Ministr zdravotnictví Jan Blatný: Postupné rozvolnění zahájíme až v únoru

Česká republika se už několik týdnů nachází v nejvyšším pátém stupni protiepidemického systému PES. Zůstaneme v něm podle vás ještě měsíc, dva, nebo se to zlomí v dohledné době?
Dva měsíce to nebudou, věřím, že snad ani celý měsíc. Ze současných čísel vyplývá, že už v těchto dnech by se křivka mohla zlomit směrem dolů, ale vyhráno ještě nebude. Vyšší zátěž nemocnic bude trvat minimálně dalších deset dní. Kdyby se teď objevila nejen třetí vlna, ale jen malá vlnka, nemocnice by přetekly. Naším cílem je dostat se k číslu maximálně dvou tisíc hospitalizovaných pacientů s covidem-19. Jakmile by bylo vyšší, nebude to bezpečné.

Můžeme kýženého počtu dosáhnout za současně platných opatření?
Ano. Jakmile se začne snižovat počet nově diagnostikovaných pacientů, projeví se to poklesem příjmů v nemocnicích.

VŠE O OČKOVÁNÍ: Kde se registrovat, jak vyplnit žádost, jak probíhá vakcinace

Vláda i vy osobně neustále opakujete, že epidemiologická situace je přímo úměrná chování obyvatelstva a plnění vládních nařízení. Neukazuje se, že je to málo a větší restrikce včetně pokut za jejich porušení jsou namístě?
To se může v budoucnosti stát. Nyní se spíš ukazuje, že opatření nastavená v průběhu Vánoc zabírají. Ve stupni pět ale podle mě ještě pár týdnů zůstaneme, postupné rozvolňování bude na pořadu v únoru.

Vaší prioritou byla vždy ochrana lidských životů a zdraví. Nelitujete v tomto kontextu předvánočního otevření obchodů, služeb a restaurací?
Rozvolnění bylo dáno situací, která tehdy panovala. Určitě přispělo k většímu setkávání lidí a přenosu infekce. Teď už nemá cenu spekulovat o tom, co by bylo kdyby.

Byla to chyba?
Kdybychom se v průběhu vánočních svátků všichni chovali odpovědně a nesetkávaly se třeba tři čtyři rodiny dohromady, aniž by nosily respirátor, nemuseli jsme být tam, kde jsme nyní. Dá se tedy říct, že pokud bychom nic nerozvolnili, pravděpodobně by k takovému zhoršení nedošlo, ale stejně tak se dá uvést, že kdybychom se chovali ohleduplně, nedošlo by k němu určitě.

Proč se neměly setkávat velké rodiny, když vy sám jste uvedl, že je zcela v pořádku, když v Lánech poobědvají Zemanovi a Babišovi v plném počtu?
Nerad bych se vracel k lánskému novoročnímu obědu. Je pravda, že zákonem daný zákaz na setkání více lidí uvnitř jedné domácnosti nikdy nepadl. Opatření totiž upravují jen veřejně přístupná místa. Myslím, že stačilo, kdyby se lidé viděli a měli roušku.

Za takových podmínek se určitě sejít mohli. Nabídli jsme také bezplatné antigenní testování, které mělo riziko přenosu snížit. Lidé ale možná špatně vyhodnotili jeho význam. Pokud je test pozitivní, musí člověk zůstat doma v izolaci, je-li negativní, do karantény nemusí, ale neznamená to, že by se neměl chovat opatrně.

Alena Schillerová: Že jsme dali lidem a firmám 284 miliard, se nám musí vrátit

Možná to neumíte lidem vysvětlit. Mnoho lidí je totiž přesvědčeno, že negativní antigenní test chrání testovaného i všechny jeho kontakty.
Využijme tedy tohoto našeho rozhovoru, abychom sdělili, že pozitivní antigenní test ukazuje, že mohu nemoc šířit, a měl bych zůstat deset dní doma. Vyjde-li negativně, znamená to, že v danou chvíli nemohu nikoho nakazit, což další den už nemusí platit. Proto se dělají opakovaně.

