Ceny energií raketově rostou a lidé se při pohledu na složenky ptají, proč je to tak drastické.
Válka na Ukrajině za to může jen v omezené míře, protože ceny elektřiny a plynu začaly stoupat už před 24. únorem. Důvodem je uměle vyvolaná energetická krize. Česká republika kupuje plyn jenom na burzách, kde se cena zvýšila až desetkrát.

To víme. Ale z jakého důvodu k tomu došlo?
Proto, že cena plynu v Evropské unii byla napojená na cenu elektřiny. Zavedly se emisní povolenky za vypouštění škodlivin. Rusko začalo dodávat jenom to, co vyplývá ze smluv, ale nic navíc. Šlo tedy o kumulaci řady vlivů, jejichž váha postupně sílila.

Dalo se tomu nějakým politickým rozhodnutím když ne předejít, tak alespoň omezit zdražování?
Dalo, a to velmi výrazně. Zejména se to týká České republiky, která tím byla postižena nejvíc, neboť jako jediná země nemá napřímo smlouvu s ruským Gazpromem. Kdybychom ji měli, dostávali bychom plyn třikrát levněji než na burze.

Řada domácností využívá plyn nejen na vytápění, ale také na vaření. V případě, že by Rusko na povel Vladimira Putina odstřihlo Evropu od dodávek plynu, zůstaly by domácnosti „o chladu i o hladu“.
Češi se připravují, až Putin zavře plyn. Vykupují kamna, vařiče i přímotopy

Chcete říct, že všechny státy EU, které nevlastní zásoby zemního plynu, mají uzavřené dlouhodobé kontrakty s Gazpromem?
Státy nebo jejich společnosti. My jsme ho měli také, ale po privatizaci se smlouva znehodnotila, takže nyní jsme odkázáni na burzu.

Jak na to podle vás měla Babišova či Fialova vláda reagovat?
Babišova méně, ale vláda Petra Fialy měla učinit řadu konkrétních kroků jako reakci na krizi. Náš expertní tým označil problémy a řekl, jak je řešit i jaký bude v případě nečinnosti dopad na obyvatelstvo. V okolních státech totiž ceny plynu vzrostly o třicet procent, zatímco u nás o tři sta. Vláda nic nepodnikla, ceny dále rostou, statisíce lidí nebudou schopny platit složenky za energie. Proto jsme byli ochotni udělat práci za vládu. Navrhl jsem, ať mi dají čtyři měsíce, já odjedu do zdrojových zemí a do zimy potřebné množství plynu přivezu.

Jenže to by byl ruský plyn, což není přijatelné.
Ale my přece i teď nakupujeme téměř sto procent ruského plynu, respektive jsme závislí na dobré vůli překupníků, s nimiž nemáme žádné smlouvy.

Tak to určitě není. Je tam přece značný podíl norského plynu a amerického LNG.
My nemáme ani kubík norského plynu a LNG se k nám nedopraví ještě několik příštích let.

O čem tedy politici mluví, když tvrdí, že na burze se všechny druhy plynu smíchají a pak je firmy jako Uniper, RWE Supply & Trading, Engie prodávají klientům?
To jsou pohádky pro malé děti. Takové vyjádření je amatérské a absolutně nezodpovědné. My jsme z 98 procent závislí na ruském plynu, sice ho kupujeme od těchto firem, ale pořád je to jen ruský plyn. Nemáme vlastní těžbu a zásobníky provozují soukromé společnosti. To je důvod, abychom se zabezpečili dvoustranným kontraktem, který je založen na úplně jiných principech než nákup na burze. Nesmíme připustit, aby dodávky ve směru východ–západ byly nahrazeny jen dodávkami západ–východ. Němci už nyní naznačují, že při přerušení dodávek od nich plyn nedostaneme. Nedivím se jim.

Vy si vážně dovedete představit, že by česká vláda, která všemi způsoby podporuje Ukrajinu, dala komukoliv svolení k uzavření kontraktu s Gazpromem? Tím by přece popřela unijní sankční politiku i svoje vlastní kroky.
Tato vláda dala svolení zahraničním překupníkům, aby tady prodávali ruský plyn třikrát dráž, než za jakou cenu bychom ho dokázali sehnat. Jde tedy jen o pokrytectví. My bychom nenakoupili ani o jeden m3 ruského plynu navíc než v současnosti, jen bychom omezili ten drahý.

