Kliknutím zvětšíteDo výběru zajímavých osobností, které se zapsaly do polistopadové historie, nepochybně patří i podnikatel Petr Kellner, který tragicky zahynul na Aljašce. Výrazný otisk zanechali v roce 2021 i politikové, po čtyřech letech končící premiér Andrej Babiš, prezident Miloš Zeman nebo šéf Senátu Miloš Vystrčil. Každý čtenář si určitě sestaví svůj žebříček favoritů v pozitivním i negativním smyslu. Dovoluji si předložit několik jmen, která z mého pohledu ovlivnila český veřejný prostor v posledních dvanácti měsících nejvíc.
Petr Fiala, předseda ODS, lídr SPOLU a premiér ČR (57)
Na počátku roku nic nenapovídalo tomu, že by ODS a její šéf měli hrát v povolební partii rozhodující roli. Průzkumy přisuzovaly vítězství hnutí ANO a na jaře Pirátům, kteří se spojili se STAN. Petr Fiala šel ale houževnatě za deklarovaným cílem, jímž byla změna. Tou myslel jak vládní uspořádání, tak politický styl a především programové priority.
V porovnání s agresivním, sebestředným a dominantním Andrejem Babiš působil profesor politologie Fiala jako rozvážný státník. Díky dohodě o spojenectví s KDU-ČSL a TOP 09 získal spoustu nerozhodnutých voličů a 9. října slavil vítězství. Ihned poté se pětikoalice domluvila na společném vládnutí, jemuž dalo zelenou 108 získaných mandátů.
Dne 28. listopadu jmenoval prezident Miloš Zeman Petra Fialu premiérem. Ačkoliv seznam ministrů i koaliční program byly připraveny, Zeman si vymínil osobní pohovory s vládními kandidáty. Přes prvotní odpor k pirátskému nominantovi na ministra zahraničí Janu Lipavskému jmenoval 17. prosince celou vládu, což je považováno za mimořádný Fialův úspěch.
Emeritního rektora Masarykovy univerzity a Nečasova ministra školství nyní čeká zkouška ohněm. Musí zvládnout covid, inflaci, ceny energií, rozpočet a české předsednictví EU. Pokud obstojí, bude zapsán v čítankách jako úspěšný předseda vlády, který dokázal, že slušnost není slabost.
Miroslav Kalousek, bývalý předseda TOP 09 a ministr financí (61)
Jeden krok vzad a dva vpřed, to je charakteristika strategie Miroslava Kalouska. V lednu složil poslanecký mandát, aby uvolnil místo Janu Jakobovi. Výrazně se zasadil o vznik trojkoalice SPOLU a jejího spojenectví s PirSTAN.
V politickém ústraní byl mediálně velmi aktivní, ať už na TV Barrandov nebo v podcastu Reflexu. V povolebním rozhovoru Deníku připustil možnost prezidentské kandidatury. Absurdní? Vůbec ne. Kalousek je výjimečně nadaný rétor, umí jasně formulovat i složitý problém a hlavně je vtipný. Nudní a ušlechtilí kandidáti veřejnost a novináře uspávají, ale břitký glosátor je baví. Jeho duel s Andrejem Babišem by nabudil miliony voličů. Na vítěze by si vsadil jen hazardér.
Vít Rakušan, předseda STAN, vicepremiér a ministr vnitra (43)
V kampani byl hvězdou. Jako bývalý gymnaziální učitel se skvěle vyjadřuje. Posluchač má pocit, že přesně ví, čeho chce dosáhnout a jak to udělá. V debatách zastínil šéfa doposud vedoucích Pirátů Ivana Bartoše. To se promítlo i do volebních výsledků, když kandidáti STAN převálcovali své pirátské souputníky. Přineslo to hodně zlé krve a Rakušanovo prohlášení, že do dalšího klání už v koalici nepůjde.
Žádný strom ale neroste do nebe, což potvrdily povolební dny. Rakušan pohořel s kandidaturou Věslava Michalika na post ministra průmyslu a obchodu. Pověst mu pošramotily i sponzorské dary s domicilem na Kypru od téhož muže. Zcela amatérsky pak působilo jeho setkání s policejním prezidentem ještě v době, kdy nebyl v ministerské funkci. Vít Rakušan se bude muset hodně snažit, aby se vrátil na jarní trajektorii.
Michal Koudelka, ředitel Bezpečnostní informační služby (56)
Šéf tajných agentů samozřejmě není každý den na obrazovce a neviditelnost je jeho největší devízou. Přesto právě Michal Koudelka stojí za možná největší proměnou české společnosti v posledním desetiletí. Díky prezidentu Miloši Zemanovi nebylo úplně jasné, kde se Česká republika nachází. Je součástí Evropské unie, jejíž kotníky ovšem prezident a bývalý premiér denně okopávali. Je členem NATO, o němž se Zeman vyjadřuje s despektem. Přijímá sankce vůči Rusku, které hlava státu vytrvale kritizuje. Odmítá čínské technologické firmy, ale ráda by udržovala s asijským obrem čilé obchodní kontakty.
