Podle bývalé zaměstnankyně Miroslavy Kubicové docházelo k pomlouvání, arogantnímu chování či zesměšňování pracovníků ze strany tehdejší ředitelky Ústavu zdravotnických věd Fakulty humanitních studií (FHS) Pavly Kudlové.

Výsledky kontroly inspektorátu práce to potvrdily. Inspektoři dospěli k tomu, že opravdu docházelo k porušování zákona a nerovnému zacházení se zaměstnanci.

Odešlo sedm zaměstnanců

Na Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj se obrátila bývalá pracovnice Miroslava Kubicová, která na praktiky ředitelky neúspěšně poukazovala už v minulosti. Podala stížnost k rukám děkana Libora Marka, tehdejšího rektora Vladimíra Sedlaříka i na stůl etické komise.

„Rektor ani děkan písemně nereagovali. Pan děkan si nás, mě i mé kolegyně, postupně zval na osobní setkání, ale problém neřešil,“ řekla Miroslava Kubicová, která na univerzitě kvůli zdravotnímu stavu na konci ledna 2023 skončila. „Stejnou situaci řešili další zaměstnanci, nakonec sedm z nich dříve nebo později z univerzity odešlo,“ dodala Kubicová.

Výsledek kontroly inspekce práce nejsou pro tehdejší šéfku Ústavu zdravotnických věd Pavlu Kudlovou lichotivé.

„Na pracovišti Ústavu zdravotnických věd univerzita připustila situaci, kdy docházelo k porušení zákona, když ze strany bývalé vedoucí zaměstnankyně docházelo k nerovnému zacházení se zaměstnanci a k nevytváření příznivých pracovních podmínek,“ sdělil Deníku mluvčí Státního úřadu inspekce práce Richard Kolibač.

Deník má podrobné informace o výsledku kontroly. Podle nich ze strany ředitelky Pavly Kudlové: „Docházelo k přehnanému kontrolování plnění povinností či docházky, arogantnímu chování, slovním urážkám, zesměšňování, zabraňování přístupu k informacím, vyhrožování výpovědí a různým naschválům.“

Celá záležitost byla podle inspektorátu napravena tím, že bylo ukončeno působení Pavly Kudlové ve funkci.

Kontrola také odhalila drobné nesrovnalosti v evidenci pracovní doby a neposkytnutí příplatku za práci v sobotu. Všechny tyto případy byly vyřešeny přijetím interních opatření, aby k podobným věcem v budoucnu nedocházelo.

Podle univerzity šlo o „drobné nedostatky“

Inspektorát nařídil UTB sjednat nápravu. Podle univerzity nebyla kontrola oblastního inspektorátu práce zaměřena na rovné zacházení se zaměstnanci, ale obecně na dodržování pracovněprávních předpisů.

„V této souvislosti uložil inspektorát práce Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně provedení nápravných opatření k odstranění víceméně drobných nedostatků. UTB je ve stanovené lhůtě provedla a informovala o tom inspektorát práce. Ten opatření neshledal jako nedostatečná,“ reagovala mluvčí univerzity Petra Svěráková.

K dotazu, zda je bývalá ředitelka stále zaměstnankyní univerzity, se UTB odmítlo vyjádřit.

Podle informací z oficiálních stránek fakulty humanitních studií ze dne 27. června působí Pavla Kudlová jako odborná garantka studijního programu.

Bývalou ředitelku Pavlu Kudlovou se Deníku nepodařilo kontaktovat.

„Je skandální, že takový člověk stále zůstává akademickým zaměstnancem, považuji to za morální selhání vedení univerzity,“ myslí si někdejší zaměstnankyně školy, která na problémy upozornila, Miroslava Kubicová. Když na poradě v únoru 2022 otevřela téma špatného pracovního klima, dostala se na černou listinu ředitelky.

PSYCHOLOG O BOSSINGU

Petr Doležal - psycholog, vedoucí a odborný garant centra V mezičase, které působí ve Zlíně a v Uherském Hradišti:

„Bossing na pracovišti není zase tak výjimečný. Některé studie uvádějí rozšíření mezi třemi procenty u tvrdé záměrné šikany a 17-ti procenty pro méně závažné projevy bossingu. Častěji se týká lidí s nižší kvalifikací, ale nevyhýbá se žádné profesi. Následkem je vyšší stresová zátěž u pracovníků a s tím související horší pracovní výkon. Šikana může vést k psychosomatickým obtížím, úzkostem nebo depresím. Řešení přitom nebývá jednoduché, protože lidé docházejí často v momentě, kdy bossing stále trvá. Změnit práci vždy nejde a mnohdy se tak spíše snažíme minimalizovat dopady a případné následky. Případné podpořit klienta v úsilí o změnu. Firmy by měly zaměstnancům nabídnout prostředky, jak mohou bossing hlásit a být připravené tuto situaci aktivně a profesionálně řešit s ohledem na oběti. V prostředí špatných vztahů, šikany a stresu se lidem špatně žije i pracuje a jejich výkon klesá, je tak v zájmu firem bossingu předcházet a aktivně jej řešit.“

Bossing - je psychická šikana v zaměstnání, které se dopouští nadřízený pracovník vůči svému podřízenému. Jedná se tedy o chování nadřízeného, které poškozuje podřízeného před jeho kolegy, znesnadňuje či znemožňuje mu jeho práci. Šikana se vyvíjí a stupňuje. Bossing představuje například zadávání nesplnitelných pracovních úkolů, bezdůvodné postihy, zesměšňování, neodůvodněné kritizování, ironické poznámky, pomlouvání, vytváření sociální izolace, vyhrožování fyzickým násilím nebo sexuální obtěžování.

Zdroj: Bezpecnostprace.info