Psíka jí na přechodě zabil větší pes, žena čeká na řízení přestupkové komise.

Pejsek i přes okamžitý zásah veterináře neměl sílu bojovat o svůj život a musel být utracen. Měl několikrát zlomenou páteř a tři ložiska vnitřního krvácení. Pro paní Matochovou to byla velká rána, se kterou se dodnes nevyrovnala.

„Už si jiného psa nepořídím. Mně je 77 let, Danečkovi bylo 13. Myslela jsem si, že už spolu dožijeme,“ říká se slzami v očích.

Doma má v rámečku Danečkovu fotku, pod ní jsou jeho prázdné psí misky.

„Neměla jsem sílu je vyhodit,“ říká seniorka a zároveň ukazuje na branku, kde je ještě vodítko jejího psího kamaráda. Každý den mu zapaluje svíčku.

ZDÁVÁ SE MI O NĚM, ŠPATNĚ SPÍM

„Pořád ho kolem sebe vidím, moc mi chybí, dokonce se mi o něm zdá. Od té doby, co se to stalo, špatně spím,“ říká tiše seniorka, pro kterou byl pes Dan člen domácnosti v bytě, kde většinu času žije sama.

„Pořád před sebou vidím, jak se to stalo,“ pokračuje paní Miroslava.

„Pes se pánovi vyrval z vodítka a napadl mého Danečka zákeřně zezadu. Nechtěl ho ani za nic pustit. Jeho majitel mu dokonce otevíral tlamu, ale nepomohlo to. Pak přijeli strážníci, zatahali s ním. Pes Danečka pustil a ten ještě spadl na obrubník chodníku,“ vyprávěla paní Matochová se slzami v očích.

Stále si vyčítá, že nedokázala svému psímu kamarádovi pomoci.

„Bylo to hrozné. Když to vidíte na vlastní oči, jak vám pohazuje s pejskem a nejste schopni pomoci. Stála jsem tam jako přikovaná a nedokázala jsem ani křičet. A Daneček také – nebyl schopen ani naříkat,“ svěřila se seniorka.

Dodala, že kolem stálo hodně lidí a nikdo nedokázal jejímu pejskovi pomoci, všichni se velkého psa báli.

„Řekněte mi, jak může takový nevychovaný a neposlušný pes chodit po ulici bez náhubku? Dnes napadl mého Danečka a příště může napadnout třeba dítě v kočárku, když se mu nebude líbit,“ ptala se majitelka zakousnutého pudlíka.

V každém případě teď bude Miroslava Matochová požadovat náhradu škody.

„Na veterině jsem za ošetření Danečka platila 2500 korun, takže budu chtít tyto peníze. Navíc to, co se stalo, mi způsobilo doživotní trauma, proto budu chtít uhradit i citovou újmu,“ naznačila majitelka zakousnutého pejska.

Dozvěděla se, že tento incident bude řešit přestupková komise, ale za jak dlouho, to neví.

Co říká vyhláška ve Zlíně?

„Na veřejných prostranstvích na území města Zlína jsou držitel psa nebo osoba doprovázející psa povinni mít ho na vodítku, pokud dále není stanoveno jinak. Jestliže si to situace vyžádá, jsou osoby uvedené v předchozí větě povinny opatřit psa náhubkem.“

To stanoví obecně závazná vyhláška o pravidlech pohybu psů na veřejných prostranstvích, tedy i o povinnosti mít psa opatřeného náhubkem.

Zkráceně: Aby měl pes náhubek, není ve Zlíně povinnost. V případě, že však pes bez náhubku způsobí škodu, může být podle orgánů věc posuzována jinak.

Rada právníka Roberta Plicky: majitelé psů se musí především snažit těmto situacím vyhnout např. zajistit psa náhubkem, vodítkem apod. - při posuzování případu záleží na tom, kde a za jakých podmínek se oba psi potkali a na základě čeho došlo k poškození zdraví psa apod.- pokud by bylo prokázáno, že majitel konkrétního psa porušil svou povinnost, na základě čehož došlo ke způsobení škody na zdraví jiného psa či člověka, nebo majetku, bude majitel tohoto psa povinen k náhradě škody- zpravidla však poškozený bude požadovat náhradu majetkové škody, která spočívá např. v náhradě ceny psa či v nákladech na jeho ošetření, dále náhradu nemajetkové újmy (spočívající např. trvalých následcích či ve ztrátě usmrceného psa, ke kterému měl majitel blízký citový vztah). Může připadat v úvahu i ustanovení o ceně zvláštní obliby, na základě které by částka náhrady škody mohla vystoupat velice vysoko. Robert Plicka je pražský advokát, který se zabývá i případy týrání zvířat. Zastupuje i pana Ševčíka ze Zlína, kterému měl ubít smetákem soused fenku jorkšíra.