Máte nějaký konkrétní příklad?

V roce 2019 bylo provedeno zhruba 450 náhrad kloubů na oddělení ortopedie. Letos v půlce prosince jsme operovali přes 640 pacientů, což je neskutečně číslo. Mluvíme o těžkých několikahodinových operacích. Před covidem byla čekací doba na výměnu 1,5 roku, po covidu jsme se dostali na 2,5 roku. Nyní jsme dobu, než pacient přijde na řadu, stáhli na dva roky.

Pro lékaře a sestry to muselo být velmi vyčerpávající

Bylo to vyčerpávající pro všechny zdravotníky. A u operací bych chtěl vyzdvihnout i další personál, který často není tolik doceněný, ale je nepostradatelný. Například perioperační sestry instrumentářky. Je to extrémně psychicky i fyzicky náročné povolání. Jsou to takoví skrytí hrdinové. Pacient se s nimi téměř nikdy nepotká a přitom odvádějí tolik důležité práce. Když přijíždí pacient na sál už v narkóze, instrumentářky tam jsou připraveny. Během dne, kdy se operatéři střídají, ony zůstávají. A když se pacient po operaci probudí na pokoji, už je také nevidí. Před nimi tedy klobouk dolů. Je jasné, že v příštím roce budeme muset zvolnit. Tempo je tak náročné, že je to téměř za hranicí jejich sil. A všem zdravotníkům z naší nemocnice za to patří velké poděkování.

Zdravotnictví se neustále potýká s nedostatkem doktorů a sester. Je to případ i KNTB?

Sester nám chybí zhruba 30, takže bychom potřebovali doplnit stavy. U lékařů záleží na oboru a specifikaci. Obecně nám chybí zdravotnický personál v oborech všeobecné interny, urgentního příjmu, radiologie a nukleární medicíny. Bohužel v našem kraji žádná škola nenabízí obor radiologický asistent a to je také velký problém.. Snažíme se společně s univerzitou Tomáše Bati tento obor na školu dostat, ale akreditace je dlouhodobá záležitost.

A samozřejmě tuto práci přibližujeme široké veřejnosti i studentům. Spousta absolventů ani neví, jak perspektivní a zajímavý obor to je. V dnešní době jde o vysoce kvalifikovanou práci. U nás se navíc mohou realizovat odborně, protože máme špičkové přístroje. Pro absolventy, kteří jsou technicky orientovaní, ale chtějí pracovat ve zdravotnictví, je to dobrá alternativa. Nemocnice nabízí spoustu zajímavých pracovních příležitostí, nejsou tady jen sestry a lékaři.

Kde vidíte rezervy nemocnice?

Největší dluh má nemocnice v technickém stavu budov. Letos jsme investovali přes sto milionů do oprav areálu. V příštím roce bych rád, aby se investice minimálně zdvojnásobila. I když by se měl podle optimistických odhadů v roce 2028 postavit nový pavilon, tak bez ohledu na to musíme investovat každoročně zhruba 250 milionů, abychom udrželi technický stav budov provozuschopný.

Přišla energetická krize. Dá se v nemocnici v tomto ohledu ušetřit?

Důležitým faktorem je zastropování cen Energetickou agenturou Zlínského kraje. Nemůžeme vypínat provozy, ani nějak významně snižovat teplotu na odděleních. Takže máme dvě hlavní cesty v oblasti efektivního hospodaření s energií. Jednou z nich je zateplení budov. Zbývá nám v nejbližších letech zateplit tři - stávající internu a dva drobnější objekty.

Druhou možností je působit na personál, abychom nepřetápěli, efektivně větrali, zhasínali a podobně. Tato drobná režimová opatření jsou v konečném důsledku také efektivní. Bohužel fotovoltaiku zatím instalovat nemůžeme, protože střechy jednotlivých oddělení neodpovídají technickému stavu pro instalaci. Takže je musíme nejprve opravit.

A v budoucnosti?

U nových budov s těmito obnovitelnými zdroji počítáme. Nemocnice je pro ně ideálním provozem, protože tady se veškerá vyrobená energie i spotřebuje. Všechny nové budovy jsou navrženy v pasivním až pasivně-aktivním režimu, ve kterém budeme fotovoltaiku i tepelná čerpadla využívat.