Ne snad proto, že by se dal na dráhu kriminálníků, ale proto, že v těchto prostorách sídlí i speciální odbor ostravské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, kde nyní bude několik měsíců působit.

Na čem tedy pracujete? Proslýchá se, že jste dostal na starost vyšetřování tzv. Toflova gangu. Co je na tom pravdy?

Tak mohu potvrdit, že jsem členem týmu, který na tomto případu pracuje. Ale nic víc k tomu už říct nemohu.

Jde tedy o tým, který byl speciálně vytvořený jen kvůli vyšetřování tohoto případu?

Ano, byl sestaven pro vyšetřování této skupiny, do níž jsou zapleteni i brněnští policisté, respektive bývalí policisté a další lidé, kteří vydírali podezřelé či obviněné a chtěli po nich úplatky a další služby.

Souvisí váš odchod s kauzou vyhořelého masokombinátu Filex, který jste měl na starost? Tento případ jste nakonec vrátil k došetření a navíc v něm figurují jména, která s Toflovým gangem úzce souvisí.

To nemohu ani potvrdit ani vyvrátit.

No, když už jste zmínil to zapletení se policie do trestné činnosti, tak jak je podle vás na tom zlínská?

S generální inspekcí jsme pracovali na několika málo případech. Ale obecně si myslím, že zlínská policie nemá v tomto směru nějaké závažné problémy. To, že se objevili lidé, kteří zneužívají svou pravomoc nebo se dopouští trestné činnosti, ať už násilné, či jiné, tak to je bohužel u všech složek policie.

Tady platí staré heslo: Kdo hlídá hlídače? Někdo musí hlídat i ty hlídače a i ti dělají chyby. A bohužel i závažnější pochybení než jsou ta nedbalostní.

A co justice, ta chyby nedělá?

Nikdo není neomylný.

Hodně se mluví o úplatcích, ať už u policie, nebo na justici. Už se vám někdy stalo, že by vám nějaký obviněný nabízel peníze, aby nešel před soud?

Mně tedy osobně ne. A kdo mi chce nabídnout úplatek, tak ať to zkusí. Rád takového člověka poznám a rád se s ním potkám před soudem. (Úsměv.)

Za těch pět let, co jste tu působil, jakou kauzu byste vyzdvihl jako nejzajímavější?

To je skutečně těžké. Ale určitě tam patří loňská vražda v Hulíně, za kterou si pan Kopecký odpykává pětadvacetiletý trest. Protože i když jsem byl za ty roky u desítek podobných případů, tak na málokterém místě činu jsem viděl tak hrůznou podívanou jako tam. Navíc tento případ byl specifický i tím, že jsme ze začátku vůbec netušili, kdo je pachatel.

V podezření byly desítky lidí a nebylo vůbec jednoduché se od něčeho odrazit. Nakonec jsme ale během týdne došli k panu Kopeckému a pádnými důkazy jej nakonec usvědčili.

A co střelba v kunovickém Aicraft Industries, za níž stál Karel Musela?

Ta tam rozhodně také patří. Nestává se naštěstí tak často, že by člověk přišel do podniku a začal tam střílet po lidech, byť to bylo cílené. Vyžádalo si to velké nasazení všech bezpečnostních složek. Na tomto případu se ukázalo, že byť policie zasáhla velmi rychle, tak přesto nejsme ještě zdaleka připraveni na podobné situace.

Tohle svým způsobem také souviselo s jedním z vašich případů, a to dokonce s bratrem tohoto střelce, který měl „nešťastnou“ náhodou spadnout z posedu. Před soud jste tehdy poslal jednoho z jeho přátel, kterého nakonec soud zprostil obžaloby. Neměl jste v tu chvíli strach, že byste se mohl stát i vy obětí Karla Musely?

Strach jsem neměl. Ale pravda je, že ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, kdo je střelcem, a že jeho motivem by mohla být i msta za to, že nebyl za zranění jeho bratra nikdo potrestaný, tak samozřejmě hrozilo, že by se pokusil zranit i někoho z týmu vyšetřovatelů či dokonce muže, který byl původně obžalovaný. To se ale nakonec nepotvrdilo. Středem jeho zájmu byli jen lidé z managementu společnosti.

Zůstaňme na chvíli ještě u toho podivného pádu Pavla Musely z posedu. Sice že jste muže, který měl být za to zodpovědný, nakonec sám navrhl zprostit obžaloby. Co ale váš vnitřní pocit?

Rozhodl jsem se podle svého vnitřního přesvědčení a v souladu s provedenými důkazy. Ale lidsky vám řeknu jedno. Hrozně rád bych byl ten den, v ten čas u toho posedu. A rád bych se, i pro klid svého svědomí, podíval, jak to v ten den přesně bylo.