Tuto schizofrenii ukončila rázná akce českých zpravodajců a detektivů. Kauza Vrbětice narýsovala jasnou dělicí čáru mezi ČR a jejími nepřáteli. Ruští špioni byli vyhoštěni, Putinových diplomatů tu zůstalo sotva do mariáše. Čína a Rusko byly vyřazeny z tendru na dostavbu Dukovan. Plukovník Koudelka, jehož Zeman šestkrát odmítl povýšit do generálské hodnosti, na tom má nemalou zásluhu. Pokud bude už jako řádně jmenovaný ředitel stejně aktivní při odkrývání tuzemských ekonomických šejdířů, bude se dýchat zase o něco volněji.
Milan Kubek, lékař, prezident České lékařské komory (53)
Nástupce Davida Ratha a bývalý šéf Lékařského odborového klubu neměl mimo svůj profesní stav v minulosti mnoho příznivců. Byl velmi radikální, kritizoval nízké platy zdravotníků, nezákonné přesčasy, špatný systém postgraduálního vzdělávání.
V covidové době však získal velký respekt i ve veřejnosti. Jako první varoval před zahlcením nemocnic a žádal striktní protiepidemická opatření. Předkládal grafy, tabulky, mezinárodní srovnání. I díky jeho apelům politici sice se zpožděním, ale přece jen přijímali nutná omezení. Kubek je také jednoznačným zastáncem a propagátorem vakcinace. Téměř každé televizní vystoupení končí slovy: „A prosím, jděte se očkovat.“
Jan Konvalinka, biochemik, prorektor Univerzity Karlovy (58)
Přední český vědec se stal tváří boje s koronavirem a dezinformacemi s ním spojenými. Ačkoliv by asi rád trávil daleko víc času v laboratoři, neúnavně ve všech médiích vysvětloval zákeřnost covidové infekce.
Jak řekl v loňském rozhovoru pro Deník, příchod pandemie předpověděl. „S přítelem Ladislavem Machalou jsme před devíti let vydali knížku, která se jmenuje Viry pro 21. století, kde píšeme, že virové infekce přijdou. Máme tam i pasáž o koronaviru, respektive o první velké koronavirové pandemii v roce 2003, tedy o SARS-1. Nazvali jsme jí ‚kapesní‘ pandemií na nečisto, která nás měla připravit na tu, jež se teprve objeví.“
Konvalinka byl též horkým kandidátem na rektora Univerzity Karlovy, ale nakonec souboj vzdal, protože neviděl možnost, jak v zaběhnutém systému dosáhnout kýžené změny. Je pravděpodobným nástupcem Zdeňka Hostomského, který ve funkci ředitele Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR skončí příští rok.
Jan Konvalinka se postavil za Tomáše Hudlického z Brock University v Kanadě, který čelil vyobcování z akademického prostředí kvůli jednomu údajně genderově nekorektnímu článku. „Můžete se mýlit, ale musíte mít právo na omyl. Když zrušíme právo se mýlit, zrušíme svobodnou diskusi. A končíme s univerzitou jako intelektuálním výdobytkem Západu. Toho se bojím,“ řekl Deníku Konvalinka.
Ondřej Vlček, generální ředitel společnosti Avast, mecenáš (44)
Ondřej Vlček je představitelem nové podnikatelské a manažerské generace. V softwaové firmě Avast, která patří mezi 100 nejhodnotnějších firem na londýnské burze, pracoval od osmnácti let. Letos ji prodal americké společnosti NortonLifeLock. Fúze za víc než 180 miliard korun se řadí k největším obchodům v českém byznysu. Vlček se do povědomí veřejnosti ale zapsal úplně jinými činy. Svůj celoroční plat dává na charitu.
Společně s manželkou, lékařkou Katarínou, věnovali miliardu a půl korun na vybudování dětského hospice v usedlosti Cibulka, kterou nyní kompletně rekonstruují. „Myslíme si, že je dobré být ve střehu a vědět, že každý den může být ten poslední. Je správné vždy mít věci tak trochu uzavřené, nečekat na konečný účet,“ řekl Vlček Deníku.
V Avastu uplatňoval progresivní metody, vydal zaměstnanecké akcie za 700 milionů korun, zavedl tzv. neomezenou dovolenou, výběr pracoviště, angažoval odbornici na diverzitu a inkluzi. Avast věnoval na globální boj s koronavirem rekordní částku 25 milionů dolarů. Tři synové manželů Vlčkových navštěvovali běžnou základní školu.
21
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
