Oba odsouzení se odvolali proti červnovému verdiktu Vrchního soudu v Olomouci, který je poslal na deset let za mříže. Nejvyšší soud ale jejich případ vrací zpět k Vrchnímu soudu v Olomouci. „Byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Olomouci z června 2015 a ten musí věc projednat znovu," informovala mluvčí Krajského soudu v Brně Simona Tesařová.

Oba muži, kteří byli v minulosti již několikrát soudně trestáni, tak stanou ještě tento měsíc před senátem olomouckého vrchního soudu, který bude jejich kauzu na základě instrukcí Nejvyššího soudu znovu projednávat.

Ten jim v červnu minulého roku zpřísnil tresty, které nad nimi vynesl zlínský krajský soud. Z Gráblových osmi a Neradílkových devíti let je odvolací soud poslal oba na deset let za mříže. Třetí, původně obžalovaný Ladislav Holub, si u krajského soudu ve Zlíně vyslechl podmíněný tříletý trest a proti tomuto verdiktu se vzdal práva na odvolání. Původně všem obžalovaným hrozil dvanáctiletý trest odnětí svobody.

Přepadení banky v Chropyni na Kroměřížsku provedli dle obžaloby Jan Grábl, Jan Neradílek a Ladislav Holub v říjnu 2013. Jan Neradílek, nejmladší ze skupiny, měl podle obžaloby vstoupit do banky maskovaný černou kuklou. Se slovy „naval prachy, dělej, dělej, dělej" ohrožoval pracovnice spořitelny namířenou plynovou pistolí a požadoval vydání peněz. Ladislav Holub zatím hlídal okolí. Lupiči tak údajně společně získali částku necelých 45 tisíc korun. Celé přepadení měl iniciovat a režírovat „vůdce skupiny" Jan Grábl.

Jan Grábl a Jan Neradílek byli také uznáni vinnými z přepadení pracovnice směnárny v Měrovicích nad Hanou na Přerovsku Alžběty H. v únoru 2014. Obžalovaní se tehdy pokusili oloupit osmapadesátiletou ženu před garáží jejího domu. Ta se však jejich napadení statečně bránila a odmítla vydat kabelku, kde měla finanční hotovost ze směnárny.

Pomocí slzného plynu a přivolané pomoci se žena ubránila, přesto však při napadení utrpěla mnohačetná poranění. Nejvážněji se však útok podepsal na jejím psychickém stavu. Podle znalkyně z oboru psychiatrie žena trpí dodnes posttraumatickou psychickou poruchou.

Při napadení ženy měl sedět Jan Grábl ve voze, kterým měl Neradílka na místo činu dovézt. Podle zlínského soudce Jiřího Dufka byl iniciátorem loupežných přepadení Jan Grábl, Neradílek byl jejich vykonavatelem.

Neradílek s Gráblem po celou dobu procesu svalovali vinu jeden na druhého. Oba se sice k činům doznali, přesto tvrdili, že trestné činy naplánoval a inicioval ten druhý.

U soudu svého jednání oba litovali. „Omlouvám se zvláště poškozené za své jednání, omlouvám se také své rodině. Věřili mi a já jsem je zklamal. Považuji to za své selhání. Vím, že mě čeká spravedlivý trest," kál se před soudem Jan Grábl.

Ani Jan Neradílek se netajil svou lítostí. „Doznávám se a lituji svého jednání. A už to nikdy neudělám," sliboval u krajského soudu ve Zlíně. Přesto je soud poslal do vězení.

„Společně se dohodli na spáchání skutku, věděli, o co jde a rozdělili se o peníze utržené z loupežného přepadení," sdělil předseda senátu krajského soudu ve Zlíně ve svém zdůvodnění rozsudku.

Oba muži tak podle soudu měli jít opět za mříže. Ve vězení už přitom oba byli.

Jan Grábl byl za loupežné přepadení vozu bezpečnostní agentury odsouzen v roce 2007 na jedenáct let za mříže. Z vozidla převážejícího tržby z obchodů a peníze z bank si společně s dalšími dvěma muži odnesl celkem přes šestnáct milionů korun. Z vězení byl podmíněně propuštěn v roce 2012. Jeho komplic Jan Neradílek byl za loupežné přepadení odsouzen v roce 2009 ke čtyřem letům vězení. Dohromady byl už jedenáctkrát soudně trestaný.