nejvyšší soud a Pláška zprostil viny.

Jiří Plášek byl velitelem základny v letech 1994, až 2011, kdy byl zproštěn funkce