Jinak řečeno, je to ideální nástroj pro naše chování v konkrétním dni, kdy chceme třeba jít do domova seniorů za příbuzným, ale nemůžeme se negativním výsledkem řídit další měsíc?
Přesně tak. Pokud jsem měl před Vánoci negativní antigenní test, rozhodně to neznamenalo, že na Silvestra jsem si mohl dělat, co jsem chtěl, protože mně ani mým bližním se nemohlo nic stát.

Co byste jako člen vlády, která řeší i ekonomické dopady koronakrize, řekl demonstrantům na Staroměstském náměstí? Kromě politických exhibicionistů tam byli lidé, kteří jsou zoufalí, protože přišli o svoje živnosti, takže jak je motivovat, aby ještě vydrželi?
V žádném případě nechci zlehčovat jejich obavy. Koronavirus ovlivňuje nejen naše zdraví, ale i životy nás všech. Rozumím tomu, že řada lidí je nešťastná, protože přišla o živobytí, svůj způsob života, a celkově už to trvá strašně dlouho. My ale žijeme v solidární společnosti a ti, kteří přechodně přicházejí o práci a peníze, ochraňují životy těch, kteří by mohli zemřít. Z mého pohledu toto není srovnatelné.

Je samozřejmě úlohou státu, aby těm, kteří na to finančně doplácejí a musejí obětovat část svého pohodlí a obživy, pomohl. Myslím, že to se děje. Proto bych všechny požádal, aby ještě chvíli vydrželi, neboť už nejsme daleko od doby, kdy se vše vrátí do normálu. Jakmile se proočkuje potřebná část obyvatelstva, což bude do léta, vrátíme se k tomu, jak jsme byli zvyklí žít před koronavirem.

Fiasko a skandál, kritizuje opozice rezervaci k očkování. Babiš: Vše funguje

Věříte tomu? Ve sněmovně jste uvedl: „Z medicínského hlediska koronavirus umíme léčit, neumíme ale zatím léčit naši společnost, kterou podle mého soudu poškodil daleko víc než těla jednotlivců.“
Vrátíme se k jiným normálním životům, norma se změní. Je to výzva, abychom změnu využili. Můžeme si uvědomit, že řadu věcí, které jsme považovali za nutné, vlastně nepotřebujeme. Samozřejmě je tu riziko, že se k tomu takto nepostavíme a rozdělení společnosti přetrvá. Přeji si, aby to tak nebylo. Je to jen v našich rukou.

Zakladatel několika škol Ondřej Kania (28) mi nedávno řekl, že někteří jeho současníci se „zbláznili z blahobytu“, což vnímá jako problém. Vy jste byl ve válkou zničené Sýrii nebo afrických zemích a viděl skutečnou lidskou bídu a děti bez perspektivy. Nechybí nám vědomí těchto souvislostí?
Chybí nám pokora. Jsem rád, že se na to ptáte. Narodil jsem se 25 let po válce, ale generace mých rodičů a prarodičů ji zažila. Problémy, které teď považujeme za zásadní a kvůli nimž píšeme denně tisíce zbytečných poznámek na sociální sítě a jsme schopni se kvůli nim rozhádat i uvnitř rodiny, by tito pamětníci považovali za naprosto zbytečné a marginální. Nám se žije velmi dobře, skoro by se dalo říct až příliš.

Zvykli jsme si na to a obecně je správné, že si to můžeme dovolit. Zapomněli jsme však na to, co je opravdu podstatné. Nikdo z těch, kteří mají momentálně potíže se svým živobytím, nemá hlad a nezemře. Ani náhodou nezlehčuji jejich potíže, ale opravdový problém je naštěstí velmi daleko od toho, co teď prožíváme.

