„Jednalo se převážně o úlomky kachlí z šestnáctého a sedmnáctého století. Našly se při odkrývání zásypů v prostoru východního paláce,“ uvedla archeoložka Jana Langová. „Nálezy jsou letos dosti hubené. Je to dáno tím, že jsme zkoumali destrukční suť. V ní byla většinou omítka, zlomky kamenů a cihly,“ vysvětlila. Největší žně měli archeologové v Lukově v 90. letech minulého století.

Odborníci na hradě pracují od roku 1984. Tehdejší průzkumy ukázaly, že hrad Lukov byl postaven ve třináctém století na místě pravěkého hradiska. „Ze 13. století pocházejí fragmenty kamenných prvků, které dokládají působení kameníků velehradské stavební huti na Lukově,“ uvedl předseda Spolku přátel hradu Lukova, který se o památku již sedmnáct let stará, Jiří Holík. „Je nepochybné, že hrad byl v této době v držení královské koruny, přestože na počátku čtrnáctého století ho už nacházíme v držení mocného rodu Šternberků,“ dodal.

Znovu do rukou krále se podle životopisu Karla IV. dostal Lukov až o rok později. Nezůstal v jeho držení ale dlouho. „V roce 1342 připadl opět Šternberkům. Těm zůstal takřka dvě stě let,“ řekl Holík. Ukázky dosavadních nálezů si mohou lidé prohlédnout v malenovickém hradě či v Muzeu jihovýchodní Moravy. Tam budou poté, co je archeologové očistí a slepí, umístěny i nejnovější objevy.

Systematický archeologický výzkum na hradě skončil ve druhé polovině devadesátých let minulého století, a to z finančních důvodů. Navázaly na něho práce stavebního a konzervačního rázu. Spolku přátel hradu Lukova pomáhají v činnosti i další neziskové organizace, více než 20 let na hradě působí třeba Hnutí Brontosaurus.