„Ve středu jsme si odbyli poslední slunečný den s jasnou oblohou a ojediněle mrznoucími mlhami. Následující dny až do středy bude inverzní oblačnost, s níž souvisí horší rozptylové podmínky. Vítr nezafouká, takže škodliviny nemají kam uniknout.
Index ospalosti a únavy bude u lidí narůstat. Neuvidíme několik dní sluneční záření, což může potrápit psychicky labilní jedince," říká pro Deník meteoroložka Dagmar Honsová.
Z klimatologických modelů, které vydávají americká a anglická centra, vyplývá, že blížící se zima tentokrát bude poměrně mírná.
„Můžeme se těšit na pár opravdu mrazivých dnů se sněžením, ale pravé mrazy udeří až v únoru. Prosinec a leden mají být průměrné, další měsíc nám to vynahradí. Úspěch těchto odhadů je ale pětašedesátiprocentní," upozorňuje Honsová.
Kdo snadno pochytí kdejakou nemoc či virózu, měl by zbystřit. Bacily totiž neumrznou, spíše naopak počasí bude přát jejich šíření.
„V mrazech se virózy zastaví. Pokud nebudou, čeká nás pravý opak. Každé počasí se ale odráží na zdravotním stavu pacientů, náladách či psychickém rozpoložení. Hodně potrápit dokáže nedostatek slunce," říká zlínská praktická lékařka Věra Zvoníčková.
Jestliže si někdo zatouží zvednout náladu v ponurém počasí prostřednictvím lyžování, má rovněž smůlu. Nebude mrznout, takže nebude ani sníh.
„Předpovědi zatím nejsou příznivé. Máme sice možnost umělého zasněžování, ale i tak čekáme, až začne mrznout," konstatuje Vladimír Kráčalík, starosta Újezdu u Valašských Klobouk, kde provozují lyžařský svah s vlekem.
Zato myslivci si mohou spokojeně mnout ruce. Zvěři mírnější zima totiž svědčí.
„Nečekáme problémy. Zvěř bude mít dostatek potravy, kterou jí sníh alespoň nezakryje. V opačném případě se k ní obtížně dostává," upozorňuje František Libosvár ze zlínského okresního mysliveckého spolku.
Zemědělci věří, že to tak zlé se zimním počasím nebude.
„Příroda je mocná, určitě si poradí. Pokud ale nastanou holomrazy, tak to problém bude. Vymrznou nám totiž některé plodiny zaseté na podzim," říká ředitelka zlínské okresní agrární komory Jana Brázdilová.
Do části Česka už dorazili každoroční zimní hosté
close
zoom_in
„Už jsou tadýýýý." Tuto větu vypustí z úst snad každý jednou za život, jakmile uvidí na obloze houf černých ptáků věštících, že zima už přichází. I letos prý do Česka, potažmo do Zlínského kraje dorazili. A kdože vlastně? Havrani polní.
Podle Miroslava Dvorského z Českého svazu ochránců přírody z Valašského Meziříčí už ale jejich migrace není taková jako dříve.
Kolik havranů do Česka na zimu přilétávalo dříve a nyní? A dorazili letos už opravdu i k nám?
Asi ano, už jsem je i viděl. Zaregistroval jsem je třeba na Přerovsku, na Valašsku ale prozatím ne. Jejich počet se však nedá srovnávat s tím, co bylo před patnácti či dvaceti lety. Zatímco tehdy jich k nám mířilo třeba i dvacet tisíc v hejnu, v posledních letech je jich podstatně méně. Je to pár let zpátky, kdy jsem ale viděl v Hulíně zimovat zhruba sto tisíc havranů.
Symbolizuje opravdu přílet havranů do Česka zimu, nebo jsou to jen báchorky?
Havrani jsou předzvěstí zimy. Přilétají k nám třeba až z Pobaltí proto, že tu mají zimoviště. Tam je pro ně tvrdší zima a tady mírnější.
Česká republika pro ně v podstatě představuje střed celého zimoviště, a proto k nám přilétají jako zimní hosté. Tvrdá zima jim nesvědčí, utíkají před ní.
Migrují ještě teď, kdy už se blíží zima, nějací ptáci z Česka?
Ptačí tahy začínají v srpnu, aby byli pryč do zámrzu tekoucích či stojatých vod. Ještě teď migrace některých druhů probíhá. Zrovna před pár dny začaly mířit husy ze severu na jihozápad. Také probíhají tahy pěvců, kteří jsou otužilejší.
Extrémy počasí ve Zlínském kraji v letech 1991 až 2011
Ve kterém roce byly ve Zlínském kraji nejteplejší a kdy naopak nejchladnější Vánoce či ve který den bylo možné naměřit nejvyšší sněhovou pokrývku? Odpovědi nabízí statistiky zimních extrémů v letech 1991 až 2011, které Deníku poskytl Český hydrometeorologický úřad.
Nejnižší dosažená teplota vzduchu: -29,8 °C (24. ledna 2006, Štítná nad Vláří).
Nejteplejší Vánoce: rok 2010 (teplota na všech stanicích přesáhla 10,5 °C, v Holešově bylo 11,8 °C), velmi teplé byly i Vánoce v roce 2009.
Nejchladnější Vánoce: rok 2001 (minimální teplota vzduchu na všech stanicích byla nižší než -15 °C, ve Štítné nad Vláří naměřili -25,4 °C).
Nejvyšší sněhová pokrývka: 69 centimetrů (únor 2006 ve Vizovicích, pokrývka narůstala od listopadu 2005 a zůstala do března 2006).
Nejčasnější výskyt prvního sněžení: 7. října 1994 (první sníh se objevil nejdříve ve Vizovicích a v Kroměříži).
Nejpozdější výskyt posledního sněžení: 16. dubna 1997 (nejpozdější sníh padal 15. a 16. dubna 1997 ve všech stanicích Zlínského kraje), pozdní výskyt sněžení meteorologové zaznamenali i o rok dříve, ve dnech 13. a 14. dubna 1996. (poh)