Jako pedagog a lékař jsem měl možnost pobývat v Tanzanii, Indii a dalších zemích. Po návratu domů jsem si vždycky řekl, jak krásně si tu žijeme. A přes všechno, co se teď děje, se modlím za to, abychom nemuseli čelit ničemu horšímu. Toto zvládneme.

Koronakrize také ostřeji nasvítila nezastupitelnou roli učitelů ve vzdělání a výchově nové generace. Jak vnímáte téměř roční výpadek z prezenční výuky?
Za první republiky to byli učitel, doktor a kněz, kteří se starali o komunitu v dané lokalitě. Možná si teď lidé znovu začali uvědomovat, že duchovní život je důležitý a být učitelem je velmi zodpovědné a nesnadné povolání. A také to, že máme skvělé zdravotnictví.

Výpadek prezenční výuky problém určitě je, ale i tady můžeme vyjít z krize posíleni. Někdo straší, že vyroste generace hloupých dětí. Když ale opět použiji příměr z 2. světové války, tak některé vysoké školy byly zavřené několik let a rozhodně si nemyslím, že poválečná generace byla špatná. Naopak to byli lidé, kteří celý svět znovu postavili. Záleží tedy na nás, jak se k tomu postavíme.

Kvůli protekci u očkování skončil šéf zdravotního úřadu. Blatný: Budu to šetřit

Pravidla PSA jste změnili tak, že i v 5. stupni chodí prezenčně do základních škol prvňáci a druháci. Teď se blíží maturity a přijímačky, takže neuvažujete o změně pro žáky, jichž se to týká?
V nové tabulce, kterou představíme příští týden, se v 5. stupni počítá s prezenční výukou žáků 9. ročníků základních škol a maturantů. Věřím, že během několika krátkých týdnů se k tomu budeme moci dostat.

Naopak kategoricky jste se postavil proti spuštění vleků na horách. Je to logické, když vidíte plné svahy sáňkařů?
Sám rád lyžuji, takže určitě nemám nic proti lyžování. Myslíte si ale, že kdyby to bylo povoleno, bylo by na svazích lidí méně? Třeba ano, ale možná by jich tam bylo dvakrát tolik, neumím na to odpovědět. Určitě by tam byl větší řád, to je pravda. Rozumím i specifice tohoto podnikání, kdy si během několika týdnů musíte vydělat na celý rok. Jakmile to bude trochu možné, vleky spustíme, nejprve bez ubytovacích kapacit a poté i s nimi za podmínky negativního PCR testu. Bude to patřit k jednomu z prvních uvolnění, neboť je dobré být na čerstvém vzduchu a pohybovat se.

Neplatilo by, že na sjezdovkách by i teď lidé příkazy respektovali, aby si lyžařskou sezonu užili?
Všechno musíme vidět v souvislostech. Ve chvíli, kdy řešíme, do jakých nemocnic převezeme pacienty z Karlovarského kraje, a se starostou Chebu si telefonuji, jak pomoci jejich městu, připadá mi téměř neetické rozvolňovat jakákoliv opatření.

Primárně jsem lékař a jsem tu od toho, abych chránil životy lidí. Na jedné straně jsou vážně nemocní pacienti v nemocnicích, na druhé občané, jimž se výrazně zhoršil životní komfort. Volba mezi nimi je jednoznačná. Nejsme starověká Sparta, ale společnost, jež se umí a chce postarat o bližní, kteří to potřebují. Věřím, že i ti, kteří šli na nedělní demonstraci, si to v hloubi duše uvědomují.

Všem se zásadně uleví po vakcinaci zhruba 70 procent populace. Jak to vypadá s dovozy vakcín? Už se objevily některé výpadky, místo avizovaných 20 tisíc dávek Moderny přišlo jen osm tisíc.
Vakcíny přicházejí plus minus podle objednávek. Není to ale v objemu, jaký bychom potřebovali. Kdyby jich bylo víc, mohli bychom očkovat rychleji. Výhodou často citovaného Izraele je právě to, že má dostatek vakcín. V Evropě jich zatím tolik nemáme. V ČR se tedy nedá vyloučit určitá nepravidelnost v dodávkách.

