Průzkum mezi tisíci osobnostmi z regionu a celé ČR pokračuje

Touto otázkou pokračuje pátý díl seriálového audit Deníku. A většina oslovených regionálních osobností ze Zlínska odpovědělo negativně.

„Jsme malá země s malou armádou. V případě napadení nemáme šanci. A pomoc ostatních zemí v rámci NATO je prozatím stále jen teorií. Cesta k dostatečné obranyschopnosti je směrem k budování společných sil v rámci EU. Společná armáda pak bude mít mnohem větší mandát rychle a bez složitého schvalování zasáhnout v kterékoliv napadené zemi," hodnotil Martin Gazda, známý iniciátor projektu Malé mimi.

Naproti tomu Jan Skoch, předseda odborové organizace Continental Barum Otrokovice odpověděl: „Pro současnou situaci asi ano. Ovšem vzhledem ke zvyšujícímu se napětí ve světě, by povinný několikaměsíční vojenský výcvik mladých mužů určitě obranyschopnost naší země posílil."

KRAJSKÉ VOJENSKÉ VELITELSTVÍ ZLÍN… je zřízeno zákonem o branné povinnosti jako vojenský správní úřad pro Zlínský kraj… povolává vojáka k výkonu mimořádné služby… přijímá například i prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznánníPĚŠÍ ROTA AZ U KVV ZLÍNVznik jednotky aktivní zálohy KVV Zlín se datuje do roku 2004, kdy první zájemci byli zařazeni do strážní roty, která byla poté začleněna do strážní praporu, pod názvem pěší rota AZ KVV Zlín. Příslušníci pěší roty AZ u KVV Zlín jsou povoláváni k výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení, k zabezpečení záchranných prací nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí anebo značné majetkové hodnoty. Zdroj: státní správa

Obranyschopná ČR? Spíše ne, shodují se známé tváře z regionu

Kroměřížsko – Tentokrát panovala mezi osobnostmi v tradiční anketě Deníku vzácná shoda: převažovaly totiž odpovědi NE, případně varianta NEVÍM. Řeč je o otázce, zda by Česká republika byla schopná samostatné obranyschopnosti, a většina respondentů logicky nemohla pominout fakt, že naše země je jednoduše příliš malá a tím pádem také vojensky slabá. Zároveň ale odpovědi odhalily i další nedostatky.

„Dle mého názoru je obranyschopnost naší země špatná. Chybí dlouhodobá strategie, kterou by řešili nastupující ministři. Je to nekoncepčnost," míní například ředitelka Knihovny Kroměřížska Šárka Kašpárková. Kastelán kroměřížského zámku Martin Krčma zase připomíná, že taková otázka je a vždy byla složitá. „Která vláda které země toto zaručí?" ptá se.

Podle minulé starostky Kroměříže Daniely Hebnarové je jasné, že rozpočet na obranu je nutné zvýšit.

„Ještě důležitější ale je, aby naše země byla platným členem spojeneckých paktů, především NATO," zmínila ředitelka kroměřížského Domu kultury a v tom s ní souhlasí třeba také ředitel Arcibiskupského gymnázia Kroměříž Jan Košárek.

„Rusko je v současnosti hrozbou a je potřeba spolupracovat v rámci NATO," tvrdí.

PŘÍPRAVA K OBRANĚ VE ŠKOLÁCH… je součástí vzdělávacích programů pro žáky základních škol, které Ministerstvo obrany organizuje v rámci celé republiky. Vzdělávací program Příprava občanů k obraně státu (POKOS) vychází z Koncepce přípravy občanů k obraně státu a od září 2013 je součástí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Výuka zmíněné oblasti by měla u žáků vytvářet pozitivní hodnotový systém a ovlivňovat jejich postoje v oblastech obrany státu a ochrany fyzického i duševního zdraví, životů, životního prostředí a majetku při rizikových situacích a událostech vojenského charakteru. Ve školách se klade důraz zejména na zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní ochraně, přípravu k sebeobraně a vzájemné pomoci. Žáci získávají základní informace o výhodách členství ČR v mezinárodních bezpečnostních a politicko-vojenských organizacích, o principech obrany státu a o úloze ozbrojených sil ČR při zajišťování obrany státu. Zdroj:portal.csicr

