Proti této teorii ale stále mluví někteří odpůrci. Navíc vlády a mezinárodní instituce podle vědců nabízejí příliš pomalá řešení. Jak se tedy lidé mohou v souvisejících otázkách vyznat? Deník v rámci seriálu o změnách klimatu přináší několik zajímavostí ohledně debaty o změnách klimatu.

Jaké největší bludy se kolem globálního oteplování šíří?
Navzdory "tvrdým" datům a statistikám o tom, jak rychle roste teplota povrchu Země, odpůrci stále tvrdí, že žádné globální oteplování neexistuje a pokud snad ano, tak že za ně člověk nemůže. Případně naopak uvádějí, že takové změny jsou obvyklé a nemusíme se jimi znepokojovat. Nebo věc zlehčují s tím, že změny možná přijdou, ale až ve vzdálené budoucnosti.

Data mluví jinak: Podle dat OSN se od roku 1880 do roku 2012 průměrná teplota na světě zvýšila o 0,85 °C. Pokud se nic nezmění, vzroste pravděpodobně průměrná světová povrchová teplota do konce tohoto století o více než tři stupně Celsia. Nejvíce to postihne nejchudší a nezranitelnější lidi a státy.

Klima se mění: Silné bouřky a povodně budou až 14krát častější, ukázala studie

Zvyšuje se rychlost tání ledovců a ledu více, než vědci očekávali? Co to může udělat se zvyšováním hladiny oceánů?
Vědce minulý týden šokovalo zjištění, že v Grónsku za jediný den ztratilo 8,5 miliardy tun povrchové hmoty ledu na celém východním pobřeží tohoto největšího ostrova na světě. Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu v posledních letech stoupání hladiny oceánů, které je způsobeno táním ledovců, naplňuje nejčernější možné scénáře vědců. Kupříkladu ztrátu ledového příkrovu v Grónsku už podle nich zřejmě nepůjde zastavit, i kdyby se emise způsobující oteplování podařilo výrazně zastavit.

Škodí přírodě více velké námořní lodě, nebo auta?
Je to trochu jako sčítání jablek s hruškami, škodí oboje, ale po svém a jinak. Námořní lodě pohání „odpadní“ materiál z rafinérií ropy – tedy mazut a další produkty. Při jejich spalování vzniká velké množství prachových částí, sazí a oxidů síry. Automobily ale produkují výrazně více emisí oxidu uhličitého. Celkové emise automobilové dopravy jsou tak oproti té námořní zhruba pětinásobné.

Kde se nejvíce znečišťuje ovzduší emisemi oxidu uhličitého?
Největšími znečišťovateli jsou pochopitelně největší ekonomiky, ve světovém měřítku tedy Čína a USA, za nimi následují Indie, Rusko či Japonsko. Mezi velké znečišťovatele ale patří i řada zemí Evropské unie včetně Česka. V tuzemsku podle zjištění Evropské komise loni mezi největší znečišťovatele patřily zejména elektrárny Počerady (Sev.en Energy) a Tušimice2 (ČEZ). Kromě dalších elektráren se do žebříčku deseti největších znečišťovatelů dostaly i firmy jako Třinecké železárny a Liberty Ostrava.

Mají smysl iniciativy Evropské unie a vyspělých států o snížení emisí a odpadů, když záleží také na Číně a dalších asijských zemích?
Takzvaná Zelená dohoda pro Evropu by měla do roku 2050 členským zemím zabránit vzniku dalších emisí skleníkových plynů. Po nástupu koronavirové pandemie v loňském roce oznámila snahu o větší důraz na ekologii také řada dalších zemí včetně velkých původců znečištění v Asii jako jsou Čína, Jižní Korea a Japonsko. Také USA se po nástupu prezidenta Joea Bidena chtějí vrátit k Pařížské dohodě. Otázka je, jaký budou mít tyto proklamace skutečný efekt.

Němci se ani po povodních stěhovat nechtějí. Dilema za ně rozhodnou pojišťovny

Shodují se vědci v tom, že za globální oteplování může člověk?
Podle poslední studie z roku 2019 (zveřejněna na portálu Sage journals) se téměř 100 procent klimatologů shodne na tom, že za změnou klimatu stojí člověk. Vědci předpokládají, že jej s největší pravděpodobností způsobuje zesilující se skleníkový efekt v atmosféře. Je to v důsledku lidské činnost a nadměrného zvyšování emisí skleníkových plynů. V naprosté menšině jsou naopak odborníci, kteří by tento přístup zpochybňovali. Ani mezi nimi ale nechybí některé uznávané kapacity, příkladem je norský nositel Nobelovy ceny za fyziku Ivar Giaever.