Komu konkrétně dala takové svolení?
Německým překupníkům, kteří kupují plyn v Rusku a prodávají nám ho jako americký. Tímto jsme si vypěstovali mezinárodní překupnickou síť, jež stále sílí a které platíme o sto miliard korun za plyn víc, než bychom museli.

Premiér Petr Fiala
Nenecháme vás padnout, slíbil Fiala. Vláda chce kontrolovat klíčové elektrárny

O co lépe jsou na tom země jako Polsko, které se na podobnou situaci dlouhodobě připravovaly?
Poláci mají vlastní těžbu, která představuje čtyři miliardy kubíků. Kromě toho využívají nový plynovod z Norska s kapacitou deset miliard kubíků, což je spotřeba Česka. Vlastní i terminál na zkapalněný plyn, takže mají tři zdroje, které jsou nezávislé na ruském plynu. To je ale výjimečná situace. Jinak jsou na tom Slovensko, Rakousko nebo Německo. Němci kupují padesát miliard kubíků ruského plynu, ale část z toho levného.

Čili těží z dlouhodobých smluv s Gazpromem. A ti ostatní se zase na podobnou situaci dlouhodobě chystali, zatímco my vůbec?
Tak to je. Projekt propojení severu s jihem, který by doplnil tok východ– západ, jsem navrhl v roce 2007 v Polsku pro zvýšení bezpečnosti zemí Visegrádské čtyřky. Měl vést přes ČR, ale kvůli nezájmu českých politiků to Poláci otočili a poslali na východní Slovensko. My jsme tak přišli o norský plyn.

Mluvíte o plynovodu Stork II, který podle exministra průmyslu Karla Havlíčka zastavilo Polsko, neboť Evropská unie odpískala slíbené dotace?
Není to pravda. Evropské dotace už tady byly. Problém je, že naše plynovody vlastní soukromá firma, která řekla, že chce návratnost pět šest roků, a když tuto garanci mít nebude, tak to nepostaví. Pro privátního investora dotace, které využili Poláci, nebyly zajímavé, protože je nemohl promítnout do ceny pro odběratele.

Na čí straně tedy byla vina?
Na straně českého státu, který se zbavil plynárenských sítí, jež teď vlastní zahraniční společnosti. Měl by je koupit zpět, což odmítá. Stejně jako zásobníky, LNG bez zásobníků nemá smysl. To je základ energetické bezpečnosti. Tím by se také výrazně snížila cena plynu.

ČEZ se vyjádřil, že zásobníky od RWE kupovat nebude.
ČEZ je zčásti soukromá firma. Tady jde o to, aby je vlastnil stát, který má podnik Transgaz, což je původně státní plynárenský obchodník, nyní v likvidaci. Nic vládě nebrání, aby ho znovu uvedla do provozu. Nedělá ale nic.

Nestačí schválená novela energetického zákona na základě principu „use it or lose it“, podle něhož jsou obchodníci povinni zásobníky naplnit? Pokud to neudělají, musí provozovatel zásobníku uspořádat aukci na nevyužitou skladovací kapacitu.
V čem nám to pomůže? Tam je několik obchodníků, kteří to bez problémů naplní, ale pak to prodají do zahraničí. Stát s nimi nemá žádnou dohodu, že mu uskladněné zásoby prodají.

Ilustrační snímek tankování.
Sociální fond pomůže Evropanům hradit vyšší ceny energií či pohonných hmot

Když tedy ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela říká, že zásobníky budou naplněny z osmdesáti procent, neznamená to, že to je objem, který zůstane českým odběratelům?
Přesně tak. Pan Síkela také koupil plyn do zásobníků, řádově 242 milionů kubíků, ale zapomněl dodat, že to je jen na pět dní spotřeby v zimě, když mrzne. Navíc budeme muset čerpat plyn ze zásobníků už po11. červenci.

