On-line reportáž ke koronaviru najdete ZDE 

Většina lidí je v dobách, kdy se nevědělo, jaký bude mít dopad koronavirus covid-19, hodnotila pozitivně.

Pozitivní hodnocení

Alespoň podle průzkumu, který provedly Sociologický ústav a Psychologický ústav AV ČR ve spolupráci s agenturou Median koncem dubna a jehož výsledky zveřejnily nyní. Dotázaní se v něm mohli vyjádřit k tomu, co pro ně rouška znamená, co v jejich očích symbolizuje.

„V první ze dvou možných spontánních odpovědí převládalo pozitivní hodnocení,“ konstatovali autoři studie. Jinými slovy lidé měli dát dvě spontánní odpovědi na nutnost roušek.

Pozitivních v prvním případě (tedy to, co je napadlo jako první) bylo 61 procent odpovědí, negativních 27 procent, zbytek byl neutrální. Nejčastěji se odpovědi týkaly toho, že roušky chrání je i ostatní před nákazou.

Negativní hodnocení pak převládalo až ve druhé spontánní reakci, a to v poměru 45 ku 38 procentům pozitivních odpovědí. Mezi těmito negativními zaznívala slova nutnost, omezení, náhubek a špatné dýchání. „Kritičtější k zavedeným opatřením, resp. vyjadřující nižší důvěru vůči vládě, byli mladší, vzdělanější lidé a také překvapivě častěji dotázané ženy,“ konstatují autoři průzkumu.

Ženy pečovatelky

Jeho druhá část se soustředila na to, jak se lidé k ochranným prostředkům nosu a úst dostali. Naprostá většina, více než devět desetin společnosti, si opatřila podomácku ušitou roušku. Pouze něco přes čtvrtinu lidí však vzalo samo do ruky jehlu nebo šicí stroj, zbytek ji dostal buď od příbuzných, nebo od známých.

Mezi těmi, kteří se v těch dobách zasloužili o ochranu svých blízkých nejvíce, jsou přitom ženy ve věku 46 až 59 let, a pokud jde o vzdělání, tak nejčastěji vyučené. Ty totiž nejčastěji šily a vyráběly ústenky bez ohledu na to, zda jsou určeny jejich blízkým nebo cizím lidem. Mimochodem, roušku někomu úplně cizímu zhotovila více než třetina respondentů průzkumu.

Dobrovolná pomoc

Z těch, co šili ústenky, 43 procent také dobrovolně pomáhalo i mimo svoji rodinu, zatímco z těch, co je nešili, jde pouze o 22 procent. Celkově více než čtvrtina respondentů dobrovolně pomáhala, třeba nákupem seniorům, charitou nebo pomocí zdravotníkům. Nepatrně více opět vyčnívaly ženy nad 46 let s výučním listem.