Takže tam nějaké pochybnosti u vás stále přetrvávají?

Z pohledu trestního právníka nikoliv, z lidského hlediska určitě. Ten zprošťující výrok byl na základě velmi vážných pochybností o vině obžalovaného. Ale ani já ani soud a ani policie jsme neřekli, že se to tak nestalo a že to skutečně nebyl tento dotyčný.

Není tajemstvím, že zlínské krajské státní zastupitelství se může v určitých věcech pochlubit svým „bylo to u nás poprvé“. Například u jednoho případu gangu, který kradl luxusní auta, jste z jednoho z pachatelů udělali spolupracujícího obviněného. Jak se to podle vás osvědčilo?

Velmi. A maximální snaha policie i nás je, aby tento status byl využívaný.

Ale pokud se to osvědčilo, proč těchto případů není více?

Obviněný se totiž musí sám doznat i ke své vlastní trestné činnosti, což nebývá často. A asi největším problémem je, za jakých podmínek je možné tento institut využít. Jde to totiž v podstatě jen u organizované skupiny.

Co takového člověka přiměje, aby se stal spolupracujícím obviněným? Znamená to pro něj automaticky nižší trest?

To určitě ne. To je vždy otázka soudu, jak si celý případ vyhodnotí. Ten samozřejmě může k této okolnosti přihlédnout, na což je obviněný i upozorněný. Ale je vždy na něm samotném, jestli si vyhodnotí, zda to pro něj výhodné bude, či ne.

Konkrétně pokud se bavíme tedy o těch krádeží ch aut a o odsouzeném Bednářovi, tak to pro něj výhodné asi bylo. Nakonec dostal podmínku a povinnost nahradit škodu. Ale rozhodnutí bylo na soudu. A to bylo podle mě signálem i pro další jeho následovníky.

Je něco, v čem by se dalo říci, že bylo zlínské krajské státní zastupitelství první?

Tak jako první z prvních jsme využili institutu zákazu vycestování do zahraničí a odevzdání pasu. To bylo zrovna u toho samého případu.

A co zabezpečovací detence? Tam jste měli v tomto případě myslím také prvenství, ne?

Ano. To byl skutečně první klient tohoto ústavu. Šlo o psychicky nemocného mladíka, který málem ubil svou matku. A i po třech letech je stále v tomto ústavu. Nedávno jsem jej navštívil a myslím, že se mu tam daří daleko lépe než v domácím prostředí, vyplynulo to i z odpovědí lékařů. Je otázkou, zda mu soud po nějaké době tento trest nepřemění na mírnější formu omezení osobní svobody.

Teď tak trochu narazím i na svou práci. Jako ostatní novináři tak i já bych chtěla vědět nejlépe hned o všem a být hned na místě činu. Ubližují někdy média vyšetřování?

Osobně si to nemyslím. Spíš naopak. Někdy naopak média mohou pomoci k rychlejšímu objasnění celého případu. Tak třeba konkrétně vražda ze Slopného. Ta je doposud nevyřešená. Bohužel počínáním rodiny i zdravotníků na místě činu jsme se o tom, že muž zemřel násilnou smrtí, dozvěděli až s odstupem několika dnů.

Víme, že pachatelem byl člověk z cizího prostředí. Kdybychom to věděli dřív, s odstupem několika hodin a ne dnů, a ihned požádali skrze média veřejnost o pomoc, tak si osobně myslím, že efektivita ze strany veřejnosti by byla daleko větší. A dost možná už i případ vyřešený.

A lze prozradit tedy něco málo, jestli bude tato vražda patřit k těm úspěšně vyřešeným, nebo dostane punc pachatel neznámý?

Můžu se vyjádřit jen do doby, kdy jsem případ měl na starost. Tento případ chceme dotáhnout do konce. A já věřím, že se nám podaří odhalit pachatele a postavit jej před soud. A stejně tak jsem přesvědčen, že se podaří vyřešit i kauza úmyslně zapáleného masokombinátu Filex.

Roman Kafka

Věk: 34 let

Pochází z: města Kroměříž

Studium: Gymnázium v Kroměříži, Justiční škola v Kroměříži, Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně.

Profesionální praxe:

V letech 2003-2006 právní čekatel a později státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži, od roku 2007 státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně pobočce ve Zlíně, od roku 2010 i jako vedoucí oddělení dozoru, od března 2012 dlouhodobě dočasně přidělen na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Mimo to přednáší i na Justiční akademii v Kroměříži a policejní škole v Holešově.

Specializace: zejména násilná trestná činnost, ale i trestná činnost úředních osob, korupce, drogová trestná činnost a mravnostní trestná činnost.

Zdroj: Roman Kafka