Obce hledají způsob, jak ušetřit za energie. Mění se v elektrárny a teplárny

O takzvané komunitní energetice je stále více slyšet a kvůli závislosti na dodávkách energií z Ruska nabývá na aktuálnosti. Už nyní má vlastní zdroj 160 obcí v Česku, v naprosté většině se jedná fotovoltaické elektrárny. Nicméně tři obce si vyrábějí elektřinu z větru, přestože investice do takového projektu dosahují asi 120 milionů korun.

Společnost EGÚ Brno včera zveřejnila studii, podle které je potenciál využití těchto zdrojů energie mnohem vyšší. Firma spočítala, že jen ze slunce by obce a bytové domy v České republice mohly do roku 2040 získávat asi čtyři gigawatty elektřiny. Jen pro srovnání: temelínská jaderná elektrárna má výkon něco přes dva gigawatty.

Profesor Petr Konvalinka: V energetice budou chybět tisíce lidí

V případě větru by se do stejného data dal výkon zvýšit na více než tři gigawatty. Takže jenom tyto dva zdroje by tak dokázaly pokrýt osminu současné spotřeby elektřiny v Česku. Téměř stejný potenciál mají pak zdroje spalující biomasu.

Jiří Weber z EGÚ Brno míní, že zpracovaná studie je jedinečná. „Je ještě aktuálnější než před pár měsíci, kdy se na ní pracovalo. Je to dáno cenami energií a situací na Ukrajině, jejichž následky budou dlouhodobé,“ vysvětlil Weber.

Obnovitelné zdroje už přitom nejsou v Česku sprosté slovo. Když Hnutí Duha porovnalo dvanáct velkých studií na toto téma za posledních šest let, česká veřejnost je pro obnovitelné zdroje. „Chce toho víc, chce, aby vláda byla ambicióznější, a chce, aby do toho šlo více peněz,“ přiblížil energetický expert hnutí Tomáš Jagoš.

Společenství v Praze, elektrárna v Brně

Komunitní energetika ale není jen výroba elektřiny a tepla, což je v současné době hlavní náplní projektů naprosté většiny českých obcí. „Obec se může stát i obchodníkem s elektřinou a tu do sítě dodávat. Takový model funguje třeba v Rakousku,“ řekl Jagoš s tím, že zákazníci si u jižních sousedů mohou i poskládat, z jakých druhů zdrojů budou odebírat elektřinu, které obce nabízejí.

Nicméně také v České republice se už chystají větší projekty, přičemž hlavními tahouny jsou Praha a Brno. V Praze by mělo vzniknout energetické společenství založené na využívání obnovitelných zdrojů, do něhož se budou moci zapojit obyvatelé hlavního města. V Brně by zase měla vzniknout virtuální solární elektrárna. V současné době také v Židlochovicích u Brna vzniká takzvaná chytrá čtvrť, která by byla energeticky soběstačná. S podobnými projekty pak počítají třeba Kladno nebo Písek.

Víra, že energie je jen zboží, dostala vážnou trhlinu, říká Václav Bartuška

Starosta Mikolajic Krupa si ovšem postěžoval, že nynější dotační podmínky rozvoji komunitní energetiky příliš nepřispívají. „Je na to vyčleněno málo peněz. S legislativou je to podobné,“ řekl.

S tím souhlasí analytička expertní skupiny Frank Bold Anna Michalčáková. „Potřebujeme provést systémovou změnu. Potřebujeme, aby se v novém energetickém zákoně promítla evropské směrnice o obnovitelných zdrojích a i změna na decentralizaci a demokratizaci energetického systému. Nový energetický zákon by měl platit až v polovině roku 2024, což je pro komunitní energetiku strašně pozdě,“ dodala.