Kliknutím zvětšíteDen, kdy pětaosmdesátiletý žurnalistický veterán Seymour Hersh uveřejnil na online platformě Substack text, v němž jako viníka v případu poškození plynovodu Nord Stream označil USA, se stal svátkem pro celou českou dezinformační scénu. Okamžitě začala jeho jméno a dílčí informace z jeho textu masově zmiňovat, přičemž zdůrazňovala zejména jeho novinářské renomé. Všechny, kdo se k Hershově práci stavěli kriticky, naopak dehonestovala. Povědomí o Hershově textu rozšířil v Česku web Echo24, který včera upozornil i na analýzu, jež většinu Hershových informací zpochybňuje nebo vyvrací.
Máme pravdu, radují se dezinformátoři
„Jeden z nejznámějších a nejoceňovanějších investigativních novinářů, Seymour Hersch (správně Hersh - pozn. red.), publikoval skvělý článek, na jehož základě dospěl k jasnému závěru, že výbuch a destrukci plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 zosnovaly Spojené státy americké, konkrétně pak CIA. Což jsem vám říkal od prvního dne, kdy k výbuchům došlo,“ uvedl 8. února na svém Facebooku předseda neparlamentní strany PRO a šiřitel lží i dezinformací Jindřich Rajchl.
„Proč je mládí oporou systému a stáří jeho kritikem? ‚Který darebák navrtal potrubí‘ – to byl název článku, který jsem zveřejnil loni v září poté, kdy došlo k výbuchům na plynovodech Nord Stream I a II. Dnes už tedy víme, že Nord Stream nebyl ‚jen‘ navrtán, ale kdyby to nebylo pod vodou, mohli bychom napsat, že byl vyhozen do vzduchu. Kým? … Německý vyšetřovací tým došel k názoru, že ‚není pravděpodobné‚ že by za útokem na Nord Stream bylo Rusko‘. Vyšetřovat dál si zjevně nikdo netroufl, protože na viníka, který by ze skutečně nezávislého vyšetřování mohl vzejít, si nikdo netroufá ani pomyslet. Spokojili se tedy s výsledkem ‚sabotáž‘, viník neznámý. Až přišel Seymour Hersh, novinářská legenda a nositel Pulitzerovy ceny, autor článků o masakru v My Lai v době vietnamské války či mučírně Abu Ghrajb v Iráku, obou to ‚významných počinech‘ americké armády, a napsal na svém blogu, že za výbuchem Nord Streamu stály USA a konkrétně CIA. Co se způsobu provedení týče, nálože prý byly umístěny pod rouškou cvičení NATO v Baltském moři,“ psal jen o den později na svém facebookovém profilu další známý dezinformátor europoslanec Ivan David.
Deziformační scéna začala také okamžitě urážet a dehonestovat všechny, kdo upozorňovali na slabiny Hershova textu (například anonym provozující spekulativní web Vlkovobloguje je označoval za hnojometníky).
Tak se to stát nemohlo
Dosavadní kritika Hershova textu se omezovala na to, že celý článek vystavěl na jediném anonymním zdroji, což je zásadní prohřešek proti standardům novinářské práce, a že si své renomé už víckrát pokazil publikováním neověřených informací, jejichž pravdivost nedokázal doložit.
Analytik zpravodajství z otevřených zdrojů (OSINT) Oliver Alexander se však na toto téma podíval z jiné strany. Aniž by činil jakékoli závěry o tom, kdo je za výbuchy plynovodu Nord Stream skutečně odpovědný, začal ověřovat jednotlivá Hershova tvrzení pomocí veřejně dostupných zdrojů. A došel k závěru, že Hershův příběh jako reálný v tomto světle neobstojí.
„Všechny informace v Hershově příspěvku údajně pocházejí z jediného nejmenovaného zdroje, který, jak se zdá, měl přímý přístup ke každému kroku plánování a provedení této vysoce tajné operace… Když se však podíváte blíže, celý příběh začne mít obrovské díry,“ píše Alexander v článku, který publikoval na stejné platformě jako Hersh.
„Na začátku Hershova článku se uvádí, že utajit misi na zničení potrubí bylo nejvyšší prioritou Bidenovy administrativy. To byl podle něj důvod, proč k ní byli vybráni potápěči z Experimentální potápěčské jednotky námořnictva Spojených států namísto jednotek SEAL nebo jiných jednotek SOCOM. Tím se prý dala obejít povinnost informovat o operaci členy Kongresu nebo takzvaný Gang osmi (osm lídrů v Kongresu Spojených států, kteří dostávají od exekutivy informace o tajných zpravodajských záležitostech – konkrétně jde o vůdce každé ze dvou stran v Senátu a ve Sněmovně reprezentantů, o předsedy senátního i sněmovního výboru pro zpravodajství a jejich zástupce - pozn. red.). Zdá se, že byla přijímána veškerá preventivní opatření, aby se předešlo úniku informací. Jenže už ve chvíli, kdy Hersh píše o prvních přísně tajných plánovacích schůzkách mezi vysokými představiteli americké armády, CIA a Bidenovy administrativy, připomínají některé plány spíše fantazírování Toma Clancyho než věrohodné návrhy,“ píše Alexander.
Divné plánování
Dál cituje například Hershova slova o tom, že meziagenturní plánovací skupina prý byla zpočátku skeptická k myšlence skrytého hlubinného útoku a vznášela námitky: například intenzivní hlídání vod Baltského moře ruským námořnictvem, neexistenci ropných plošin, jež by se daly použít ke krytí potápěčské operace, nebo nutnost připravit potápěče na tuto misi v Estonsku, v těsné blízkosti ruských doků pro nakládání zemního plynu. „Byl by to průser,“ zněl prý závěr těchto odborníků.
„Nechápu, proč by se všichni zpravodajci na počátečních plánovacích schůzkách domnívali, že jediný možný způsob, jak sabotovat plynovod, je v krátkém úseku přímo hraničícím s Ruskem, místo na velkém úseku v příznivějších vodách,“ podotýká Alexander.
Hersh také uvádí, že jako partner bylo od začátku operace vybráno Norsko, a proto bylo třeba o jejích podrobnostech informovat norské námořnictvo a tajnou službu. „Je to stále ta samá mise, kde Biden stále zachovává utajení jako nejvyšší prioritu a ze strachu z úniku informací nechce, aby o tomto plánu věděli Gang osmi nebo členové Kongresu,“ glosuje analytik.
Hersh také podle něj udělal v textu zvláštní poznámku o generálním tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, naznačující, že Stoltenberg přímo spolupracoval s americkou zpravodajskou komunitou již od války ve Vietnamu, a proto je považován za důvěryhodného.
„Jens Stoltenberg se narodil 16. března 1959. Zapojení USA do války ve Vietnamu skončilo 30. dubna 1975, když mu bylo právě 16 let. Pochybuji, že by tak mladý měl něco s americkou zpravodajskou službou,“ uvádí Alexander.
Divná operace
Hersh dále tvrdí, že prý norské námořnictvo mělo nápad využít pro krytí operace k umístění výbušných náloží cvičení Baltops, což je každoroční cvičení námořních sil NATO, a že Američané přesvědčili plánovače 6. flotily NATO, aby do jeho programu takový nácvik přidali. S tím, že by se ho účastnily potápěčské týmy NATO umisťující miny a další týmy využívající nejnovější podvodní technologie k jejich nalezení a zničení.
„Zaprvé, odminovávání je již dlouho základem cvičení Baltops. Naznačovat, že tam bylo přidáno jako zástěrka pro tuto operaci, je prostě směšné. Zadruhé, lidé stojící za touto vysoce tajnou operací, co si nemohla dovolit úniky informací, nyní nějak přesvědčili plánovače Baltops, aby změnili parametry svého dlouhodobě naplánovaného cvičení. Takže to buď dokázali, aniž by jim řekli proč, nebo naopak museli ještě víc rozšířit okruh zasvěcených, a tím zvýšit riziko, že se plán dostane ven,“ vysvětluje rozpory tohoto tvrzení analytik.
Slabiny vidí i v Hershově popisu samotné operace. Hersh totiž zmiňuje nasazení norské minolovky třídy Alta, která měla potápěče zajišťovat. „Žádné minolovky třídy Alta se cvičení Baltops 22 neúčastnily. Zúčastnila se jí však jedna minolovka třídy Oksøy, Hinnøy. Tyto dvě třídy lodí jsou si velmi podobné, i když nejsou totožné. Ale místa výskytu této lodi během cvičení zase neodpovídají tomu, co by se dalo čekat od lodi podporující hlubinné potápěče,“ píše Alexander.
Odvolává se přitom na otevřená data AIS, sledující pohyb plavidel na mořích, podle nichž pohyb Hinnøy nijak nekoresponduje s tím, že by měla zajišťovat tři dlouhé ponory v místech tří samostatných výbuchů. Loď byla vždy nejméně několik kilometrů od míst, kde došlo k únikům plynu, a ani ve chvílích největšího přiblížení nezpomalovala.
Podle Hershova zdroje se prý také Američané a Norové rozhodli v jisté chvíli informovat vysoké úředníky v Dánsku a Švédsku obecně o možných potápěčských aktivitách v oblasti. „Tomu už vůbec nerozumím. Buď tatáž vysoce tajná operace, která nesmí mít žádné úniky informací, nyní zasvěcuje další vnější aktéry, nebo to znamená, že Američané a Norové tyto úředníky právě informovali o realizaci potápěčských ponorů. Ale pokud to bylo to druhé, proč by to dělali, když už údajně zorganizovali celou odminovávací část cvičení Baltops 22 jako zástěrku pro potápěčskou činnost?“ píše Alexander.
Také Hershovo tvrzení, že USA musely kamuflovat výbušniny před Rusy tím, že přizpůsobily jejich slanost vodě, aby se ruské technologii na odhalování podvodních min jevily jako součást přirozeného prostředí, je podle analytika nesmyslné. „Tohle je úplná a naprostá blbost. Rusko neprovádí pátrací operace ve výlučné ekonomické zóně Dánska a Švédska. Aspekt slanosti je jen blábol,“ konstatuje Alexander.
Norské letouny P-8 tam nebyly
Ani další Hershovo tvrzení, že nálože odpálila bójka se sonarem, svržená při zdánlivě rutinním letu sledovacího letadla P-8 norského námořnictva, podle Alexandera ve světle faktů neobstojí.
„Zaprvé, letouny P-8 provozuje norské letectvo, nikoli námořnictvo. Zadruhé, do aktivní služby budou teprve zavedeny. Předpokládám, že Hersh myslel, že slouží od chvíle, kdy byly dodány, takže přistoupil na to, že jeho anonymní zdroj zařadil tento detail do příběhu, aniž by věděl, že ještě nejsou ve službě. A zatřetí, na tom, že norský P-8 shazuje bójku se sonarem těsně u Bornholmského pobřeží, by nebylo nic ani zdánlivě rutinního,“ vypočítává Alexander.
Letouny P-8 podle něj sice v týdnu před výbuchy několik prvních rutinných výcvikových letů provedly, ale všechny proběhly v severní části Norska, kde mají tyto stroje operovat. Žádný z těchto letů se k Bornholmu nepřiblížil. Otevřená data z technologie ADS-B sledující letadla navíc neukazují dne 26. září žádnou aktivitu norských P-8. A neshoduje se ani časová osa: podle Hershe byly totiž vysoce výkonné výbušniny C4 odpáleny několik hodin poté, co P-8 bójku shodil, pak ale nesedí datum. „První exploze byla zaznamenána 26. září ve 02:03 místního času, což znamená, že není možné, aby let byl rovněž šestadvacátého, jak uváděl Hersh, a současně došlo k několikahodinovému zpoždění výbušnin,“ argumentuje Alexander.
Připouští přitom, že v oblasti ostrova Bornholm se v době podvodních explozí jeden letoun P-8 nacházel. Jenže šlo o letoun amerického námořnictva, nikoli norského letectva. A ani u něj neodpovídá časová osa Hershovu popisu událostí. Tento letoun P-8 totiž proletěl nad oblastí úniku plynu z Nord Stream 2 více než hodinu po výbuchu (ve 03:10). Když došlo k dalším explozím, znovu se do kruhu nad touto oblastí vrátil.
Deník proti fake news.„Použití amerického letounu ke svržení bójky by bylo v rozporu se základní premisou celého Hershova příběhu, že Biden použil norské vojenské prostředky místo amerických, aby se vyhnul únikům do Kongresu a ke Gangu osmi,“ namítá logicky Alexander.
V Hershově popisu zůstává navíc podle Alexandera nezodpovězena klíčová otázka: proč by Biden, pokud by skutečně zahájil tuto operaci s účelem zničit schopnost Ruska zásobovat Německo zemním plynem, nechal vyhodit do povětří pouze tři ze čtyř plynovodů Nord Stream?
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