Poslanec Antonín Seďa: Vždy budou existovat hrozby, na které nebudeme mít adekvátní obranu

Uherské Hradiště – O obranu země se zajímá a angažuje se v ní poslanec Antonín Seďa (ČSSD) z Uherského Hradiště. Ten je totiž členem výboru bezpečnosti.

„Hovořit o dostatečné obranyschopnosti nelze, protože vždy existují bezpečnostní hrozby, na které nebudeme mít adekvátní obranu a budeme se muset spoléhat na schopnosti našich aliančních partnerů," zdůraznil při odpovědi na otázku, jestli vládní opatření zaručují dostatečnou obranyschopnost naší země.

Poukázal také na několik problematických bodů, v nichž se shodl i s dotazovanými osobnostmi regionu.

„Armádě chybí pět tisíc vojáků," upozornil například poslanec.

Vládní koalice se zavázala dosáhnout 1,4 % hrubého domácího produktu (HDP) obranných výdajů v roce 2020.

„Za minulý rok to bylo pouze 0,98 procenta a připomínám, že NATO doporučuje dvě procenta. Na tuto částku však není naše armáda připraven," nechal se slyšet Antonín Seďa. Člen výboru bezpečnosti ale našel i světlé stránky.

„Náš příspěvek do kolektivní obrany je velice slušný. Po personálním i finančním navýšení resortu ministerstva obrany bude možno říci, že obranyschopnost bude zajištěna," uzavřel poslanec. 

Ubráníme se? Valaši armádě nevěří

Valašsko – Teroristickým útokům čelí Evropa častěji než kdy dříve. Nové bezpečnostní hrozby přiměly vládu, aby zastavila snižování výdajů na obranu. Bude Česká republika modernizovat armádu?

Nebo zaručují dosavadní vládní opatření České republice dostatečnou obranyschopnost? Touto otázkou pokračuje pátý díl seriálového audit Deníku. Ve Zlínském kraji nevěří obranyschopnosti armády ani 10 % dotázaných.

„Obranyschopnost státu je vládou téměř třicet let podceňována," myslí si například jednatel Spolku pro zachování valašských tradic Milan Mareček. Zní také hlasy, že bylo chybou rušit povinnou vojenskou službu, nebo že na obranu dávám málo peněz.

„Neplníme ani závazek příspěvku dvou procent do obrany a na NATO," připomíná ekolog Milan Orálek. Ředitelka Dětského domova v Liptále Eva Žůrková považuje všechna opatření za důležitá.

„Vzhledem k bezpečnostní situaci, která se nás v posledních dvou letech stále citelněji dotýká, neboť EU unie velmi podcenila třeba migrační krizi, je každé opatření vlád jednotlivých států aspoň malým krokem, vedoucím k posílení obranyschopnosti.

ZLÍNSKÝ KRAJ MÁ ZHRUBA STOVKU ZÁLOŽÁKŮ

Touha zkusit něco nového, otestovat fyzickou kondici i vlastenecké cítění a zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě vede stovky mužů a žen k podání přihlášky do aktivních záloh.

Robin Vyoral, v civilním životě zaměstnanec kovárny, je členem aktivních záloh u 102. průzkumného praporu v Prostějově.

Patří mezi zhruba stovku mužů a žen ze Zlínského kraje, kteří se k některému z útvarů přidali. V případě živelní pohromy či ohrožení republiky by mohl být nasazen do operací spolu s profesionální armádou.

Zájemci se mohou hlásit k teritoriálním jednotkám, nebo aktivním zálohám u specializovaných sil, například u vzdušných nebo pozemních sil.

