Zloději přitom klidně vlezou i na oplocený a hlídaný pozemek. Hlídání velkých polí je však pro pěstitele často finančně nevýhodné. Menší zemědělci si úrodu zvládnou ohlídat, třeba i vypuštěním psů.

Slovácko česnek, Zlínsko brambory

Zatímco krádežemi česneku je vyhlášené Uherskohradišťsko, na Zlínsku jsou u zlodějů v oblibě brambory. Minulý pátek se například rozhodl 58letý muž ze Zlína pomoci si k živobytí tím, že vykopal šest kilogramů brambor na cizím poli. Za to mu strážníci udělili pokutu 500 korun. Na Valašsku se pak podle lidí nejčastěji kradou švestky, třešně, jablka a jiné ovoce. Pravděpodobně na výrobu pálenky.

Sami okradení ale často nejdou na policii. To platí především u pěstitelů s malými zahrádkami, u kterých finanční ztráta není až tak vysoká. „I když už jsem několikrát přišel na to, že ze stromů mizí ovoce, nikdy jsem s tím nakonec nic neudělal. Mám menší zahradu, tak se ji snažím v době úrody víc hlídat. A také jsem si pořídil psa. Snad to tedy letos k něčemu bude," doufá Martin Ptáček z Valašskokloboucka.

I v případě nahlášení krádeže může být ale docela těžké pachatele dopadnout. Jediná možnost tak zůstává přistihnout a potrestat pachatele přímo při činu. „Je na uvážení strážníka, jakou pokutu dotyčnému udělí. My ale samozřejmě nebudeme pobíhat po polích s váhou a vážit ukradené plodiny. Množství a cenu zboží si musí určit sám majitel," uvedla mluvčí zlínských strážníků Šárka Škubalová. Pokud tato cena přesáhne pět tisíc korun, jedná se o trestný čin krádež. „V takovém případě hrozí zloději až jeden rok vězení. Přihlíželo by se však i k tomu, jestli je čin opakovaný, tedy zda se jedná o recidivistu," dodala mluvčí zlínské policie Jana Macalíková.

Padané obecní ovoce patří všem

Jediná sklizeň, která je povolena a lidé za ni nemusí platit, je popadané ovoce z obecních stromů. „Lidé si mohou posbírat ovoce, které spadne na zem, podle libosti. Nesmí však lézt po stromech, aby nezranili sebe a nezničili strom," podotkl mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák. Někde je také možné domluvit se i na organizované sklizni a následném zpracování.

Letos je v kurzu i rybíz

Nekrade se však jen větší ovoce a zelenina, ale i drobnější plodiny, které lidé využívají pro svoji potřebu.

„Letos se neurodilo moc jahod, tak jsem si říkala, že na buchty využiju alespoň rybíz ze zahrádky. Když jsem ho však do Malenovic přišla otrhat, zjistila jsem, že se o to už někdo postaral přede mnou," povzdychla si nad ukradenou úrodou Marie Nováková.

Kdo jsou lidé, kteří kradou na polích, v sadech a zahradách a jestli je snazší ukrást peněženku než třeba česnek za tisíce, se prý nedá stoprocentně odhadnout.

„Nelze to určitě posuzovat paušálně. Někdo je třeba i schopný zabít pro dvacetikorunu a jiný se zase zaměřuje na kriminalitu bílých límečků," myslí si klinická psycholožka Patricie Juračková. Podle ní se na krádežích může samozřejmě odrazit i ekonomická krize, jelikož na lidi vždy působí dění ve společnosti. „Člověk může v době krize hledat možnosti, kterými se dá přivydělat, i když to bude trestný čin. Těžko říct, zda mají větší předpoklady ke krádežím mladí nebo spíše starší lidé. Je fakt, že když staršího člověka propustí těsně před důchodem z práce, může mít tendenci si udržet svůj zaběhnutý životní styl a začít krást, když mu nic jiného nezbývá. U mladších nezaměstnaných lidí se naopak nemusí vytvořit pracovní návyky vůbec a těžko pak hledají normální práci," tvrdí Juračková.

Občas se ale může stát, že jsou lidé prostě jen nenasytní a nezaleknou se ani větších krádeží v oblasti zemědělství. Pak už je nezajímá jenom ovoce a zelenina, ale troufnou si třeba i na dobytek. Dokazuje to nedávný případ z Bystřice pod Hostýnem, kdy zloděj ukradl tamnímu družstvu hned tři telata v hodnotě 15 tisíc korun.

Autor: Anna Macháčová