"Asi podáme návrh na vyhlášení hradiska národní kulturní památkou. S obcí Vysoké Pole připravujeme projekt, který návštěvníkům lokalitu přiblíží. Bude tu prohlídkový okruh, kde u jednotlivých sond a nalezišť budou orientační tabule s informacemi o průběhu průzkumu," sdělil Kohoutek. Podle starosty Vysokého Pole Josefa Zichy by obec nálezy ráda uložila a vystavila ve svém muzeu.

Mezi nalezenými předměty jsou zejména ty, které používali muži. Archeologové objevili zbraně jako jsou sekery, hroty šípů, zlomky mečů či nože, vybavení jezdecké družiny, jako jsou třmeny, ostruhy nebo udidla, či například rozmanité nástroje, jako jsou pily, klíče, závěsná kování a zbytky zámků. Badatelé dále nalezli i 34 unikátních misek slezského typu. "To množství je ojedinělé, například v Mikulčicích jich je jen 16. Dlouho se nevědělo, o co se jedná. Teď jsou jednoznačně spojovány s nějakými posvátnými úkony či iniciačními obřady," dodal Kohoutek.

Podle něho je na Klášťově momentálně devět hromadných nalezišť železných předmětů a dvě terasy upravené kamenným dlážděním. Na hradišti je podle něj první doložená lidská aktivita z asi devátého či osmého století před naším letopočtem. Tehdy zde prý vzniklo hradiště mladší z pozdní doby bronzové, to znamená z okruhu kultury lužických popelnicových polí. To dokládají i poměrně rozsáhlá okolní pohřebiště. "Například Sehradice čítají téměř 470 jednotlivých hrobů," dodal Kohoutek. Výsledky průzkumu nasvědčují tomu, že hradiště zřejmě nebylo dokončeno.

V počátcích Velkomoravské říše byl Klášťov obětištěm. "Jde o v ČR první prokázané kultovní místo starých Slovanů z období před nástupem křesťanství. Převážná většina nálezů je datována od konce osmého do zhruba poloviny devátého století," poznamenal Kohoutek. Podle něho hora musela mít významný sakrální účel, zřejmě byla zasvěcena bohu hromu, bouře, ohně, což by měl být Perun. V pozdějších tradicích však prý neměla nejlepší pověst. "Jakmile se církev snažila potlačit staré pohanské kulty, tak ji zasvětila ďáblu. Existují četné pověsti o výskytu čertů a nějakých nepřirozených temných sil, podle kterých není radno Klášťov navštěvovat," doplnil archeolog.

Klášťov, nejvyšší vrchol Vizovické vrchoviny na území Zlínského kraje, se nachází v nadmořské výšce 753 metrů. První zprávy o této lokalitě se objevily v literatuře až na konci 19. století, první odborný průzkum zde proběhl v roce 1968. Další zaměřovací práce a první sondy provedl až Kohoutek v roce 1981. Rozsáhlý průzkum celého vrchu začal v roce 2005 z iniciativy starosty Vysokého Pole Josefa Zichy.