Oběšení je podle informací Českého statistického úřadu také nejčastějším způsobem, který pro svůj dobrovolný odchod ze světa sebevrazi volí. Představuje více než šedesát procent dokonaných sebevražd. S velkým odstupem pak následují sebevraždy zastřelením, otravou a skokem z výšky.

Poslední případ sebevraždy zaznamenali policisté na Valašsku ve druhém zářijovém týdnu ve Vidči. Asi dvacetiletého mladého muže tam nalezl oběšeného v lesním porostu náhodný kolemjdoucí. Co mladíka dohnalo k předčasnému ukončení života, není stále jasné. „Cizí zavinění jsme ale nezjistili,“ uvedla k případu Brousilová s tím, že policejní vyšetřování stále probíhá.

S lidmi pomýšlejícími na sebevraždu se setkávají také pracovníci vsetínské linky důvěry. „Nejsou to ale hovory, které by byly na denním pořádku. Zaznamenáváme je poměrně zřídka,“ potvrdil ředitel Azylového domu ve Vsetíně, který linku důvěry provozuje, Michal Trčálek.

Podle jeho slov se lidé, kteří se na linku obracejí, dají rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří ti, kteří o sebevraždě teprve uvažují a potřebují si o tom s někým promluvit. Do druhé pak spadají lidé, kteří již jsou rozhodnutí sáhnout si na život.

Podle Trčálka jde v obou případech o velmi citlivé téma a vždycky je třeba k těmto lidem přistupovat individuálně. „Je důležité řídit se pravidlem, že sebevražda se nerozmlouvá, ale odkládá,“ upozornil Trčálek.

Souvisí to podle něj s tím, že člověk, který se rozhodne k sebevraždě, v ní vidí jediné řešení určité bezvýchodné situace. „Pokud se mu ji budeme snažit rozmluvit, bereme mu tím jediné východisko, které v té chvíli před sebou vidí a vlastně jej tím vrátíme zpátky do situace, se kterou si neví rady,“ vysvětlil Trčálek.

Proto je podle něj vždy nutné zvolit takový postup, který by rozhodnutí vzít si život, oddálil například o týden nebo čtrnáct dní. „Snažíme se přitom také navrhnout jiné varianty, jak problém, který k nám člověka přivedl, vyřešit,“ doplnil Trčálek.