Co se bude dít po tomto datu?
To je klíčová otázka v situaci, kdy nám chybí dlouhodobý kontrakt jako záruka bezpečnosti. Až se 11. července zastaví dodávky do Nord Stream I, tak v ČR nebude plyn. Menší množství poteče přes Ukrajinu, avšak Česko na něj nemá smlouvu. Diverzifikace dopravních cest je proto nutná okamžitě.

Děláte si legraci? Smlouva s Gazpromem v době války jako záruka bezpečnosti?
Smlouvy tohoto typu Rusové vždy ctili, tedy až do posledních protiruských sankcí, kdy může dojít k zastavení dodávek plynu, ale smlouvy platí dále a výpadek se bude řešit. Z obchodního hlediska tomu nic nebrání. A pokud to někomu vadí politicky, tak by nejdříve měl zajít za Italy, Rakušany, Němci nebo Francouzi a zakázat jim to. Tyto státy, zejména Německo, budou brát ruský plyn minimálně do roku 2030, i když tvrdí, že jen do roku 2024.

Tyto státy ale měly dlouhodobé kontrakty už před ruskou invazí na Ukrajinu.
Když jsou sankce, tak jsou sankce, a smlouvy by se měly vypovědět, chceme-li být důslední. My si přece nezničíme průmysl a nevyženeme statisíce lidí z domů jenom kvůli tomu, že bereme drahý ruský plyn od západních překupníků. Ať platí princip všichni, nebo nikdo. Stačilo by jen nahradit současného překupníka ruského plynu tím, koho si sami vybereme.

Proč nejít cestou spolupráce se zeměmi, které takový kontrakt mají? Třeba Německo by mohlo nakoupit víc plynu a nám pak přebytek přenechat za slušnou cenu.
To přesně jsme navrhovali. V kontraktu je klauzule, že kromě objemu, který máte nasmlouvaný, si můžete za stejných cenových podmínek dokoupit ještě miliardy kubíků. Proto jsme premiéru Fialovi říkali, ať se vydá do Berlína a požádá tam o zvýšení nákupu plynu a jeho přeprodej nám. A to za výrazně nižší cenu než platíme za kubík na burze, tedy pětadvacet korun. Doporučovali jsme mu, ať tam jede a přiveze ho. Tak tam jel a přivezl tanky.

Zdůvodnil to nějak?
Ne. Možná o tom jednali, ale ven se nic nedostalo. Němci říkají, že každý stát odpovídá sám za svoji bezpečnost, a oni nemají žádnou povinnost nám cokoliv dodat. Zveřejnili, že plyn ze zásobníků nám nedodají. Na nějakou evropskou solidaritu zapomeňme.

Vlastní provoz plynovodu má být z hlediska vlivu na obyvatele zcela zanedbatelný, neboť je v dostatečné vzdálenosti od nejbližší obytné zástavby
Co nastane, když Rusko stopne plyn? První obětí budou podniky, zlom přinese zima

Mezi spouštěče energetické drahoty patřil i krach Bohemia Energy. Jak je možné, že něčemu takovému Energetický regulační úřad (ERÚ) nezabránil?
Asi funguje jinak než v minulosti za paní inženýrky Vitáskové, kdy tam vládl přísný režim ve vztahu k dodavatelům plynu. Tehdy se zveřejnily tzv. indikativní ceny plynu, které odběrateli ukázaly maximálně přípustnou cenu od dodavatele. To všichni obchodníci věděli a respektovali. Za tohoto regulačního úřadu se nic takového neděje, nebo jen formálně.

Cenovou hladinu ale ERÚ přímo ovlivnit přece nemohl nikdy?
Určovat ceny nemůže, ale i Evropská unie dovoluje v případě krize zasáhnout a ceny regulovat. To se týká především cen elektřiny, kde to je zcela jednoduché, na Slovensku to stihli za tři týdny. Zastropovali ceny elektřiny pro domácnosti na 62 eurech do roku 2024. My ji nakupujeme za cca 250 eur, tedy čtyřikrát dráž. A po 11. červenci to může být až desetkrát víc.

