„K vraždě vlastní matky se jedenatřicetiletý obžalovaný nikdy nepřiznal. Soud ale musí rozhodovat na základě důkazů. Ty však netvoří ucelený kruh. Na těle zavražděné našli kriminalisté mužské chlupy a na provaze, kterým ženu vrah svázal, DNA. Obě biologické stopy ovšem nepatří Fišerovi,“ řekla předsedkyně senátu brněnského krajského soudu Hana Zoubková.

Po neveřejné poradě proto mohla potřetí Fišerovi říct, že je nevinný. „Pachatelem vraždy mohl být úplně někdo jiný. Soud tuto verzi nevylučuje,“ doplnila soudkyně Zoubková.

Kauza brutálně zavražděné Stanislavy Fišerové zaměstnává českou justici už přes tři roky. Neznámý pachatel ji zabil v květnu 2005 v jejím bytě ve zlínské části Prštné.

Vrah na oběť zaútočil nožem a bodal ji hlavně do krku a hrudníku. Rány do krku ženě způsobily téměř okamžitou smrt. Bestiální vrah se zřejmě chtěl ještě pojistit, aby mrtvá žena nikdy nepromluvila. Hlavu jí proto ovázal černým sáčkem na odpadky, který pod krkem oběti zašněroval prádelní šňůrou. Tělo pak odnesl do úložného prostoru postele, kde ho zastlal.

Po vraždě z bytu zmizely věci, které se pak našly u syna zavražděné, Martina Fišera. Kriminalisté se proto domnívali, že je i vrah. Dokonce byl o tom přesvědčený i jeho otec, který tělo manželky po dvou dnech od vraždy objevil. „Manželku nemohl zabít někdo cizí. Ten, kdo to udělal, musel dokonale znát náš byt. Věděl, kde je uložený sáček na odpadky a kde najde provázek, kterým pytel zavázal,“ uvažoval Otto Fišer.

Martin Fišer po celou dobu vyšetřování tvrdil, že je nevinný. Přiznal se jen k tomu, že ukradené věci, které si z bytu oběti sebral, skutečně vzal.

„Chtěl jsem po mámě peníze, které jsem měl u ní schované. Pohádali jsme se a já odešel. Když jsem se po několika hodinách vrátil zpátky, byla již mrtvá,“ hájil se Fišer. Když se totiž vrátil k matce, viděl ji už mrtvou. „Matka byla zabalená do deky, měla podřezané hrdlo a hlavu jí kdosi zabalil do černého igelitového pytle. Musel jsem jít zvracet. Pak se ve mně cosi zlomilo, sebral jsem peníze a utekl pryč,“ popsal Fišer nález bezvládného těla.


Podle státní zástupkyně měl Fišer k vraždění motiv. Stal se z něj totiž gambler a v hernách prohrál na automatech desítky tisíc korun. „V herně zastavil svoje doklady, které chtěl získat zpět. Proto si přišel pro peníze k matce, která mu už několikrát půjčila. V osudný den mu ale nechtěla dát vůbec nic,“ řekla žalobkyně Iveta Eichlerová. Fišerovi navrhovala přísný trest. Až patnáct let vězení se zvýšenou ostrahou.

Ani potřetí se však soudu nepodařilo Fišerovu vinu ve smrti matky prokázat. Osvobodil ho už dvakrát, ale zprošťující verdikt se nelíbil Nejvyššímu státnímu zastupitelství, které si podalo dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten krajskému soudu nařídil, aby kauzu znovu otevřel.

Důkazy ve spise však byly pořád stejné. Na to upozornila i soudkyně, která zkritizovala laxní postup policie při vyšetřování brutální vraždy. Ve spise je podle ní řada rozporů a protiřečili si i svědci. A proto i potřetí opouštěl Fišer soudní síň jako nevinný. Státní zástupkyně by ho ale ráda viděla za mřížemi. Proto se ještě v soudní síni proti verdiktu odvolala. Kauzou se tak bude muset opět zabývat Vrchní soud v Olomouci.

Pavel Mokrý