„Každým rokem se nám daří částku navyšovat," říká pro Deník šéf odborů největšího zaměstnavatele v kraji Jan Skoch.

Kolik si v průměru zaměstnanec Barumu vydělá? Podle odboráře se platy pohybují od bezmála 30 tisíc do 37 tisíc hrubého s tím, že horní hranici si je schopen vydělat klidně dělník, který jede přesčasy.

Lukáš Haluza z Otrokovic není přímo ve výrobě, pracuje jako elektroúdržbář. Za celý rok vydělává měsíčně v průměru mezi dvaceti až třiceti tisíci korun. „Opravuji stroje, též na směnný provoz. Vím, že plat na Zlínsku je nižší než jinde v regionech. Na mé pozici jinde vydělávají více, ale já jsem i tak spokojený," tvrdí.

Šéfa odborářů Jana Skocha přesto úroveň mezd v Continental Barumu trápí. „Při srovnatelné produktivitě práce, jaká je v německých firmách, máme stále třikrát menší mzdy," poukazuje. „Po šestadvaceti letech budování kapitalismu jsme stále Evropané druhé či třetí kategorie, alespoň co se týče mzdového ohodnocení za práci. Je však jasné, že toto nelze změnit pouze pomocí jedné firmy, ale je to věc všech zaměstnanců v celé naší republice," zmiňuje Jan Skoch.

Podotýká, že bez větší aktivity a angažovanosti lidí se to nepodaří. „Ani kolegům v západních zemích vyšší mzdy do klína samy nespadly a i tam je udržení stojí stále velké úsilí," upozorňuje odborář.

Továrna Continental Barum v Otrokovicích aktuálně čítá 4700 zaměstnanců, co se týče samotné výroby, má bez servisních útvarů zhruba 3000 dělníků. „V podstatě je to pořád stejné číslo, nicméně nějací noví lidé přibyli od Nového roku, ale jen v řádu desítek. Přijati byli do výroby nákladních plášťů, kde se kapacita začíná zvedat," přibližuje šéf odborářů.

Podle ekonoma a regionalisty Oldřicha Hájka je informace o tvorbě nových pracovních míst impulzem pro celý region. „Ruku v ruce s hospodářskými úspěchy společnosti musí jít však i růst mezd zaměstnanců. V této oblasti čeká otrokovickou továrnu ještě opravdu hodně práce. Je však rozhodně dobrou zprávou, že se výrobci pneumatik takto silně daří a společnost je v rozvoji a růstu," hodnotí postavení společnosti Oldřich Hájek.

V Continental Barumu podle jeho mluvčí Reginy Feiferlíkové vloni vyrobili 21,1 milionu kusů osobních a lehkých nákladních plášťů, dále 919 tisíc kusů nákladních a 119 tisíc industriálních.

„Číslo nebylo rekordní, ale určitě vyšší než v roce předcházejícím. Roste například zájem o UHP pláště, což jsou pneumatiky pro auta vybavená motory dosahujícími rychlosti nad 240 km/hod.," vysvětluje mluvčí.

Míra nezaměstnanosti činila v okrese Zlín podle ředitelky krajské pobočky úřadu práce ve Zlíně Miriam Majdyšové k poslednímu dubnu 4,4 procenta.

„Jen pro příklad. Pokud by společnost propustila všechny zaměstnance, zvedla by se nezaměstnanost na nějakých šest až sedm procent. Je to opravdu v rámci regionu největší zaměstnavatel, který na sebe váže další firmy, které tak poskytují jiným lidem práci. Není to jen o jeho pracovnících, ale dodavatelích, odběratelích, je to otázka služeb či zabezpečení stravování," zdůrazňuje Miriam Majdyšová. 

Jan Skoch, předseda odborů otrokovické továrny Continental Barum:

Zakázek je dost, výroba naplno pojede až do podzim

"Práce bude, zaměstnanci se propouštění obávat nemusejí," říká v rozhovoru pro Deník předseda odborů otrokovické společnosti Continental Barum Jan Skoch. Continental Barum je největším zaměstnavatelem v regionu, a to s počtem 4700 pracovníků. Vyrábí veškerý sortiment plášťů pro osobní auta (od čtrnáctipalcových až po čtyřiadvaceti­palcové), industriální pláště určené převážně na vysokozdvižné vozíky a pláště na nákladní auta.

Jak hodnotíte prozatím letošní rok z pohledu odborářů?

Celkem dobře, protože nebyl žádný útlum, co se týče výroby. Zakázky jdou od začátku roku dobře. Neměli jsme žádné období, ve kterém by se například nedělala některá ze směn, případně se omezovala kapacita výroby. Jede se pořád naplno, přičemž je to takto naplánované až do podzimních měsíců. Roční kapacita je jednadvacet milionů osobních plášťů, které během dvanácti měsíců vyrobíme.

Je výroba v něčem náročnější?

Je, děláme teď právě více náročnějších výrobků, což jsou vysokorychlostní širokoprofilové pláště. Jejich výroba je náročnější na čas, navíc se dělají v menších sériích. Znamená to, že jsou tam větší časové prodlevy, než se například vymění formy nebo jiné zařízení na výrobu. O to se tak dělá relativně méně, nicméně kapacita opravdu zůstává pořád stejná, jen lidí a zařízení přibývá.

Takže zakázek je dost?

Ano, máme vytíženou kapacitu osobních plášťů. Něco málo se prodává na vnitřním trhu, zhruba padesát procent putuje přímo pro firmy vyrábějící auta, a to hlavně zahraniční. Dalších padesát procent jde na náhradní potřebu, což znamená do prodejen.

Plánujete přibrat do konce roku ještě nějaké nové zaměstnance?

Spíše jen náhradníky za ty odcházející, počet 4700 tak zůstane prakticky stejný.

Jaká je aktuálně průměrná mzda po navýšení domluveném s vedením firmy před koncem loňského roku?

Hrubá mzda, počítaná za celý rok se všemi bonusy a přesčasy, je včetně managementu okolo 37 tisíc měsíčně. Na to však všichni nedosáhnou. Ti, co nedělají přesčasy nebo nechodí na směny, nemají ani 30 tisíc hrubého za měsíc. Záleží také na tom, v jaké tarifní třídě dotyčný pracuje. Mzdové tarify jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce.

A jak to vypadá s novou halou, která dříve sloužila Mitasu pro výrobu zemědělských plášťů? Jede v ní výroba už naplno?

Ještě úplně ne. Vyrábí se tam nyní pláště pro nákladní auta. Na sto procent plánované výroby se zatím nejede, ale kapacita se tam postupně zvedá. Ještě to nějaký čas potrvá, než bude fungovat na sto procent.