Jenže pravicová vláda nechce z principu zasahovat do tržních mechanismů.
Na Slovensku je také pravicová vláda. Na nedávné mezinárodní konferenci všichni zástupci zemí EU říkali, že na prvním místě musejí chránit svůj průmysl a své obyvatelstvo. Naše vláda říká, že průmysl ji nezajímá a každý se má postarat sám o sebe. Snížení spotřební daně u benzinu je výsměch, jak vidíme u pump. Všude se s cenami snaží něco udělat, jen u nás nic. Když si pak sečtete dopad ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot, nemluvě o potravinách, tak se to prostě nedá unést. Zdražování energií pro průmysl se samozřejmě promítá do cen stavebního materiálu, chleba, skla, piva, hnojiv, všeho. Zvýšení cen energií je příčinou všeho zla, i vysoké inflace.

Chystaný energetický sociální tarif má ale výrazně pomoci. Vláda ho chystá na nadcházející topnou sezonu a vynaloží na něj 66 miliard korun.
Neřeší příčiny, je založený na principu tomu dala něco, tomu míň, a tomu nic. Pokud cena elektřiny stoupla z tisíce korun na sedm tisíc za megawatthodinu a bude dál růst, tak je to k ničemu. To chce vláda zvyšovat dotace donekonečna? Proč to neudělá jako na Slovensku, kde řekla hlavnímu dodavateli elektřiny, že pokud se nedohodne se státem na fixní ceně, uvalí na něj padesátiprocentní daň ze zisku? Majitelé hned přispěchali se souhlasným stanoviskem a zafixovali cenu na 62 eurech. Naše vláda nedělá nic.

Křivdíte jí. Pomáhá adresně a premiér Fiala ujistil, že nikoho nenechá padnout na dno. Vy soudíte, že jedinou cestou k tomu je státní zásah, tj. cenová regulace?
Situace je naprosto krizová, a proto jsou podle mě jen dvě možnosti. Buď vláda začne odstraňovat její příčiny, nebo skončí. A už aby to bylo, protože každý den takového vládnutí je katastrofa, která ničí průmysl. Nenávratně ho likviduje a obyvatele vyhání z domů.

Jaderná elektrárna Temelín
Vláda shání peníze. Připouští zdanit energetiky

Můžete uvést konkrétní příklady pro tak radikální konstatování?
Za loňský rok zkrachovalo pět tisíc firem, letos už tři tisíce podniků, a bude to řetězová reakce. Na zmíněné konferenci za mnou přišel jeden podnikatel a řekl, že jeho kamarád do dvou měsíců zavře pekárnu, jiný zase pivovar a další sklárnu. Celý sklářský průmysl s výjimečnou historií a tradicí zanikne a nikdo ho neobnoví. Lidé zvažují prodej rodinných domků kvůli cenám energií. Dřív platili za plyn dva tisíce měsíčně a teď osmnáct tisíc. Takže pokud jsme dávali za otop třicet tisíc ročně, teď budeme platit sto padesát. U elektřiny až dvojnásobek. Tam jsme došli. Ceny energie pro průmysl už jsou u nás vyšší než ve Francii nebo Španělsku. Přitom naše expertní skupina Energie není luxusní zboží na to dávno upozorňovala. Výsledkem bylo mlčení. Všichni o nás vědí, ale vláda se tváří, že neexistujeme. Přitom když někde vystoupím, sleduje to 250 tisíc posluchačů, lidé mě zdraví na ulici. Občané vědí, kdo je kdo v naší skupině, Alena Vitásková, Ivan Noveský, Hynek Beran, Pavel Janeček, který řídil Pražskou plynárenskou. On měl miliardu korun zisku ročně. Piráti tam dosadili svého člověka a už mají miliardu ztráty. Tady vidíte vliv politiky na ekonomiku. Na Západě to je naopak, ekonomika tam řídí politiku.

Všechno přece přebíjí fakt, že Putin přepadl suverénní sousední stát a my mu to nechceme dovolit a podporovat ho nakupováním ruských surovin.
Tak ať to pan Fiala vysvětlí v Německu, Francii, Rakousku. Neboi v USA, Jižní Koreji, Indii i dalších státech, které přeprodávají ruský plyn a ropu. A bude jich stále více.

