„Nejdříve jsme po sobě „házeli oči“, pak rajčata a potom jsme spolu začali chodit. Za dva roky jsme se vzali a jsme spolu dodnes,“ prozradila paní Andělka, která je na pizzerii v srdci Valašských Klobouk náležitě pyšná.

Každý host je pro ni důležitý, s každým mile promluví, na každého hosta se usměje a doporučí, co dobrého by si z nabídky jejich jídelníčku měl vybrat.

„Tohle musí mít člověk v sobě, musí tuto práci mít zkrátka rád, pak je to poznat. Já jsem si tuto profesi vybrala, dělám ji celý život a nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného,“ svěřila paní Andělka.

Nejdříve podle jejího vyprávění pomáhala po vyučení v kavárně, manžel se osamostatnil a vzal si hospůdku v Divnicích u Slavičína a následně bar V Podzámčí, ona pracovala na hotelu Adamantino v Luhačovicích, kde strávila jedenáct let.

Pak se nám společně naskytla příležitost provozovat vsetínskou Besedu, kde jsme nasbírali spoustu zkušeností, jak dobrých, tak také špatných, ale ty vás nejdál posunou. Naše společná cesta pak vedla do Zlína na sídliště Jižní Svahy do bývalé pivnice Panorama.

„Opravili jsme to tam, vymalovali a předělali na útulnou hospůdku. V té době se Jižní Svahy hodně opravovaly, proto k nám chodilo hodně řemeslníků a zedníků a dalších hostů.

Moc ráda na tuto dobu vzpomínám, na osudy našich štamgastů, někteří už mezi námi nejsou, ale s některými si stále voláme a vídáme se,“ usmála se paní Andělka. Podle ní je právě toto místo spojeno s milými vzpomínkami.

„Strašně mě mrzí, že jsem tyto zážitky a hlášky které někteří hosté měli, nezapisovala, to by bylo na knížku,“ směje se Andělka. Dojíždění ze Zlína do Slavičína však bylo pro manžele časově velmi náročné. Nakonec se jim naskytla možnost, jak si společně mohou splnit svůj sen.

„Ve Valašských Kloboukách jsem již dvanáct let. Je to nejlepší práce, jakou jsem kdy měla. Chodí k nám mladí lidé, rodiny s dětmi, páry, všichni jsou velmi milí. Je to prostě moje práce snů,“ zdůraznila Andělka.

„Nedovedu si představit nic jiného dělat, potřebuji okolo sebe lidi, když mám splín, dodají mi energii, třeba jen to, že se host usměje a vidím, že byl u nás spokojený. Proto mám největší radost z toho, když jsou hosté spokojení a vrací se k nám,“ uzavřela majitelka Pizzerie anděl, Andělka Trllová.