Zdeněk Hrachový se o pár vzpomínek na Jarmilu Šulákovou podělil s Deníkem.

Co pro vás její odchod znamená? Fleret a Jarmila Šuláková, my jsme vždycky byli kamarádi. Byli jsme rodina, navštěvovali jsme se. Lidsky je nám, jako by nám odešla naše babička. Navázali jsme spolupráci i s dcerou Jarmily Šulákové Zuzanou Pavlůskovou. Profesně a pro ostatní odešla velká pěvecká legenda, taková se tady několik desítek let neobjeví.

ČTĚTE TAKÉ Jarmila Šuláková milovala Valašsko, valašské nářečí, lidi i kroj

Jak na ni vzpomínáte? Jen v dobrém. Ona byla veselá kopa, byla bezprostřední. Navíc umřela krásně smířená s životem. Viděla, že je o vše postaráno. Stihla autorizovat knihu o sobě, která vyšla loni v listopadu. Viděla, jak je její rodina spokojená. Od dcery Zuzky vím, že měla zápal plic.

K tomu ještě její věk 87 let. Přesto ale zemřela krásně smířená a spokojená, netrpěla. Zuzce dala všechny své kroje. „Ty je ještě užiješ,“ říkala jí. Zuzka v nich vystupuje. My jsme tušili, že Jarmilka odejde, přesto je pořád s námi, v našich srdcích.

Jak se vám s ní pracovalo? Každý koncert s ní byl originál. Byla velký profík a své vystoupení brala velmi vážně. Před každým z nich se velmi důkladně soustředila. My jsme se ten její způsob naučili od ní. Na naše společné koncerty a hlavně šňůry strašně rád vzpomínám.

Trávili jsme během nich spolu i volný čas. To Jarmila vždy ráda chodila plavat. Byla bezprostřední, byla výborná. Čeho si ale vážím nejvíce, bylo to, s jakou pokorou přistupovala k lidové písni a tradicím. Některé lidové písničky považovala za skvosty, tohle jsme se od ní taky naučili.

Co byste jí do hudebního nebe vzkázali? Že se zatím za ní nechystáme. Ale víme, že tam má spoustu kamarádů folkloristů, třeba Jana Rokytu. Taky bychom jí chtěli vzkázat, ať se jí v tom folklorním nebi dobře zpívá a její folklorní kapela tam nahoře dobře šlape.

ČTĚTE TAKÉ Zemřela Jarmila Šuláková, královna lidové písně