Jeho členové obnovili činnost původního spolku, který byl za účely stavby kaple sv. Václava založený už v polovině 30. let minulého století. Ke „znovuzrození“ spolku došlo na jaře 2011. Přípravné práce, výměna zkušeností, hledání architekta i pořádání akcí pro zajištění financí vedlo k vybudování sakrální stavby, která dosud vísce chyběla.

Stavební práce začaly v březnu 2015.

„Trvaly dva roky a dva měsíce. V den stého výročí zjevení Panny Marie ve Fatimě, 13. května 2017, k nám přijel olomoucký arcibiskup Jan Graubner a další kněží, aby naši dokončenou stavbu proměnil v chrám Boží,“ připomíná Marie Rapantová ze Spolku pro výstavbu kostela svatého Václava v Sazovicích.

Architekt Marek Jan Štěpán dal kostelu sv. Václava válcový tvar, stavba vypadá jako „papírový smotek“, z něhož se odchlipují lístky. Ve dvanáct metrů vysoké nice kostela je zvonkohra s patnácti zvony.

Kostel získal několik prestižních ocenění.

"Nejvýznamnější z udělených vyznamenání bylo od kanadského časopisu Azure, který nás zařadil mezi Top 10 staveb světa dokončených v roce 2017. Toto kostel i architekta Štěpána dostalo na vrchol i do vědomí lidí. O náš kostel se začali zajímat jak věřící, tak architekti a lidé, kteří mají rádi moderní architekturu,“ dodává Rapantová.

Na festivalu Czech Architecture Week Praha, pořádaném stejnojmennou společností ve spolupráci se Správou Pražského hradu, získal sazovický kostel v kategorii Patria Nostra 2020 pro obnovu krajiny a venkova dvě ocenění.

To se podle slov ředitele festivalu za celou dobu jeho konání ještě nestalo. První ocenění udělil Dominik kardinál Duka, druhé si sazovičtí převzali z rukou tehdejšího hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka.

Kostel sv. Václava v Sazovicích ale podle slov Marie Rapantové nestojí jen na obdiv architektů a ke sbírání ocenění. Každou středu se tu konají mše, mimo náboženské akce je také kulturním a komunitním centrem.

„Náš kostel žije. Konají se v něm také svatby a koncerty s duchovní náplní. V suterénu kostela je také společenský sálek pro padesát lidí. Tento využíváme pro přednášky s náboženskou tematikou, modlitby různých společenství, přípravu biřmovanců a podobně. Do akcí se zapojují i mladí. Funguje to jako v každé farnosti – kde se chce, tam to jde,“ uzavírá členka místního spolku.