Boj se suchem se změnil v boj s predátory. Ryby v kraji se mají v tocích lépe

Letošní rok a lepší a vyšší stav vody se podle Petra Zemana projevil i na množství a úlovcích ryb.

„Po loňském nízkém stavu vody, kdy rybí populace měla problém s obsahem kyslíku ve vodě, je letošní rok pravým opakem. Pro rybáře je to dobré znamení, protože ryby jsou aktivnější,“ liboval si vášnivý rybář.

Ryby jsou aktivní

Za pravdu mu dal Karel Kasálek ze Zlína.

„Chytá se daleko líp. Byl jsem lovit na Moravě i na Dřevnici. Je ale pravda, že je víc a víc rybářů a hlavně těch, co jdou vyloženě na maso,“ prozradil.

Hospodář Moravského rybářského svazu Zlín přiblížil situaci na Zlínsku.

Jaké jsou ty nej? Podívejte se, jak okurky připravují známé tváře z našeho kraje

„Vývoj počasí je daleko lepší, nejsou tropické noci, vody je jakžtakž. Na hlavním toku je to dobré. Na jaře se propláchl dvakrát velkou vodou, takže ryby se slušně vytřely na štěrkových lavicích, které se vytvořily,“ popsal Vojtěch Bašátek.

Horší je situace na Hostýnsku.

„Tam s tím zacvičil kůrovec. Hostýnské vrchy jsou kvůli škůdci téměř bez lesů. Když zaprší, potoky neudrží vodu a vypadají, jako kdyby bylo sucho. Podmínky pro chov ryb jsou složité,“ odtušil.

Za málo ryb může kůrovec 

Chov ryb i jejich množství se za dekádu hodně změnily.

„Před deseti lety jsme nakupovali plůdek pstruha obecného v počtu osmdesát tisíc, osazovali jsme všechny vlásečnice. Návratnost byla kolem deseti procent, takže zhruba deset tisíc dvouletých ryb jsme slovovali a vysazovali zpátky do revíru,“ vypočítal zlínský hospodář.

Pokračoval ne příliš optimisticky.

„Tyto doby jsou dávno za námi. Teď vysazujeme i z ekonomických důvodů nějakých dvacet tisíc kusů plůdku. Hlavně proto, abychom udržovali život ve vlásečnicích. Vloni jsme slovili pouhých čtyři sta pstruhů. Trend šel dolů, příčin je moc a všechny se sečetly včetně sucha, horka, predátorů i úpravy toků,“ zhodnotil.

Na Zlínsku nakupují spíše hotovou násadu.

„Čtvrtročky, ročky nebo i dvouletou násadu, tam se to pohybuje do deseti tisíc. Vysazujeme ji do revíru, aby aspoň něco dorostlo. Rybařinu na pstruhových revírech zachraňuje pstruh duhový, kterého kupujeme hotového, tržního. Rybáři je za čtrnáct dní sloví, aspoň si zachytají. Na mimopstruhových vodách je situace lepší, ryby tam nejsou tak náchylné na vedra,“ dodal Vojtěch Bašátek.

Vrásky na čele mu dělají predátoři, zejména vydry.

„Před patnácti lety bylo v České republice tři sta kusů. Dnes je jich až sedm tisíc. Před pěti, šesti lety vysadili dva páry vyder tady u Hrobic a od té doby nemáme pokoj,“ konstatoval.

Kotojedka je v pohodě

Kroměřížští rybáři podle tamního hospodáře předchozí suché roky na řece Moravě příliš nepociťovali. Horší to bylo na menším toku zvaném Kotojedka a jeho částech.

„Některé potoky byly úplně vyschlé. Letos je to relativně v pohodě,“ přiblížil Vlastimil Hrabec z Moravského rybářského svazu Kroměříž.

Na množství vody si nestěžuje ani Roman Veselý z Českého rybářského svazu Vsetín.

„Červenec byl letos deštivý, vody je dost, nejsou žádné problémy, neregistrujeme ani úhyny. Vysadili jsme tři sta padesát kilo pstruha duhového a sedm set kilo pstruha obecného. Všechny ryby byly v lovných mírách, aby byli rybáři spokojení a něco si od vody odnesli,“ shrnul dosavadní sezonu hospodář svazu.

Také vysadili 340 000 plůdků pstruha obecného do odchovných potoků. Z grantu od územního svazu Ostrava získali rozkrmené čtvrtročky v hodnotě třicet tisíc korun, které taky vysadili.

Boj s predátory

Rybáři si začínají zvykat i na predátory, kterým se nevyhnou.

„Spíš musíme pro ryby budovat útočiště. Je dobré, že firmy, které teď spravují potoky, k tomu přistupují daleko líp, než v minulých letech. Snaží se dát do vody dřevo, vybudovat kvalitnější úkryty pro ryby,“ pochvaloval si.

Kompenzace za Covid? Schválení zákona by kraji přineslo 291 milionů korun

„Navázali jsme společnou řeč při opravách, volají nás firmy, projektanti, spolupracujeme a situace zlepšuje. Našli pochopení, že něco se musí dělat jinak, než dřív. Začíná se to hýbat k lepšímu,“ dodal Veselý.

V důsledku veder ani hydrologických výkyvů nemá Povodí Moravy (PMO) aktuálně hlášené žádné masové ani jiné úhyny ryb.

„V případě nálezu většího množství uhynulých ryb prosíme o nahlášení události na vodohospodářský dispečink Povodí Moravy nebo na příslušný vodoprávní úřad,“ uzavřela Jana Kučerová z PMO.