Zatím ale nevidím zásadní výkyvy, zpoždění o den či dva proces vakcinace nemůže nijak ohrozit. Ke středě bylo vykázáno asi 70 tisíc použitých dávek, každý den se to zvyšuje. My potřebujeme co nejrychleji naočkovat lidi starší 80 let, klienty domovů důchodců, léčeben dlouhodobě nemocných a personál, který se o ně stará, jakož i ostatní zdravotníky. Ti by měli dostat první dávku vakcíny do konce února.

Podnikatel Ondřej Kania o českém školství: Jsme 30 let za Západem

To je důvod, proč zatím zveřejňujete počet naočkovaných jen jednou týdně?
Ano, teď máme jasně vymezeno, kdo bude očkován prioritně. Jakmile se začnou očkovat další skupiny, budeme jejich počet zveřejňovat průběžně. Podmínkou je správné a včasné vykazování očkovacími centry.

Klíčové je vakcíny dostat k lidem. Kde vznikla mezera mezi 100 tisíci vakcínami, jež už byly v republice, a pouhou polovinou naočkovaných? Zůstaly někde v mrazácích?
To nebyla mezera. Očkování musí probíhat průběžně a není to soutěž. Připomínám, že některé země začaly očkovat až toto pondělí a jiné, k nimž jinak vzhlížíme s obdivem třeba Francie jsou v počtu naočkovaných na počet obyvatel hluboce za námi. Odmítám soutěžit, který kraj má víc proočkovaných. My musíme plošně dodržet prioritizaci podle skupin obyvatel. Budu trvat na tom, aby i za cenu okamžitého nevyčerpání zásob dostali vakcínu ti, kteří ji nejvíce potřebují. Budeme provádět redistribuci i v rámci ČR tak, aby se toto pravidlo dodrželo. Například dávky od Moderny šly rovnou do Moravskoslezského kraje, který je nejvíce zatížen nemocností starých lidí. Všechny plánované vakcíny budou využity, pět tisíc praktických lékařů je schopno naočkovat 50 tisíc lidí denně.

Opravdu jsou, když se zároveň musejí starat o svoje běžné pacienty?
Toto je informace přímo od nich, deset očkování denně zvládnou. V Praze se připravuje velké vakcinační centrum, které naočkuje deset tisíc lidí denně. V Brně probíhá zkušební provoz centra s kapacitou 3,5 tisíce osob. V Českých Budějovicích půjde o 600 osob.

Bude pro ně dost zdravotníků?
Část jich bude z nemocnic, bude tam hodně dobrovolníků a než bude k dispozici vakcína pro ordinace praktiků, tak vypomohou i oni. Pomoc přislíbili ambulantní specialisté a stomatologové. Nedostatku personálu bych se nebál.

S hejtmany už jste si doladili noty?
Ano, s nimi je spolupráce od počátku velmi dobrá.

Hejtman Martin Kuba: O úspěchu očkování nerozhodne ministr, ale kraje

Oprávněná kritika dopadla na vaši hlavu kvůli chybějící komunikační strategii, nevydařenému inzerátu s injekční jehlou, pozdnímu zadání kampaně i hledání šéfa komunikace. V situaci, kdy původně očkování odmítala téměř polovina obyvatelstva, nemělo být tohle všechno připraveno už loni v létě?
Na to, proč se to nepřipravilo v létě, odpovědět neumím, protože tehdy by mě ve snu nenapadlo, že za půl roku vám budu poskytovat rozhovor jako ministr. Platí, že postupně stoupá ochota obyvatelstva očkovat se. Lidé si uvědomili, že vakcína funguje a je bezpečná.

