28. říjen 1918 oslavovali lidé v kraji divoce

Starosta se radoval ve sklípku

V době, kdy ještě neexistovaly mobilní telefony ani internet, dorazily první zprávy o vzniku Československé republiky do tehdy největšího města v regionu, Uherského Hradiště, se zpožděním. Přelomové události pikantně popisuje městská kronika. „Telegrafická zpráva o tom, že v Praze byl prohlášen samostatný Československý stát, došla do Uherského Hradiště ještě v pondělí 28. října večer. Starosta dlel právě se svými přáteli ve vinném sklepě v Mařaticích, a tak se po doručení telegramu a nadšeném přípitku vrátil se do města. V Měšťanské besedě bylo sestaveno znění prvního provolání k obyvatelstvu, povolán tiskař a ještě v noci byly vylepeny plakáty, které následujícího dne oznamovaly vzrušeným zástupům tuto radostnou a ohromující novinu,“ informuje kronika.

V Uherském Hradiště byli už v roce 1918 Němci v menšině a tomu také odpovídaly reakce lidí. „Většina vyšla 29. října ráno do ulic a začala likvidovat z budov a prostranství cedule s císařským orlem, sochy císaře i německé nápisy. Na soudní budově byla vyvěšena bíločervená vlajka a rozsudky už byly vyhlašovány: jménem československého státu,“ popsal situaci ředitel Státního okresního archivu (SOA) Uherské Hradiště Lukáš Čoupek. Večer se podle něj konal lampionový průvod zakončený provoláním slávy před radnicí.

Zlíňané slavili se zpožděním

Také Zlíňané se o vzniku státu dozvěděli až den poté. „Zpráva o vzniku republiky se do Zlína dostala brzy ráno 29. října, kdy ji zlínské radnici telefonicky oznámil uherskohradišťský okresní hejtman. Oficiální telegram došel do Zlína teprve v deset hodin dopoledne, ale to už se zpráva dávno šířila městem jako lavina,” sdělil ředitel SOA Zlín Klečůvka David Valůšek. „Již v devět hodin houkaly sirény všech továren ve Zlíně, v oknech zavlály červenobílé prapory a lidé se začali shromažďovat v centru. Rychle byl sestaven výbor pro organizaci prvního dne a vše se soustředilo na odpolední manifestaci, vrchol oslav,” pokračoval Valůšek.

V ulicích se již dopoledne pohybovalo mnoho školáků, protože byly ve Zlíně, kvůli epidemii chřipky, mimořádné prázdniny. „Vzhledem k tomu, že Zlín byl ryze českým městem, nedocházelo k žádným násilným excesům. A tak se protirakouské nálady vybíjely pouze na tabulích označujících rakouské státní úřady, jakým byla například pošta, kde se brzy objevil nový nápis: Poštovní a telegrafní úřad československého státu,” popsal ředitel budovu.

František Josef se houpal na provaze

Dlouhodobě frustrovaní lidé zaútočili i na další symboly. Například na bustu císaře Františka Josefa I. před měšťanskou školou nesoucí mocnářovo jméno. „V noci byla vytržena z podstavce a oběšena na náměstí. Pamětní deska, umístěná ve vstupní chodbě školy také upomínající na císaře, byla tak kvalitně připevněna ke zdi, že se ji přítomným nepodařilo utrhnout a byla jen poškozena. Dalším násilnostem zabránili občanské hlídky sestavené pro udržování pořádku,” doplnil Valůšek.

Z Hulína vypravili zvláštní vlak

Na Kroměřížsku se o vzniku republiky jako první dozvěděli v Hulíně. Už 28. října. „V jedenáct večer vyšli na náměstí členové Sokola a Omladiny, zpívali národní písně a provolávali slávu Masarykovi a Wilsonovi. Ráno 29. října, už před šestou, hrála v ulicích hudba, domy byly vyzdobeny prapory v národních barvách a střílelo se z národního děla,” popsal slavné okamžiky ředitel SOA Kroměříž Miroslav Olšina. „Do Kroměříže přinesl zprávu okresní četnický velitel strážmistr Alois Komárek, který na služební cestě z Holešova navštívil 28.října ve večerních hodinách poštovní a telegrafní úřad na hulínském nádraží ve chvíli, kdy poštmistr přijímal telegrafické znění prohlášení československého státu. V nastalém nadšení nechal přednosta stanice Zeman dopravit strážmistra do Kroměříže zvláštním vlakem s jedním vozem,” přidal Olšina zajímavost.

V Kroměříži topili orly

Strážmistr oznámil v Kroměříži událost nejdříve hostům v hotelu Simon. Zpráva se dál roznesla až ráno 29. října. „Zakrátko bylo celé město na nohou, domy byly zdobeny prapory a v ulicích se shromažďovaly rozjásané davy, které sundávaly z průčelí budov rakouské orly, které za všeobecné veselosti topili v obecních kašnách,” pokračoval ředitel. Během dopoledne byl ustaven okresní Národní výbor pro Kroměříž a venkov, do jehož rukou ihned skládali slib věrnosti nové republice zástupci úředníků města i okresního hejtmanství a starostové obcí. „Jen velitel kroměřížské posádky plukovník Jan Czerny odepřel složit slib a prohlásil, že sice zachová pořádek, ale přísahu svou zachová císaři, dokud nedostane jiných příkazů od svých představených,” citoval Olšina vojáka.

Vlastenci zpívali hymnu

Odpoledne promluvili na náměstí k občanům členové Národního výboru. Projevy byly často přerušovány provoláváním slávy T. G. Masarykovi, československým legionářům i americkému prezidentu Wilsonovi. Shromáždění se zúčastnili ve velkém počtu i Sokoli, po dlouhé době opět ve slavnostních krojích. „Tábor lidu byl zakončen zpěvem písní Kde domov můj a Hej Slované! Večer byla osvětlena všechna okna a výklady obchodů. Oslava skončila důstojně a v klidu,” uzavřel Olšina.

Němci a židé ve Vsetíně měli strach

Podle ředitele SOA Vsetín Tomáše Baletky se obyvatelé Vsetína dozvěděli o vzniku republiky hned 28. října. „Všichni jásali, lidé strhávali z domů rakouskouherské tabulky, vojáci odznaky z čepic. Ve Valašském Meziříčí a ve Vsetíně byly ustanoveny Národní výbory,” zalistoval ředitel v dobových materiálech. Oslavy měly podle něj i stinné stránky. „Němci a židé měli strach. 5. a 6. listopadu začaly protižidovské nepokoje,” připomenul Baletka i antisemitské nálady a další následné události.