Podle obžaloby se měli v letech 2000 a 2001 podílet na obchodování s lihem, který vydávali za denaturovaný. Z takto upraveného alkoholu totiž nemuseli odvádět spotřební daň, a za rok tak stát připravili o 158 milionů korun. Kde ve skutečnosti konuzumní líh skončil, není známo. Pravděpodobně byl ale použit pro další výrobu alkoholu.

Podle obžaloby stál za vším bývalý ředitel společnosti z Hrobic na Slušovicku Morávia-Chem Radovan Dalajka. Firma, která se zabývá výrobou autokosmetiky, dovážela do areálu konzumní líh, který měla denaturovat, aby se zabránilo jeho dalšímu zneužití. Z takto upraveného lihu pak dál vyráběla prostředek do ostřikovačů Cinol.

„Líh ale nedenaturoval a nabídl třem stavebním firmám, aby si prostředek jej fiktivně koupily a přidávaly do betonových směsí a omítek pro zimní opatření. Cinol si pak stavební firmy fiktivně zahrnuly do nákladů, čímž si snížily daně,“ sdělil státní zástupce Ivo Ištvan.

Mezi obžalovanými je také bývalý finanční ředitel Finančního úřadu v Brně Miroslav Čáslavský. Státní zástupce jej viní ze zneužití pravomocí veřejného činitele a nadržování. Čáslavský měl údajně podnikatelům pomáhat při zakrývání podvodu a poskytovat jim informace o probíhajícím šetření finančního úřadu a policie.

„Věděl, že společnosti uvádějí v účetnictví líh fiktivně a nepoužívaly jej tak, jak měly. Nic však neoznámil, naopak radami a informacemi ztěžoval práci policii,“ uvedl v obžalobě státní zástupce.

Z trestného činu nadržování je rovněž obžalovaný i daňový poradce Zdeněk Rigl, který s podnikateli i Čáslavským spolupracoval.

Bývalý šéf firmy Morávia­Chem Dalajka se včera u soudu hájil tím, že líh, který používal k výrobě Cinolu byl vždy denaturovaný.

„Nic z toho, co bylo v obžalobě, se nestalo a ani stát nemohlo. Líh, který jsme kupovali jsme denaturovali ještě v lihovarech a za přítomnosti dvou zaměstnanců finančního úřadu. Do firmy pak dojela zaplombovaná cisterna. Do ní se nasypal koncentrát velice hořké látky, která líh vlastně učinila nekonzumovatelným,“ vysvětlil Dalajka.

V květnu roku 2001 si společnost postavili vlastní denaturovnu. „Ministerstvo zemědělství i financí nám nařídilo, že tam máme ještě přidávat i aceton, a to už v cisterně míchat nešlo. Tam vše ale opět probíhalo pod dohledem patřičných úředníků. Já tvrdím, že líh byl řádně zdenaturovaný a za tím i stojím,“ podotkl se Dalajka.

Soudce Radomír Koudela včera vyslechl i předsedu představenstva společnosti Zlínstav Miroslava Abraháma, který čelí žalobě z krácení daní.

Právě do této firmy měly pouze fiktivně putovat cisterny s Cinolem, a stát tak měl přijít o 1,3 milionu korun. I Abrahám včera tvrdil, že celá žaloba je nesmyslná.

„Nemá to logiku. Roční obrat v naší firmě byl půldruhé miliardy korun. Neměli jsme potřebu vystavovat faktury na jeden milion. Cinol jsme v tu dobu začali dávat do omítek, protože nám to v zimě umožnilo pracovat na stavbě i době mrazu, což by jinak nešlo. Omítky by totiž vypraskaly. Pak jsme jej přestali používat, jakmile se to šetřilo. Nechtěli jsme mít problémy s policií,“ tvrdil šéf Zlínstavu.

Jeho společníka Pavla Molla, který je rovněž na lavici obžalovaných, údajně měla policie vydírat. „Nabídli mi, že za jeden a půl milionu korun nezahájí trestní stíhání. Já samozřejmě podal trestní oznámení,“ sdělil stručně Moll a pak odkázal na výpověď Abraháma. „S ní se zcela ztotožňuji,“ vysvětlil podnikatel. Spis o vyšetřování údajného policejního vydírání si soudce vyžádal k některému z dalších stání.

Soudce pak včera přečetl i odposlechy telefonátů mezi obžalovanými v době, kdy se celým případem začaly zabývat finanční úřad a policie.

V hovorech se Čáslavský, který včera stejně jako Rigl odmítl vypovídat, bavil s několika z obžalovaných ohledně postupu policie, šetření finančního úřadu a poskytoval informace o tom, jaké otázky zazní zřejmě na policii a jak mají muži vypovídat. „Říkej jen, lili jsme to tam, nic jiného jsme s tím nedělali,“ zaznělo například během hovorů.

Soud pokračuje celý tento týden a pak i v průběhu dalších měsíců. Rozsudek by mohl zaznít v lednu příštího roku. Všem obžalovaným hrozí vězení v rozmezí dvou až dvanácti let.