Odškodnění pro Janečku nebo trest. Možné je oboje

Od nástupu do vězení je zachránila amnestie Václava Klause z 1. ledna 2013. Ještě předtím si ale všichni tři podali dovolání k Nejvyššímu soudu (NS). Ten, jak už jsme informovali dříve, zmíněný rozsudek i tresty rozhodnutím z poloviny srpna zrušil.

„Věc se tím vrací do stadia odvolacího řízení, v němž Krajský soud v Brně jako soud odvolací odstraní vytýkané vady," uvedl mluvčí NS Petr Knötig.

V obnoveném řízení pak mají obžalovaní pouze jedinou jistotu.

„Vzhledem k tomu, že si dovolání podali obžalovaní, nesmí jim být trest zpřísněn. Tedy nesmí být vyšší než ten původní," vysvětlil mluvčí.

V praxi to znamená, že mohou dostat znovu trest původní, nebo jim může být zmírněn, či mohou být dokonce zcela zproštěni žaloby. V takovém případě budou moci dokonce žádat po státu odškodnění.

Nejvyšší soud uložil v novém jednání posoudit, zda policie neiniciovala nebo nějakým způsobem nevyprovokovala předání úplatku insolvenčnímu správci věřitelské firmy, který vymáhal po Janečkově společnosti Square Transaction dluh 30 milionů korun.

Za úplatek 750 tisíc korun měl správce tento vysoký dluh administrativně snížit přibližně na šest milionů korun. Správce se ale obrátil na policii.

Právní zástupce Martina Janečky Lukáš Eichinger o jednání policie neskrývá pochybnosti.

„Překvapuje mne, že o tomto předávání nebyl pořízen videozáznam. Nejsou o tom žádné záznamy. V celé kauze jsou základní logické rozpory," uvedl.

Žalobce v případu Janečka a spol. Jan Petrásek ale pochybnosti nemá. „Z opatřených důkazů nepochybně vyplývá, že iniciativa k nabídce a následnému předání úplatku vzešla ze strany obžalovaných," sdělil. 

V řádu měsíců se tak případ dostane na stůl odvolacímu Krajskému soudu v Brně, který vynese nový rozsudek. Amnestie by jej neměla již ovlivnit.

„Rozhodnutí prezidenta republiky z 1. 1. 2013 se vztahovalo na pravomocně uložené tresty. V tomto případě byl dle poskytnutých informací pravomocný rozsudek zrušen na základě mimořádného opravného prostředku a věc vrácena k novému projednání, v jehož závěru vynese soud rozsudek nový, který nabyde právní moci v souladu s ustanoveními trestního řádu," uvedla k tomu mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

V případě, že jim odvolací soud tresty zmírní, či je dokonce zprostí žaloby, mohou podle ní žádat od státu odškodné. „Pokud někdo vykonal trest na základě rozhodnutí, jež bylo později zrušeno, měl by mít nárok na odškodnění," řekla Hrochová.

Žalobce v kauze Martina Janečky a spol. Jan Petrásek v rozhovoru pro Deník říká:

V kauze Janečka v žádném případě nešlo o policejní provokaci

Zlín, Brno _/ROZHOVOR/ Žalobce Jan Petrásek v rozhovoru pro Deník tvrdí, že jednání policie v případě Martina Janečky a spol. bylo v pořádku. Původní nepodmíněné tresty byly zcela odpovídající.

Co říkáte námitce obhájce pana Janečky, který upozorňuje na to, že z předání úplatku insolvenčnímu správci panem Dvořákem neexistuje žádný videozáznam?

Odpovím otázkou. Jak přišel pan obhájce na to, že tam nějaké byly? A pokud tam byly a není o nich zmínka ve spise co to dokazuje? Obecně vím, že umístit kamery třeba v kavárně (před schůzkou) bez vědomí majitele je poněkud problematické (pokud nemá být příjemcem úplatku s policií spolupracující kavárník). O předstíraném převodu pochopitelně musí být pořízen záznam. Tedy nikoliv nutně video či audio.

Nejvyšší soud nařídil v obnoveném řízení Krajskému soudu (KS) v Brně, aby se zabýval otázkou, zda policie nějak nevyprovokovala nebo neiniciovala předání úplatku. Ztotožňujete se s tím?

V žádném případě nešlo o tzv. policejní provokaci. Z opatřených důkazů nepochybně vyplývá, že iniciativa k nabídce a následnému předání úplatku vzešla ze strany obžalovaných. Skutečnost, že se tak stalo v rámci tzv. předstíraného převodu, kdy předání úplatku bylo monitorováno Policií ČR, je zcela nepodstatná. Tzv. předstíraný převod, v rámci něhož je v případě korupční trestné činnosti předáván úplatek, a to ve spolupráci policie s předávající či přebírající osobou, je zcela legálním způsobem opatření důkazu v trestním řízení, upraveným trestním řádem. Jeho uskutečnění je však vždy podmíněno skutečností, že nabídka či požadavek úplatku nebyly iniciovány policií, ale že se o této nabídce či požadavku policie dozvěděla od toho, komu je úplatek nabízen či od koho je požadován. Tak tomu bylo i v tomto případě.

Takže postup v tomto případě byl zcela v pořádku a legitimní…

Můžeme si položit filozofickou otázku, zda by správce sám o sobě bez oznámení věci na policii úplatek přijal. Je totiž zřejmé, že předstírané převody neodpovídají tomu, jak by se věc vyvíjela bez dohledu policie. Přijde-li úředník na PČR s tím, že mu někdo nabídl úplatek a chce mu ho dát příští týden v hospodě Na Růžku, zřejmě o týden později bude Na Růžku policejní technika a pár policistů a také úředník s pachatelem. Kdyby toho úředníka oznamovatele policie nevyslechla, pak by k předání úplatku o týden později asi nedošlo, neboť úředník, který oznámí nabídku úplatku, ho asi nemá v úmyslu přijmout. Ale to je poněkud absurdní konstrukce.

Byl jste v prvním řízení spokojen s původním trestem, který obžalované trojici uložil odvolací soud? Tedy 2 roky vězení, peněžité tresty a zákaz činnosti?

S trestem z KS Brno jsem byl spokojen, konečně troufám si tvrdit, že jsem ho dosáhl hlavně já. To já jsem napsal v odvolání, že advokát (s jejich etickým kodexem), místopředseda ČMFS (s jejich výchovou mládeže v duchu fair play) a bývalý zastupitel za ČSSD (s jejich „Lidskost proti sobectví") nejsou ideálními adepty na uložení podmíněného trestu.