Pojem institut spolupracujícího obviněného použil zlínský krajský soud vloni vůbec prvně v kraji. „A velmi se nám to osvědčilo,“ pochvaluje si v rozhovoru pro Zlínský deník státní zástupce Roman Kafka.
Byl prý signálem pro další pachatele organizovaného zločinu, že také oni, pokud budou spolupracovat, mohou dostat výrazně nižší trest. Pojem spolupracujícího obviněného funguje v trestním zákoníku i trestním řádu od loňska.
Prvním pachatelem, který byl takto označen, se stal Patrik Bednář ze Zlína. Byl totiž členem gangu, který se „živil“ krádežemi luxusních BMW. Zřejmě i to, že pomohl policii rozkrýt, jakým způsobem parta fungovala, mu vyneslo nakonec pouze podmínku. Přitom mu hrozilo až desetileté vězení.
Jeho spolupachatelé ale moc dobře nedopadli. Všichni by totiž měli jít na řadu let za mříže. V tomto případě ale jejich tresty ještě nejsou pravomocné, protože se odvolali k vrchnímu soudu. Další podobné případy, při nichž by byl institut ve Zlínském kraji využit, zatím nejsou.
„Aby bylo možné jej použít, musí splňovat několik kritérií. Nicméně musím přiznat, že s ním zatím moc zkušeností nemáme. Je to dáno tím, že se v našem kraji s organizovaným zločinem tolik nesetkáváme,“ poznamenala zlínská krajská policejní mluvčí Jana Bartíková.
Použití institutu má však podle ní ještě jeden háček. „Obviněný se totiž musí sám doznat ke své vlastní trestné činnosti, což nebývá tak často,“ poznamenal Kafka. A navíc poslední slovo má vždy soud. Právě ten rozhodne, zda skutečně obžalovanému trest výrazně sníží.
Institut spolupracujícího obviněného vnímají pozitivně i na Vrchním soudě v Olomouci, který projednává případy, kdy obžalovaní či žalobci nesouhlasí s tresty krajských soudů.
„Už jsme měli na projednávání několik případů. A musím říct, že v případě dokazování nám to pomáhá, protože odhaluje vnitřní strukturu spolku,“ doplnil mluvčí Petr Angyalossy.
