Letadlo typu Hercules C-130 se zřítilo asi dvě minuty po startu ze základny vzdušných sil v Medanu, odkud mířilo na odlehlé souostroví Natuna. Problémy mělo zřejmě od začátku, protože záhy po vzlétnutí požádal pilot o souhlas s návratem na základnu. Požadavek zdůvodňoval technickými problémy. Součsně začal letoun nad Medanem v oblouku stáčet zpět k letišti. Dříve než přistálo, se však letadlo zřítilo na obytnou čtvrť zhruba do ulice Djamin Ginting, asi pět kilometrů od letecké základny.

Letadlo začalo hořet už ve vzduchu

Podle očitých svědků Hercules už ve vzduchu vybuchl a padal k zemi jako ohnivá koule. Katastrofa začala nabývat hrozivých rozměrů poté, co úřady zjistily, že kromě 12 členů letecké posádky přepravoval Hercules i další vojenský personál s rodinami - na palubě tak bylo více než 120 lidí. Další umírali na zemi v místech, kam dopadly trosky letounu.

Obyvatel Medanu Fahmi Sembiring řekl televizi CBS News, že viděl letadl padat zpoza volantu svého vozu. "Ještě ve vzduchu z něj šlehaly plameny a vycházel černý kouř," uvedl Sembiring.

"Pilot si před havárií vyžádal povolení k návratu na základnu. Když točil doprava, aby se vrátil k letišti, letoun se zřítil," popsal havárii velitel štábu letectví Agus Supriana.

Letadlo před dopadem přerazilo telekomunikační vysílací věž, na zemi pak zasáhlo celkem čtyři budovy, včetně hotelu Golden Eleven Hotel. Ve čtvrti zaznělo několik explozí. "Vypadalo to, jako kdyby se otevřelo samo peklo," popisovali otřesení přihlížející scénu, jíž se stali nedobrovolnými svědky.

Záběry z místa činu ukázaly poškozené budovy, několik zničených aut a kusy rozlámaného trupu letadla. Jak se později ukázalo, byla to nejhorší nehoda letounu Hercules C-130 v celé indonéské historii. K havárii přitom došlo jen dva kilometry od místa, kam se o deset let dříve, v roce 2005, zřítilo dopravní letadlo aerolinek Mandala Airlines. Také v tomto případě došlo k havárii jen několik minut po vzletu.

Identifikace zemřelých začala den po katastrofě a nebyl to jednoduchý úkol Podle indonéské Národní pátrací a záchranné agentury se v místě havárie našlo asi 100 těl a dále pak zhruba 60 částí lidských ostatků. Všechny byly dopraveny do nemocnice Adama Malika v Medanu. Do 4. července se podařilo identifikovat nejméně 119 těl, která pak byla vrácena jejich rodinám k pochování. Celkový počet obětí nakonec přesáhl číslo 140.

Havárii ovlivnila i politika

Kapitánem havarovaného letounu byla Sandy Perman, jenž se podle hodnocení dalších vojenských pilotů (včetně syna bývalého indonéského prezidenta) řadil k nejlepším a nejzkušenějším pilotům indonéského letectva. Proč se tedy letoun prakticky okamžitě po startu zřítil? 

Zhruba 90 procent svědků uvedlo, že letadlo se začalo řítit k zemi až poté, co přerazilo telekomunikační věž. Indonéské úřady poté zjistily, že věž byla na svém místě postavena nelegálně, bez platného povolení. Nebylo vyloučeno, že o ní Perman vůbec nevěděl. Když začal stáčet Hercules zpátky k letišti a v oblouku klesl, dostala se jeho stroji nečekaně do cesty.

A proč si kapitán bezprostředně po startu vyžádal povolení k návratu, což byl krok, který celou katastrofu odstartoval? Použitý letoun byl jedním z deseti letadel typu Hercules C-130, které Indonésie získala od Spojených států amerických výměnou za uvězněného pilota ve službách CIA, který byl zajat během indonéského povstání mezi lety 1957 a 1961.

Po okupaci Východního Timoru, který Indonésie obsadila v roce 1975 a rozpoutala tam vlnu teroru - její armáda postřílela zhruba 19 tisíc Timořanů, dalších 180 tisíc místních obyvatel nechala Indonésie hladovět - vyhlásily Spojené státy embargo na jakékoli obchody s Indonésií, takže letadla začala trpět nedostatkem náhradních dílů. Jejich zoufalý stav se promítl i do katastrofy z roku 2015, protože kapitána Herculesu přiměly k návratu podle řady indicií selhávající motory.

Nehoda proto vyvolala v Indonésii veřejné protesty požadující prověření technického stavu indonéské flotily Herculesů, indonéští představitelé však popřeli, že by byl pád letounu způsoben jeho technickým stavem a trvali na tom, že letadlo bylo v pořádku.

Jedinou příčinou neštěstí tak byla oficiálně označena jen nepovolená stavba telekomunikační věže, což vedlo k doporučení, aby byly všechny nelegálně postavené věže v Indonésii odstraněny. Indonéský prezident Joko Widodo a viceprezident Jusuf Kalla nicméně nakonec souhlasili i s tím, že je třeba z flotily indonéských leteckých sil vyřadit stará letadla, aby se podobná tragédie již neopakovala.