Od roku 2014 na Sumatře vybudovali nejen záchranné a rehabilitační centrum pro ohrožený druh poloopice outloně, ale také postavili anglicko-environmentální školu a knihovny pro děti, kávový dům, či stálý komunitní tým místních obyvatel.
První cesta na Sumatru nebyla pro Lucii Čižmářovou vůbec lehká, přesto se tam po pár měsících vydala znovu.
„Studovala jsem Českou zemědělskou univerzitu v Praze a dostala se k možnosti vyjet jako dobrovolník. Šlo o vybudování záchranného zařízení pro ohroženého ptáka sojkovce dvoubarvého. Tak jsem na měsíc a půl společně s dalšími lidmi z univerzity vyjela,“ uvedla Lucie.
Právě na daleké Sumatře se seznámila s partnerem Františkem Příbrským.
„Dnes je již ředitelem záchranného programu The Kukang Rescue Program,“ připomněla.
Porušení zákonů nikdo netrestá
Oba si prý uvědomili, že v Indonésii jsou sice dobré zákony na ochranu zvířat, jejich porušení však nikdo netrestá. Úřady totiž neví, co se zajištěnými zvířaty dělat. Například pro outloně, jediného jedovatého primáta na světě, se toho mnoho pro jejich ochranu nedělá.
„Chtěli jsme to změnit. Neexistovalo žádné záchranné centrum, kde by mohla být tato vystresovaná a často zraněná zvířata umístěna, ošetřena a rehabilitována,“ vysvětlila Lucie Čižmářová.
Proto se s přítelem rozhodli, že se na Sumatru po studiích vrátí a záchranné centrum pro outloně vybudují.
„Ze začátku jsme neměli moc peněz. Museli jsme si vystačit s prostředky z crowdfundingové kampaně. Potřebovali jsme si pronajmout pozemek, začít stavět, najmout Indonésany. Naším handicapem byla jazyková bariéra. Ze začátku jsme museli mít překladatele, ale časem jsme se indonésky naučili,“ přiblížila nelehké začátky.
Z bývalých pytláků jsou ochranáři
„Podařila se nám vytvořit s místními komunitami spolupráce na několika úrovních. Vzděláváme místní děti, v nichž rozvíjíme vztah k přírodě. Zaměstnáváme bývalé pytláky, kteří jsou našimi terénními asistenty. To, že spolupracujeme s místními, nám zajistí, že divoká zvířata v pralese zůstanou a nebudou chycena,“ přiblížila práci týmu Lucie.
Podporují i místní farmáře.
„Z nich vytváříme ochránce přírody prostřednictvím projektu ochranářské kávy Kukang Coffee. Také jim pomáháme řešit konflikty s divokými zvířaty. Naším hlavním záměrem je snížit míru nelegálního obchodování (nejen) s outloni, a tak chránit populace ohrožených zvířat v přírodě,“ doplnila.
Jejich snaha nezůstala dlouho bez odezvy.
„Hned si nás začaly všímat zoologické zahrady, například já jsem zaměstnancem ZOO Olomouc. František zase pracuje pro ZOO Ostrava. Podporují nás ale také další i zahraniční zahrady. Spolupracujeme s mezinárodními organizacemi,“ představila Lucie s tím, že bez podpory zoologických zahrady by se jejich práce neobešla.
„Nemají jen zvířata v zoo, jejichž chovy jsou velmi důležité pro zachování zdravých populací, ale dělají ochranářské programy po celém světě. Díky jejich podpoře můžeme rozvíjet naše aktivity v Indonésii. Největší díky patří právě jim,“ nezapomněla ocenit Lucie.
Kávu pěstovanou na Sumatře lidé mohou ochutnat v Ústí nad Labem. Tam organizace The Kukang Rescue vaří a prodává kávu, díky níž z pytláků a farmářů udělali ochránce.
„Odkupujeme od nich kávu vysoké kvality za cenu vyšší, než jakou by dostali na trhu. Na oplátku vyžadujeme závazný slib, že budou chránit ohrožená zvířata a dodržovat zákaz jejich lovu. Kavárna Kukang Coffee je místem, kde už vypitím šálku kávy lidé pomáhají ohroženým druhům, ale také se dozví něco o tolik potřebné ochraně divokých zvířat,“ vysvětlují zástupci organizace.
