VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Letos už si vzala život dvacítka lidí v kraji

Zlínský kraj - Už dvacítka lidí si vzala během necelých tří měsíců ve Zlínském kraji život, nebo se o to alespoň pokusila. Vloni zemřelo vlastní vinou v regionu přes tři stovky lidí, z toho jenom stovka na Zlínsku.

18.3.2013 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto: Sebevrazi volí mnohdy i skok pod vlak.Foto: Deník/ Karel Pech

Přestože čísla nejsou malá, nejsou ve srovnání například s rokem 2010 ani alarmující. Tehdy hovořili policisté v tomto období už o čtyřiatřiceti případech sebevražd v kraji. Za stejné období předešlého roku jich řešili čtyřiadvacet.

Začátek jara podle psychologů nejvíce k sebevraždám vybízí. Dlouhá zima totiž obvykle lidem, kteří mají sklony k depresím, příliš nepřidá.

Nedávný případ řešili policisté a záchranáři na Kroměřížsku. „Třiašedesátiletý muž vyčkal za spínací stanicí na příjezd vlaku a těsně před jeho průjezdem skočil přímo před něj. Zřejmě vstoupil do kolejiště úmyslně," poznamenala kroměřížská policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Ne ke všem případům vyjíždějí policisté. Někde stačí jenom pomoc strážníků. To u případů, které jsou demonstrativní. Někteří lidé si totiž ani tak nechtějí ublížit, jako na sebe upozornit tím, že si už předem zavolají pomoc.

„V těchto případech, když se nám podaří člověka zachránit, je předáváme na psychiatrické oddělení. Jestliže ale předpokládáme zdravotní komplikace, nejdříve putuje na interní vyšetření do nemocnice v příslušném městě," upřesnil mluvčí krajské záchranné služby Petr Olšan.

Člověk, který si život skutečně chce vzít, věšinou nechá dopis na rozloučenou a sebevraždu dokoná. Nešťastná láska, dluhy, alkohol, deprese. To jsou nejčastější důvody, proč se někteří lidé pokoušejí o sebevraždu.

„Proč lidé páchají sebevraždy? To je otázka, kterou si lidé kladou od nepaměti," podotkl Pavel Bráblík, vedoucí Linky SOS Zlín. Častým důvodem ale prý bývají deprese.

„Sebevražda je mužským i ženským způsobem řešení složité životní situace, obě skupiny se však liší provedením. Muži častěji volí drsnější formy, ženy pak ty jemnější, méně zraňující," uvedl Bráblík.

Děti, které si berou život, mají prý většinou nepřiměřený strach z trestu a hněvu rodičů. Z věkového hlediska jsou podle něj nejvíce ohroženou věkovou skupinou lidé v rozmezí 40-50 let.

Lidé mohou vždycky využít pomoci psychologů, psychiatrů, různých poraden i linek důvěry.

„Tam je možné se obrátit, a pokud to člověk nezvládne, může být hodně důležitá i pomoc okolí. Takže lidé by měli být ke svým blízkým pozorní, mít informace a podpořit člověka v obtížné situaci," poradil Bráblík.

Podle jeho zkušeností s případy z Linky SOS vysílá člověk se sebevražednými myšlenkami předem ke svému okolí signály.

„V žádném případě neplatí lidové rčení, že pes, který štěká, nekouše, a lidé by neměli věřit tomu, že když někdo o sebevraždě mluví, nic nehrozí," varoval.

Hrozící sebevražda se dá rozpoznat ze změny chování člověka.

„Signálem může být, že někdo dává do pořádku své záležitosti, zbavuje se majetku či uzavírá s rodinou ústní dohody o jeho dalším využívání. Za závažný signál je považováno shromažďování určitého léku, častější čištění zbraně nebo jiné chování vybočující z běžného rámce," shrnul Pavel Bráblík.

Policejní vyjednavač Roman Navrátil: Nemusím být mistrem řeči

Policejní vyjednavač Roman Navrátil ze Zlína pomáhá zvrátit nešťastná rozhodnutí některých lidí. Na svém kontě má několik lidských příběhů s dobrým koncem.

Jak musí být připraven policejní vyjednavač na zásah?

Než přijede na zásah, musí mít informace o místě a o osobě, které se zásah týká. Je to důležité proto, aby s osobou mohl navázat kontakt, a mohl tak rozebrat jeho situaci, která ho k činu dohnala.

Co vám nejvíce ve vaší práci pomáhá?

Je důležité, aby policejní vyjednavač měl pro svou práci klid, prostor a nikdo jej nerušil. Policejní vyjednavač se musí hlavně vcítit do člověka, se kterým vyjednává, aby mu mohl poradit, jak se může dostat ze své svízelné situace. Většinou se lidé potřebují jenom vypovídat, vylít si své srdce. Zkrátka podělit se s někým o svůj problém.

Jak vypadá vaše práce na místě zásahu?

Většinou když přijedeme na místo, člověk ještě svůj čin nedokonal. Někdy stačí s ním jen promluvit a probrat jeho problém. Policejní vyjednavač nemusí být mistr řeči, musí však dobře umět naslouchat a poradit, třeba že v životě existují i jiná řešení, než je například sebevražda.

Máte pocit, že se případy sebevražd ve Zlínském kraji zvyšují?

Ano, mám pocit, že je jich více. Letos jsme však řešili zatím jeden případ účasti na sebevraždě spojený s vyjednáváním.

O jaký případ se jednalo?

Bylo to na začátku února v Březolupech. Zoufalý muž se chtěl zastřelit a ohrožoval zbraní i policistu. Byl pod vlivem návykových látek a špatně se s ním komunikovalo. Po téměř tříhodinovém vyjednávání se podařilo muže zpacifikovat a předat záchranářům. 

Autor: Jana Zavadilová

18.3.2013 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Den zdraví ve zdravé škole
21

Bulgur, kuskus, nebo čočkový salát: běžná jídla na základní škole

Žena je psychicky nemocná.

Hledá se Naděžda Skácelová

AKTUALIZOVÁNO

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

Profily poslanců zvolených ve Zlínském kraji  

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Chceme se omluvit fanouškům. Bylo to hrozné, říká Bačo.

Fotbalistům Zlína to proti Mladé Boleslavi před domácím publikem vůbec nejde.

Lidovec Benešík: Česku je to jedno. Slovák či Japonec

„Česká republika je maximálně tolerantní země. Když se podíváte na to, že volby vyhráli ekonomičtí migranti, tak jednoznačně můžeme EU říct, že nejsme žádní xenofobové. U nás je to jedno: Slovák nebo Japonec,“ sdělil Ondřej Benešík jediný lidovecký poslanec z našeho kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT