Celkový počet ukrajinských uprchlíků lze nicméně špatně spočítat, neboť někteří se již vrátili domů. Bydlení zde mají v téměř polovině případů zajištěné v českých domácnostech. Dále v nájmech, na ubytovnách nebo u Ukrajinců, kteří zde žijí delší dobu. Kvůli jazykové bariéře však ti nově příchozí většinou nemohou vykonávat svoji profesi.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský na tiskové konferenci v ukrajinském Kyjevě
Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba: Rusko má proti Evropě dvě hlavní zbraně

Působí proto mnohdy v pozicích, kde stačí nižší kvalifikace. Vydělají si tím pádem méně. Na pracovní podmínky si ale podle advokáta Vojtěcha Suchardy, který je jedním ze zakladatelů poradenské sítě Arrows, příliš nestěžují. „Když už nějakou práci seženou, jsou rádi, že ji mají,“ řekl Deníku.

Zaměstnávání Ukrajinců se věnují i kontroloři ze Státního úřadu inspekce práce. Ti zahájili již více než tři sta cílených kontrol, z nichž jich zatím dokončili necelou stovku. Odhalili, že někdy jsou zaměstnáváni nelegálně nebo zastřeně, ani v jednom případě však nezjistili, že by ve stejné pozici brali méně peněz než Češi.

Pomoc s integrací

Sucharda, na něhož se obracejí ukrajinští pracovníci i jejich čeští zaměstnavatelé, poskytuje právní poradenství dlouhodobě. Nezačal s ním až v době válečného konfliktu, může tedy srovnávat. „Zatímco dřív chtěli zaměstnavatelé poradit s tím, jak zde Ukrajince legálně zaměstnat, nyní – když je to technicky jednodušší – je zajímá hlavně to, ať je vše v pořádku po administrativní stránce,“ zmínil. 

Aby se tu ukrajinští uprchlíci lépe zorientovali, ve spolupráci s dalšími právníky poskytuje právní poradenství i jim. A to v rámci Integračního programu Ukrajina, který zahrnuje též bezplatné služby. „Lidé, kteří se na nás obrací, řeší nejčastěji to, že jim chybí dokumenty, aby kvůli zaměstnání na určité pozici prokázali svoji specializaci nebo vzdělání. V oblasti zdravotnictví zase řeší problematiku atestací,“ dodal. 

Na právníky se uprchlíci obrací také s otázkami na pomezí pracovního práva a standardních životních situací. Třeba s tím, že pro výkon určitého povolání potřebují řidičský průkaz. Ukrajinské maminky se podle Suchardy mnohdy potřebují pouze zorientovat ve spletitosti systému nebo poradit, jak překonat jazykovou bariéru. „To je část poradenství, spadající do bezplatné části. Za to by nás ani nenapadlo brát si peníze,“ uzavřel. 

Takto vypadá většina zničených měst na Ukrajině po napadení Ruskem. Ilustrační foto.
Zdi od krve, křik i elektrické šoky. Chlapec popsal realitu ruských mučíren

Ukrajinská právnička Anastacia Dzhygola dodala, že bezplatná část poradenství pomáhá i kupříkladu ukrajinským matkám samoživitelkám či seniorům. Integrační program Ukrajina slouží i k finančnímu poradenství či podpoře Ukrajinců na poli byznysu.

Konec bezplatného pojištění

Po uplynutí 150 dnů ode dne udělení dočasné ochrany v Česku již nebudou Ukrajinci ve věku 18 až 65 let automaticky zařazeni mezi tzv. státní pojištěnce, za něž pojištění hradí stát. Týkat se to může více než dvou set tisíc lidí v produktivním věku. Do osmi dnů od uplynutí dané lhůty musí kontaktovat svoji zdravotní pojišťovnu a řešit otázku dalšího způsobu hrazení zdravotního pojištění. Pokud tak neučiní, začne pro ně platit povinnost hradit minimální zálohy na zdravotním pojištění, která pro letošní rok činí 2 187 Kč měsíčně.

Podrobné informace v ukrajinštině: POMOCUKRAJINE.VZP.CZ.

Online formulář, prostřednictvím něhož lze žádat o poradenství v rámci Integračního programu Ukrajina: arws.cz/www/integracni-program-ukrajina/.