„Mám to štěstí, že se každý den těším do práce,“ říká s úsměvem pětapadesátiletý předseda Spolku přátel hradu Lukov, který se o hrad Lukov stará.

„Hrad Lukov byl pro mně místem klukovských her. Od mládí jsem měl sklony k historii, vždycky jsem proto chtěl být archeolog a lukovský hrad byl hmotným, romantickým místem tohoto mého cíle,“ říká Jiří Holík.

Jenomže v době kdy vyrůstal, nebylo dosažení takového cíle úplně jednoduché a tak jej jeho osud „zavál“ jinam, dalo by se říct, že na protipól jeho klukovských představ.

„Vystudoval jsem střední ekonomickou školu, pak na vysoké škole materiálové inženýrství. U strojařiny jsem pak zůstal řadu let,“ připomněl.

Jeho sny ale nezůstaly zapomenuty a cestu na hrad Lukov, který je zasazen do malebné přírody Hostýnských hor, si i přesto dál prošlapával cestu svou pílí a prací.

Ještě jako student se zde s přáteli z Hnutí Brontosaurus účastnil brigád a dalších záchranných pracích při obnově hradu.

„V roce 1990 jsem s přáteli založil Spolek přátel hradu Lukova. Podchytili jsme dobrovolníky a mladé lidi a také členy z řad Brontosauru, proto máme dosud členy v rámci celé České republiky,“ zdůraznil Jiří Holík.

Připomněl, že Spolek přátel hradu Lukova v úsilí o obnovu hradu Lukova pokračuje již více než třicet let.
Podle kastelána hradu Lukov patří každá práce a každý projekt, který se podaří, mezi zásadní milníky při jeho obnově.

„Tak například na nějakém pracujete pět let a rok se s tím výsledkem kocháte,“ svěřil se.

Podle Jiřího Holíka patřilo mezi nejdůležitější projekty například zastřešení vstupní věže v roce 1997, o rok později pak dozdívání valené klenby západního paláce.

„V roce 2015 jsme zase žehnali kapli, rok před tím jsme uspořádali putovní výstavu, na které se podílela čtyři muzea ze Zlínského kraje. Vše poté bylo završeno velkou výstavou ve Zlínské Alternativě,“ seznámil lukovský kastelán.

Největší projekt Spolku přátel hradu Lukova byla podle něj kniha Hrady Zlínského kraje.

„Šlo o projekt, na kterém se s námi podílelo asi 30 měst a obcí a Zlínský kraj,“ pochlubil se kastelán Jiří Holík, který hradu Lukov dal již třicet let své práce.

On sám výraz kastelán nemá v oblibě.

„To slovo nemám rád, dle významu terminus technicus jde o zástupce krále, který spravuje velký celek území. Pro mne má přesnější význam slovo purkrabí, což je zástupce majitele na hradě. Já ale nadneseně říkám, že to znamená, že dělá práci od uklizečky až po generálního ředitele,“ přiznává Jiří Holík.

Ničeho však prý nelituje, právě naopak.

„Pro mně se hrad Lukov stal zaměstnáním až v roce 2005, kdy jsem před tím patnáct let souběžně věci spojené s hradem organizoval při práci. To, že se nyní mám možnost této práci věnovat na plný úvazek, zjednodušuje spoustu věcí. Hradní potřeby se zaměřují na spoustu věcí a je komplikované vše postihnout,“ seznámil kastelán hradu Lukov.

Píle všech na obnově hradu je ale prý po zásluze oceněna,

„Hrdě můžu říct, že se nám práce daří a je to vidět. Taky nám to lidé říkají: A to je pro nás ta zpětná vazba, ta odměna. Když se dnes řekne Lukov, tak nás znají lidé od severních Čech až po po Košice. Dávají nás za příklad, předáváme zkušenosti, nadšencům kteří mají zájem. Vždyť za třicet let jsme prošli různými etapami a zkušenostmi,“ přiblížil Jiří Holík.

A co čeká Spolek přátel hradu Lukova letos?

„Začali jsme s tím už loni a to s pracemi na západním obvodu hradby jádra, kdy dozdíváme západní hradbu jádra. Ta má v nejvyšším místě přes čtyři metry a silná je metr osmdesát, což je asi osmdesát kubíků kamenného zdiva. Udělali jsme most z lešení a sbíráme kameny z příkopu. Ty pak nosíme v rukách. Takže když naši předchůdci hrad bourali, tak my to taháme nahoru,“ popsal aktuální práce na hradě Lukov Jiří Holík.

Doplnil že na řadu přijde i vybudování kotelny a veřejného wc.

„U nás se ročně vystřídá 25 tisíc návštěvníků, chceme jim kromě jiného, nabídnout důstojný servis,“ vysvětlil purkrabí lukovského hradu Jiří Holík.