Do roku 2025 plánuje armáda naplnit stav 5000 členů aktivních záloh na celém území republiky. Pomoci mají vyšší odměny za účast na cvičeních.
Úplné začátky konceptu armádních záloh se datují od roku 2004. Jedním z prvních adeptů byl právě i Robin Vyoral.

„Měl jsem rok po klasickém vojenském výcviku a věděl jsem, co armáda obnáší. S kamarádem z vesnice jsme si řekli, že bychom to chtěli zkusit, tak jsme se přihlásili ke zlínské rotě. Po třech letech jsem pak přestoupil k průzkumnému praporu do Prostějova," vzpomněl před časem Vyoral.

„Lákala mě specializace tamní jednotky," vysvětlil svůj přesun.

Záložáci bez základní vojenské služby musí strávit na cvičišti 6 týdnů. Do aktivních záloh mohou vstoupit lidé od 18 do 57 let věku, smlouvy jsou podepisovány na tři roky.

Zaručují vládní opatření dostatečnou obranyschopnost naší vlasti?

Odpovědi panelistů ze Zlínského kraje

INDEX Zlínského kraje 7%

Lubomír Nečas, 62 let ,lékař
Ne. Naše armáda je slabá, je především připravována na mise, nedostatečná početně, zálohy a rezervy prakticky nejsou.

Jana Janíková, 56 let, děkanka Fakulty multimediálních komunikací UTB Zlín
Nevím

Vladimír Plšek, jednatel Technických služeb Otrokovice
NE. Zavedl bych opět povinnou vojenskou službu

Martin Pášma, 44 let, vedoucí kulturního zařízení, dramaturg, moderátor 
NE. Česká republika a další členové NATO by měli na obranu a především bezpečnost vynakládat mnohem větší prostředky.

Marian Dej, 42 let, kněz
Odpověď Ano Myslím, že náš stát není přímo ohrožen a nespadá do rizikové skupiny. Také u nás je minimální počet migrantů. Co samozřejmě zmenšuje riziko terorizmu.

Petr Vabroušek, 43 let, profesionální triatlet
ANO. Vzhledem k naší velikosti i poloze uvnitř sjednocené Evropy. Navíc náš závazek vůči NATO v této oblasti ještě přinese další pokrok.

Jaroslav Janeba, 69 let, šéftrenér zlínských vzpěračů, nyní starobní důchodce.
NE. A to proto, že jako bývalý pohraničník vím, že dostatečnou obranyschopnost státu a občanů ČR může zajistit pouze obnovení pohraniční stráže.

Petr Kochta Kochaníček, 47 let, skladatel, muzikant, manažer
Ne. Jsem mírumilovný člověk, ale když mě někdo vytočí, neváhám si ho okamžitě odebrat z facebooku! Nastavování druhé tváře pro úder není mou disciplínou. Co dělá pro obranu vláda jsem ale nepochopil.

Čestmír Vančura, 63 let, známý zlínský podnikatel
NE. Myslím, že teď jenom léčíme některé symptomy nemocné armády. Obrana státu není jen věcí armády.

Martin Gazda, 40 let, Iniciátor projektu Malé Mimi a majitel reklamní firmy
NE, jsme malá země s malou armádou. V případě napadení nemáme šanci. A pomoc ostatních zemí v rámci NATO je prozatím stále jen teorií. Cesta k dostatečné obranyschopnosti je směrem k budování společných sil v rámci EU. Tato společná armáda pak bude mít mnohem větší mandát rychle a bez složitého schvalování zasáhnout v kterékoliv napadené zemi EU

Jan Skoch, 60 let, Předseda Základní odborové organizace Continental Barum Otrokovice
ANO. Pro současnou situaci asi ano. Ovšem vzhledem ke zvyšujícímu se napětí ve světě, by povinný několikaměsíční vojenský výcvik mladých mužů určitě obranyschopnost naší země posílilo.

