Fiala se vyjádří k důchodům a konsolidačnímu balíčku. Položte mu také otázku

Zároveň zveřejnili detaily důchodové reformy, jež je ale spíš souborem parametrických změn. Především se ztíží podmínky pro odchod do předčasné penze a všechny výpočty se budou odvíjet od statisticky určené doby dožití pro ten který populační ročník. Na odpočinku by měli lidé trávit zhruba 21,5 roku.

Rodičům, především matkám, zůstává bonus 500 korun za vychované dítě. V příštích deseti letech se mají penze zvýšit v průměru o deset tisíc korun. Kritérium zásluhovosti bude hrát menší roli než nyní. Garantovaný důchod má tvořit dvacet procent průměrné mzdy.

Škrty v dotacích

Daleko složitější rébus ministři řešili, když hledali desítky miliard, díky nimž by se měl snížit strukturální schodek. Nakonec zvolili model, při němž úspory na straně výdajů budou tvořit 66 procent a zvýšené příjmy 34 procent. Příští rok se tak schodek sníží o 94 miliard, v roce 2025 o 147,5 miliardy. Kde tedy bude vláda šetřit? Téměř 55 miliard chce uspořit na národních dotacích, z toho 20 miliard v resortu průmyslu a obchodu, v zemědělství pak deset. Na provozu státu škrtne jedenáct miliard a na celkovém mzdovém objemu státních zaměstnanců deset miliard.

Nerudová: Opozice by změny důchodů měla chápat, staví na závěrech její komise

Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová zpochybnila snahu proškrtat se k nižším výdajům jen nahozením čísel bez jejich konkretizace. „Ve školství se mají ušetřit dvě miliardy na dotacích, To se budou rušit investice do výstavby školek a škol? Je to nesmysl,“ uvedla.

Premiér Petr Fiala ovšem sdělil, že v případě nutnosti se domácí pobídky nahradí penězi z evropských fondů včetně zamýšlené půjčky. Ministr financí Zbyněk Stanjura upřesnil, že dotační tituly jsou plně v kompetenci vlády a jejich úprava se promítne v návrhu rozpočtu na rok 2024. „Můžeme je buď škrtnout bez náhrady, nebo zvýšit podíl žadatelů na financování projektů,“ uvedl.

Daně se zvýší

Vláda se rozhodla zvýšit daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent. Zvýší se odvody živnostníků, kteří nevykazují po několik let za sebou zisk a platí nejnižší penzijní daň (kvůli tomu pak pobírají podprůměrný důchod kolem deseti tisíc korun). Ti budou muset odvádět sociální pojištění ve stejné výši jako zaměstnanec pobírající minimální mzdu.

Nejviditelnějším zásahem bude změna sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), kterou platí všichni. Místo tří současných sazeb (10, 15 a 21 procent) budou jen dvě, a to ve výši 12 a 21 procent. Do nižší spadnou léky, zdravotnické potřeby, potraviny, stavební práce na bydlení, vodné, stočné a teplo, stravovací a ubytovací služby, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy. Ve vyšší budou kadeřnické služby, oprava obuvi, točené pivo a také denní tisk.

Nepřijatelné, zní z opozice k úsporám. Co na to Babiš? Šéf ANO odpoví v debatě

„Návrh navýšit DPH u novin z 10 na 21 procent vypadá jako snaha zabít jejich vydávání. K navýšení cen energií a papíru může stoprocentní zvýšení DPH být posledním hřebíčkem do rakve jednoho mediatypu v České republice,“ uvedla předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová. Boj s dezinformacemi cestou profesionálně ověřených informací zřejmě vláda vzdala. Tak vysoká DPH z novin se neplatí v žádné zemi Evropské unie.

Jihomoravští vinaři a lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula vylobbovali, že tiché víno nadále nebude podléhat spotřební dani. „Přistoupili jsme k tomu proto, že v okolních státech také víno není zdaněno,“ prohlásil premiér Fiala. Tvrdý alkohol, cigarety, tabák a hazard budou podléhat vyššímu zdanění.

Důchodová reforma přehledně: Co vše se změní. Jak to bude s předčasnou penzí

Zruší se 22 daňových výjimek, například sleva na pracující studenty, kteří si ročně vydělají víc než 200 tisíc korun, na nepracující manželku po třech letech od narození dítěte, školkovné, osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům, odpočet za členské příspěvky odborům, zdaňovat se bude náhrada za vyvlastnění a prezidentův plat. Na straně příjmů stát počítá se třinácti miliardami navíc z povinného nemocenského pojištění ve výši 0,6 procenta ze zaměstnaneckých platů. Tím chce vláda kompenzovat to, že se nadále budou proplácet i první tři dny nemoci. Stanjura připomíná, že z tohoto příjmu se vyplácí mateřská, otcovská či dlouhodobé ošetřování člena rodiny.

Babišova kritika

Podle opozice i odborů jsou předložené úspory nepřijatelné. Odborářský vůdce Josef Středula je označil za katastrofální, předseda hnutí ANO Andrej Babiš za fiasko.

„Rádoby pravicová ODS s rádoby konzervativním premiérem a ministrem financí zvyšují daně a likvidují živnostníky. Zdraží se vodné a stočné, teplo, léky, ale i další položky. Obecně je takzvané snížení dotaci jen švindl, nebude to reálné, je to vázáno na vědu a výzkum nebo na evropské zdroje, tolik stát neušetří. O důchodové reformě se nemá vůbec smysl bavit, protože toto žádná důchodová reforma není. Ministr Jurečka změnil některé parametry, kterými odrbe důchodce, to je celé,“ okomentoval vládní návrhy Babiš.

A jak vnímáte opatření vlády vy? Zapojte se do debaty Deníku s premiérem a hlasujte.