Stavební experti varují majitele především před neodbornými opravami základů

Podle odborníků rozhodně nikoliv a jejich obyvatelé nemusejí mít obavy. Stavby mají vydržet ještě dlouhá léta. Obě nehody z poslední doby byly podle nich s největší pravděpodobností způsobené neodbornými opravami.

Že vydrží jen 30 let? Kdepak, víc

„S baťovskými domky se v územním plánu města počítá již od dvacátých let minulého století a počítáme s nimi i nadále,” ubezpečila architektka města Zlína Dagmar Nová. Typické Baťovy krychličky podle ní mohou stát ve Zlíně, po nezbytných rekonstrukcích, ještě další desítky let. „Lokality s baťovskými domky nebyly nikdy, jak za Baťů, tak po válce v urbanistických návrzích Zlína zpochybněny,” pokračovala architektka. Často citované informace o tom, že byly stavěny na pouhých třicet až padesát let nejsou podle ní v dostupných materiálech doloženy.

Zhroucení domu: začalo jednání o přestupku

Podle současného vedení města, byly obě nehody, kdy se vloni a letos samy od sebe sesypaly rekonstruované baťovské domky v Podvesné a v Letné, pravděpodobně způsobené neodbornými zásahy do základů. „V případě posledního pádu rodinného domku v Letné již stavební úřad zahájil jednání o přestupku. Stavitel s velkou pravděpodobností nepostupoval v souladu se stavebním zákonem,” informovala Deník mluvčí zlínského magistrátu Marie Masaříková.

Podle Nové je při rekonstrukci nezbytně nutné spolupracovat s odborníky. „Nedávné události ohledně spadnutí domků jen potvrzují to, že lidé musí mít nejenom kvalitní projekty, ale i kvalitní stavební firmy, stavební dozory a také autorské dozory! Hlavně by bez odborníků neměli dělat žádné zásahy a práce svépomocí,” varovala architektka.

Le Corbusier chtěl pro Zlín výškáče

Zajímavé je, že například jeden z nejznámějších světových architektů všech dob: Le Corbusier původně navrhoval pro Zlín místo jednotlivých domků šest skupin velkých výškových domů. Jeho návrh se ale Baťovi nelíbil. „Baťové vyznávali zásadu bydlení individuálního, ne hromadného. Proto Le Corbusier neuspěl,” vysvětlila Nová.

Hradčany stály nad Moskvou

Nejstarší baťovy domky vyrostly ve Zlíně již v roce 1919. „Podle plánů architekta jana Kotěry bylo prvních deset jednodomků postaveno podél Březnické ulice. Jednalo se o takzvané Hradčany nad současným hotelem Moskva. Tyto domky ale již byly asanovány,” připomenula architektka. Další pro Zlín i sousední město Otrokovice typické stavby podle ní rychle přibývaly v Letné, Zálešné a na Podvesné.

Deníkem oslovení současní obyvatelé baťovských domků si své červené krychličky vesměs pochvalovali. „My máme čtvrtdomek na Letné a bydlí se nám dobře. Trochu nám do něj sice po letech zatékalo, ale už máme udělanou novou střechu a vše je v pořádku. Strach ze zřícení rozhodně nemáme,” usmál se Josef Majer ze zlínské Mostní ulice. Domácí pohodu si pochvaloval i Jan Kazík ze zlínské čtvrti Zálešná. „My máme domek kompletně zrekonstruovaný a zateplený a jsme s ním naprosto spokojeni,“ prozradil pán domu.

Opravy vzbuzují vášně

Baťovské domky stojí v památkové zóně a proto podléhají jejich opravy a rekonstrukce přísným pravidlům. „Majitelé si ale domky mohou opravovat, zateplovat, přistavovat k nim, a pokud je stavební stav zcela špatný, jsou povolovány náhrady replikami domků. Při všech stavebních aktivitách ovšem musí být maximálně zachován princip bydlení v zahradách,” zdůraznila Nová. „Živelné zásahy stavebníků na domcích včetně staveb různých bud a přístřešků ve značně zahuštěných lokalitách jsou ihned patrné a degradují celé prostředí. Toto je častým předmětem nepříjemných jednáních na stavebním úřadě a u památkářů, a úředníci jsou pak neprávem obviňováni, že brání výstavbě a že jsou zbytečně přísní,” doplnila Nová.