Hynek Steska, 58 let, učitel
NE. Přesněji zatím ne, v navyšování nákladů na obranu je třeba dál pokračovat.

Michal Mynář, 61 let, jednatel společnosti („šéf" kulturního domu) Otrokovická Beseda
NE. Obrana vlasti je dlouhodobě závislá na silných spojencích a my v současnosti jsme jen průměrným až podprůměrným členem NATO.

Jana Brázdilová, 55 let, ředitelka Agrární komory Zlín
NE. Nejsme obrany schopní, chybí morálka, disciplína,výchova k vlastenectví, chybí mladým lidem hrdost, že jsou Češi a chybí také vojenský výcvik.

Vlastimil Vajďá, 57 let, ředitel Charity Zlín
NE. Bohužel naše armáda už dávno není obranyschopná.

Vladimír Řihák, 52 let, lékař
Dle mého názoru je to teprve v počátcích. Jde o krok správným směrem, ale bude třeba výrazně navýšit peníze na obranyschopnost za každou cenu.

Luděk Randár, herec
Jak to mám proboha vědět?

Mgr. Zuzana Lapčíková, 48 let, Hudebnice, učitelka
Ne. Žádné opatření nemůže zajistit obranyschopnost. Společnost si nepřipouští možnost potřeby obrany, není tudíž obrany schopna.

Pavel Hrubec, 55 let, ředitel MJVM Zlín
NE. Nejsem odborník na armádní problematiku, ale jsem přesvědčen, že kromě moderní vyzbrojené a vycvičené armády, což také asi není možno u nás vnímat jako100%, je potřeba se zaměřit i na základní výcvik a obranyschopnost i v běžné populaci.

Eduard Bláha, ředitel Lázně Luhačovice a Jáchymov
NE. Na tohle téma mám poměrně vyhraněný názor. Armádu máme malou. Málokdo přitom ví, že NATO nemá povinnost nás chránit. Myslím si, že by naší společnosti, která v mnoha ohledech stírá rozdíl mezi ženskou a mužskou rolí navíc velmi prospělo obnovit branou povinnost.

Lukáš Žaludek, 32 let, hoteliér
Vzhledem k velmi nízkému rozpočtu na armádu, jednomu z nejnižších k HDP v rámci zemí NATO nepředpokládám naši dostatečnou obranyschopnost. Dílčí vládní opatření nedokáži hodnotit.

Josef Bernátík, 64 let, Důchodce, starosta SH ČMS – Krajské sdružení hasičů Zlínského kraje
NE. Jde o nevyhnutelnou reakci na vzniklé podmínky, chybí koncepčnost a hlavně dostatek peněz.

Oldřich Hájek, 36 let, ekonom a regionalista
NE. Chybí širší vládní koncepce s identifikací, kdo je vlastně budoucí protivník. Tím tedy chybí ucelenější obranná strategie a tedy výzbrojová a výstrojová politika.

Milan Kladníček, 48 let, ředitel Městské policie Zlín, předseda Kolegia ředitelů MP Statutárních měst a Hlavního města Prahy
ANO I NE. Otázkou je proti komu či proti čemu je vedeno opatření. Vzhledem ke stále se zvyšujícím hrozbám dnešního světa je na místě větší propojenost jednotlivých zemí EU i NATO. Zároveň je však velice důležité posílit vlastní obranyschopnost našeho státu a to především mít „prostředky" se bránit a také schopnost jak se chránit. Jednoznačně tady chybí systém branců, odvedenců či povinné základní služby.

Vladimír Plšek, jednatel Technických služeb Otrokovice
NE. Zavedl bych opět povinnou vojenskou službu

Jan Wurst, 30 let, učitel v Základní škole Trávníky v Otrokovicích
NE. Nezdá se mi, že by v poslední době vláda zlepšila obranyschopnost. Dokud se budou vypouštět škodliviny a všude bude chemie, těžko se odolnost zlepší.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU