Doprovod jezdce s vozem na startovní rampu, opatrné krůčky v botách s jehlovými podpatky, ve kterých je umění stát a ne ještě tak chodit, dávat pozor, aby zpod kratičkých šatiček nevykouklo více, než má a neustálý úsměv na rtech. Obdivné pohledy mužů, ale také závistivé pohledy žen.

A to nejen těch z řad diváků, ale také jiných kolegyň. Rivalita je velká a samozřejmě také konkurence, říkají krásné hostesky Barum Rally.

„Často mi ty pohledy nejsou moc příjemné. Snažím se ale zůstat nad věcí. Vždyť jsme vlastně na jedné lodi, tak nechápu, proč si házet klacky pod nohy," míní Eva Garguláková.¨

„Někdy je to dost ostré, ale my už se tomu spíš smějeme, protože nás tohle neživí a máme to jenom jako koníček," dodala její kolegyně a nejlepší kamarádka Michaela Šedová.

„Jsou ale holky, které tím vyloženě žijí a to pak bývá někdy drsné," popsala atmosféru, která někdy může mezi děvčaty panovat. „My si hlavně užijeme víkend, poznáme nové lidi a zažijeme spoustu legrace," doplnila ji Eva. Emoce se tedy řeší mezi dívkami i na Barum Rally.

Děvčata zároveň vyvrací všeobecně rozšířený předsudek, že by práce hostesky byla hlavně o exhibicionismu.

„Tak to rozhodně není, alespoň pro nás ne," říká Eva. „Je to hlavně o lásce k tomuto sportu. Mám ráda rychlá auta a všechno to dění kolem," přiznala.

Kolem silných aut se pohybuje odmalička. „Spoustu lidí tady znám, a i když se s nimi vidím třeba jen jednou za rok právě na soutěži, tak mám tady pocit skoro rodinného prostředí," doplnila s úsměvem hosteska.

Ani dvanáct, patnáct či více hodin denně na nohou v botách na podpatcích rozhodně není žádný med. První hodinu to ženy příliš nepociťují. Pak začnou nohy trochu bolet a třetí hodina už prý bývá kritická. Později bolí hostesky nohy tak, že už bolest ani nevnímají.

„Nohy sice doopravdy bolí, ale když jsme se dozvěděly, že můžeme jako hostesky doprovodit na rampu jezdce se startovním číslem dvě, kterým je Tänak Ott z týmu Drive Dmack v českém zastoupení, tak jsme samozřejmě nemohly odmítnout," nechala se slyšet Michaela.

„Doufáme, že s ním budeme moct oslavit vítězství na rampě," těší se ještě během soutěže.

Šaty, ve kterých mohli diváci děvčata vidět, si navrhla sama.

„Chtěly jsme, aby nám perfektně padly, a tak jsme si je nechaly šít na míru," prozradila Michaela.

„Je to spíš výjimka, většina děvčat nemá moc možnost si zvolit, co na sebe a závisí to spíš na zaměstnavateli," vysvětlila Eva. Přes všechny nelehké úkoly, které děvčata musí během náročného víkendu zvládnout, si však nestěžují.

„Barumka je pro nás prostě nejvíc. Je to srdeční záležitost," shodly se tyto dvacetileté studentky.