Mimochodem, nejvíc připomínek k vakcinační strategii se týkalo toho, kdo všechno by chtěl nebo měl být první. To vyjadřuje velký zájem lidí o vakcínu. Kampaň se musí naplno rozběhnout zejména v době, kdy se budou očkovat statisíce lidí, což bude od konce března. V té době určitě pojede. Souhlasím, že mohla být dřív, ale od doby, kdy jsem to mohl ovlivnit, jsem se pro to snažil udělat maximum. Jestli to bylo málo nebo moc, ať posoudí jiní.

O úspěchu vakcinace rozhodne i funkčnost centrálního rezervačního registru. Dopadne to tentokrát dobře, nebo jako vždycky? (rozhovor vznikl ještě před pátečním spuštěním rezervačního systému- pozn. red)
Pokazit se může všechno. Čím víc se toho budeme bát, tím spíš. Musíme na to být připraveni, proto tento týden probíhá zkušební provoz softwaru, aby se vychytaly mouchy. Budou k dispozici i jiné kanály, telefonická linka 1221, praktičtí lékaři. Jednáme i s Českou lékárnickou komorou, protože staří lidé si pravidelně chodí pro léky, takže lékárníci by jim také mohli s registrací pomoci.

Objevila se informace, že vakcín nakonec bude dost, ale pro změnu budou chybět injekční stříkačky.
My jsme národ, který vždy bude hledat problémy. Jsou lidé, kteří mají know how (vědí, jak) a ti, kteří mají how no (jak ne).

Věřím, že bude všeho dost, nemocnice se předzásobily, v ČR je ve státních hmotných rezervách šest milionů stříkaček jako záloha. Z Číny putuje do Evropy zásilka na základě objednávky EU, trvá to trochu déle, ale v době, kdy budeme aplikovat statisíce dávek, bude vše k dispozici.

Přijmete nabídku ministra vnitra Jana Hamáčka, aby se do vakcinace zapojily obce se svými „volebními“ štáby?
Tento týden jsme o tom hovořili. Je to jiná koncepce, než jakou jsme zvolili. Nicméně domluvili jsme se, že ji se svými lidmi dopracuje jako jakousi zálohu, která ale podle mě nebude zapotřebí. Z mého pohledu je její největší slabinou, že neumožňuje prioritizaci. Tým volební komise je také složen úplně jinak než ten očkovací, kde musí být i lékař.

Registrační systém k očkování provázely komplikace. Kapacita je už plná

Během našeho rozhovoru máte respirátor. Proč, když už jste naočkován?
Druhou dávku dostanu až v neděli. A respirátor nosím i proto, že jsem ministr zdravotnictví a při každé příležitosti chci zdůraznit potřebu zakrývání nosu a úst. Proto roušku nosím i v televizi, kde bych ji mít nemusel. Jinak ale platí, že vakcína vyvolává silnou a solidní imunitu.

Chrání vaše zdraví a velmi podstatně brání dalšímu přenosu. Ve chvíli, kdy bude očkováno dostatečné procento obyvatelstva, zmizí potřeba nosit roušky. Teď ale nepovažuji za správné roušku okamžitě po očkování odkládat. I z psychologického hlediska, kdy většina obyvatel zatím na vakcínu nedosáhne.

Neobáváte se rozdělování společnosti na ty očkované s výhodami, typu návštěvy kulturních akcí nebo restaurace, a na ty, na něž se ještě nedostalo, nebo vakcínu ze zdravotních důvodů dostat nemohou?
Vždycky je tu možnost volby. Pokud z jakéhokoli důvodu nebudu naočkován a chci mít nějakou výhodu, mohu podstoupit test.

Před ministerstvem stojí kromě vakcinace velký objem úkolů, výstavba národního onkologického centra, elektronizace, potřebná legislativa. Chtěl byste po volbách do sněmovny ve funkci pokračovat?
Je pravda, že v současnosti asi nenajdete jiné ministerstvo, které by mělo před sebou tolik úkolů. Přesto po volbách už pokračovat nechci. Beru to jako možnost, kterou jsem dostal, chci obstát, ale jsem lékař a chci se vrátit zpátky do nemocnice.