Podle vás jsou sankce jen na oko?
Ano. Unijní politici a ředitelé velkých firem už dávno jezdí do Ruska a dohadují, co bude po válce. Oni nechtějí, aby je tam nahradily Čína, Indie, Japonsko a další státy, logicky.

Není horší spíš to, že sankce Putina příliš nebolí, rubl posiluje a zisk z prodeje surovin se letos zvýšil o sto miliard?
Ruská ekonomika díky sankcím vzkvétá jako nikdy. Gazprom zvýšil zisk šestkrát při menším objemu dodávek, takže má menší náklady. Rusové dostali vyšší důchody, jezdí kromě Evropy po celém světě na dovolenou, Putinova obliba roste. Pro ropu i plyn si Rusko najde jiné trhy. Když sníží cenu, koupí ji každý. V OSN je 200 států a protiruské sankce přijalo čtyřicet z nich, takže Putin má stále spoustu možností, kam suroviny vyvážet. A Evropská unie říká, že na podzim bude plyn na příděl. To je výsledek sankcí? V šestém balíčku jsou různé druhy surovin, ale některé se těží jen v Rusku, takže my vědomě pácháme sebevraždu. Výroba se v mnoha fabrikách zastaví.

Vaše řešení je tedy obětovat kvůli surovinám Ukrajinu?
Proč obětovat? Dělá to snad Itálie nebo Francie, které stále dovážejí levný ruský plyn? Copak my jsme nějaká východní kolonie? To řešme. Na naše domácnosti to má největší dopad z EU.

Premiér Petr Fiala (ODS) chce jednat s koaličními partnery o situaci ohledně dozorčí rady ČEZ.
Fiala: Česko podporuje rozšíření NATO i vojenskou přítomnost na východním křídle

Kdy se dočkáme konce války?
Mírové rozhovory se podle mě už chystají, jinak by Macron se Scholzem nejeli do Kyjeva. Myslím, že do konce roku válka skončí nějakou, třeba provizorní, dohodou. A my budeme jako oslové, kteří platí třicet nebo i padesát korun za kubík plynu mezinárodním překupníkům, takže náš průmysl zčásti zanikne. Dělat nějaké kroky za pět měsíců už bude zbytečné, s křížkem po funusu. Trh ovládají dodavatelé energie, ne kupci.

Je pravděpodobné, že Putin přeruší dodávky plynu do Evropy?
To má nastat 11. července jako reakce na sankce. Pokud Rusko zastaví dodávky plynu, klesne HDP Německa o 12,7 procenta, České republiky o více než 20 procent. A náš státní dluh přesáhne 500 miliard. Výsledek války z našeho pohledu bude ten, že ve velkém budeme kupovat zkapalněný plyn třikrát dráž, než byl ruský. Nebo i ruský plyn od amerických obchodníků z evropských burz. Reálné je jiné řešení: vzít 150 miliard korun, dát to průmyslu a obyvatelům, aby masivně zateplovali a zavedli účinné technologie. Vláda musí tuto podporu naprosto zjednodušit, v podstatě ji dát zdarma a hned, bez překážek a formulářů. To by mohlo snížit spotřebu energie o desítky procent.

Kdo je Vladimír Štěpán

Narodil se 6. listopadu 1950 v Praze.Je absolventem VŠE v Praze. Má vice než třicetileté zkušenosti v energetice.

Specializuje se na ceny, komerční a právní podmínky kontraktů, privatizaci, regulaci, tvorbu SEK, vztah mezi makroekonomikou a energetikou, dopady využívání energetických zdrojů na životního prostředí, včetně výroby z obnovitelných zdrojů.

Jako obchodní ředitel Českého plynárenského podniku byl zodpovědný za kontrakty na dovoz plynu do ČR, později i SR. Stejně jako mezinárodní smlouvy na uskladňování plynu.

Byl poradcem nadnárodních evropských energetických společností v mezinárodních projektech v Chorvatsku, Řecku, Izraeli, Mongolsku a Číně.

Od roku 2021 člen neziskové energetické skupiny Energie není luxusní zboží.

V roce 1992 se podílel na založení poradenské společnosti ENA, po rozdělení založil společnosti PSC Call a Enas.