Důvodem je výpočet částky, která by měla potomkům připadnout, i určení dědiců. Žaloby, které podali právníci proti správnímu postupu státu, jim ale Městský soud v Praze čerstvě zamítl.

Jednání bylo neveřejné a konalo se 8. ledna. Zjednodušeně řečeno se týkalo nesouhlasu rodiny Baťů s tím, že ani dvacet let po revoluci jejich rodinu stát neodškodnil za zabavený majetek.

Z rozsudků vyplynulo, že rodina musí kvůli uplatnění svých požadavků podat civilní, nikoliv správní žalobu. V dalším rozsudku Městský soudu Praze sdělil, že není oprávněn vstupovat do procesu správního řízení ministerstva.

Nyní se právníci rodiny Baťů hodlají obrátit na Nejvyšší správní soud. Podají k němu kasační stížnost proti rozhodnutí Městkého soudu v Praze. Stále totiž trvají na tom, že ministerstvo řízení protahuje.

„Čekáme na spravedlnost. Žádost o odškodnění podal už v roce 1947 sám Jan Antonín Baťa. Řízení se ale stále protahuje. Ministerstvo nyní požaduje po členech rodiny doložení rodných, oddacích a úmrtních listů, zkrátka dokumentů, které mu nepřísluší. Přicházejí mi od nich zoufalé dopisy,“ sdělil advokát Jiří Šetina. Ten zastupuje tři dcery Jana Antonína Bati a jejich potomky včetně známé vnučky Dolores Ljiljany Bata Arambasic.

Nařčení z průtahů se však ministertvo brání.

„Ministerstvo postupuje v souladu se zákonem, který mu ukládá šetřit okruh oprávněných osob ve správním řízení,“ oponuje zástupce mluvčího Jakub Haas.

K verdiktu Městského soudu v Praze ani k celé záležitosti se však blíže vyjadřovat nechtěl.

„Očekávání ministerstva bylo v první soudní instanci naplněno. Vzhledem k tomu, že citovaná rozhodnutí soudu vztahující se k správnímu řízení nejsou dosud pravomocná, nebude ministerstvo správní řízení dále komentovat,“ uvedl pouze Haas.

Advokát Šetina stále věří, že se podaří rodině Baťů u Nejvyššího správního soudu uspět. Pokud ne, hodlá se obrátit na Ústavní soud, případně na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. V boji za odškodnění s k němu chystá přidat i právník Robert Scigiel zastupující Jana Tomase Baťu, syna po Janu Antonínovi.

„Přestože jsme se zatím jednání s ministerstvem neúčastnili, spolupracujeme s panem Šetinou. Je totiž jednoznačné, že stát odškodnění vyplácet nechce, protože nemá peníze. Když se ale mohl domluvit s církví, proč by to nešlo v tomto případě, alespoň symbolicky?“ podotkl Scigiel.

O odškodnění usiluje i kanadská linie rodiny po zesnulém Tomáši Baťovi juniorovi. Vyjádření jejich právníka Stanislava Knotka se však včera nepodařilo zajistit.

Náhrady škody se může rodina Baťů dočkat až poté, co bude vypočtena částka za zkonfiskovaný majetek. O tom, zda se rozdělí podle závěti nebo podle zákona, rozhodne soud. Podle advokáta Šetiny může také dojít k domluvě, kdy se rozdělí mezi potomky Tomáše i Jana Antonína po jedné šestině. O nárok prý totiž bojují obě linie společně.

Potomci zatím odmítl spekulovat o tom, jaké částky by odškodnění mělo dosáhnout.

V roce 1945 byly v ČR znárodněny desítky tisíc podniků. Od revoluce žádají jejich majitelé, případně potomci náhradu škody. Jak ale potvrdilo ministerstvo financí, podle znárodňovacích dekretů prezidenta republiky z roku 1945 a zákonů z roku 1948 jim však dosud žádná náhrada poskytnuta nebyla. Došlo podle zástupce mluvčího Jakuba Haase pouze k restitucím majetku znárodněného v době od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990.

Kdo žádá náhradu škody?

Tomáš Baťa, zlínský zakladatel obuvnického průmyslu, zahynul v roce 1932 při letecké nehodě. Jeho nástupcem se stal nevlastní bratr Jan Antonín Baťa, který zemřel v roce 1965 v Brazílii. Majetek rodiny Baťů byl po druhé světové válce zkonfiskován. O náhradu žádají jak potomci po Tomášovi, tak Janu Antonínu.

Žádost o odškodnění podal ještě před svou smrtí syn zakladatele Tomáš Baťa junior. Nyní pokračuje v jeho snahách manželka Sonja se svými dětmi, kteří žijí v kanadském Torontu. Zastupuje je právník Stanislav Knotek.

Jan Antonín Baťa měl pět dětí: syna Jana Tomase Batu a dcery Marii Bata Nash, Editu Bata de Oliveira, Jenu Bata Mitrovich a Ludmilu Bata. Marie a Ludmila jsou již po smrti.

Jana Tomase Batu zastupuje advokát Robert Scigiel. Editu, Jenu a Ludmilu potom Jiří Šetina, který má plnou moc Ludmiliny dcery Dolores Ljiljana Bata Arambasic. Právě na ni je totiž žádost o odškodnění za brazilskou větev napsaná. Dosud zastupoval Šetina také syna po Marii, Johna Nashe. Ten mu ale nedávno plnou moc vypověděl.