Za spáchání tohoto zvlášť závažného zločinu vraždy formou spolupachatelství si po-dle rozsudku obžalovaný čtyřiadvacetiletý Slovák Maroš Straňák má odsedět ve věznici se zvýšenou ostrahou pětadvacet let a dvaadvacetiletý David Šimon z Uherského Hradiště má strávit – také ve věznici s ostrahou – celkem jednadvacet let. Oba obvinění se proti rozsudku odvolali, proto není pravomocný.

Podle soudu vzhledem k brutalitě činu a s přihlédnutím k trýznivé smrti poškozeného padly výjimečné tresty. „Škodlivost jejich trestného činu je nesmírná a s fatálním následkem," řekl ve zdůvodnění rozsudku soudce Radomír Koudela.

Oba obvinění, stejně jako v průběhu hlavního líčení, tak i při svých závěrečných řečech, svou vinu popírali. „V životě jsem udělal spoustu chyb a spoustu špatných rozhodnutí, ale než bych sáhl někomu na život, raději bych zemřel sám," hájil se silnými slovy David Šimon.

„Cítím se nevinen a jsem nevinen. V tomto případu je podstatné, že vrah je stále na svobodě. Státnímu zástupci stačí jen pachové stopy a lživý svědek," pronesl druhý z obviněných Maroš Straňák.

Právě svědectví pětkrát trestaného recidivisty Milana Rakaše pomohlo zvrátit důkazní situaci celého případu a vnést do něj světlo. „Došlo k zásadní změně, kdy byly doplněny důkazy, a to dvě výpovědi svědků," uvedl dál k rozsudku senátu krajského soudu ve Zlíně jeho předseda Jaromír Koudela.

„Je zde tedy souvislá řada důkazů svědčících o vině obžalovaných, a proto soud vinu uznal," vysvětlil Radomír Koudela. V srpnu byli přitom oba obžalovaní zproštěni obžaloby.

„Nebyl doložen jeden jediný přímý důkaz, který by svědčil o vině obou obžalovaných," řekl tenkrát Radomír Koudela. Státní zástupce se však odvolal a Vrchní soud v Olomouci případ vrátil zpět ke zlínskému krajskému soudu.

Svědectví Milana Rakaše u zlínského soudu 6. ledna však případ zvrátilo, a soud tak získal první a důležitý přímý důkaz v tomto případu.

„Vlítli jsme na toho dědka na základě tipu, ale nepovedlo se to. Utloukli jsme ho," popsal při hlavním líčení na začátku ledna Milan Rakaš to, jak se mu Maroš Straňák ve vazbě údajně svěřoval. Ten se proti jeho výpovědi hájil tím, že Milanu Rakaši bude za křivou výpověď za odměnu snížen trest, který si na Mírově odpykává za podvody.

„Rakaš ze své výpovědi nebude mít ve vězení žádnou výhodu, právě naopak. Riskuje, protože ne všichni vězni rozlišují vážnost spáchaných trestných činů," sdělil k tomu předseda senátu Radomír Koudela.

Slova Milana Rakaše potvrdil i jeho bratranec. „Řekl mi, že mu vraždu nikdo neprokáže," popsal komunikaci o tomto případu s Marošem Straňákem v brněnské vazební věznici Ludvík Rakaš. Díky těmto svědectvím a řadě nepřímých důkazů, které do sebe zapadly, byli proto oba obvinění odsouzeni.

„Je to naše zadostiučinění, tatínek by s tím souhlasil. Celý proces byl pro nás velmi těžký, jsme rádi, že je konec. Tatínka nám už nikdo nenahradí.

S trestem souhlasíme, vždyť i soudce říkal, že pokud by nebyli potrestáni, vraždili by dál," svěřila se rodina Miroslava Sedláře.

„Měli dostat doživotí, trest smrti. Život za život," řekl smutně syn zavražděného Miroslava Sedláře. Vražda Miroslava Sedláře se stala 22. září 2011 v jeho domku ve Slopném. Podle slov státního zástupce Leo Foltýna měli obžalovaní Maroš Straňák a David Šimon ten den vniknout do domu a napadnout poškozeného.

„Mladíci seniora škrtili, bili a kopali a také mu kovovým předmětem zasadili asi tři desítky ran do hlavy. Muž v důsledku těchto zranění utrpěl otok a krvácení do mozku, plicní embolii a další závažná zranění, kterým podlehl," znělo z obžaloby.

Obžaloba také vinila oba muže z ukradení hotovosti ve výši tři tisíce korun a rodinných šperků.