„Ve zkušební fázi bude denně v centru města pracovat maximálně dvacet nezaměstnaných. Pokud by pracovali denně šest hodin, mohlo by se tímto způsobem prostřídat během měsíce až osmdesát lidí bez práce,“ vysvětlila tajemnice magistrátu Helena Eidová.

Institut veřejné služby funguje podle novely zákona o hmotné nouzi od 1. července. Je na libovůli každé obce, zda tuto možnost nezaměstnaným nabídne. Veřejná služba se má však vztahovat na nejméně náročné práce s minimálním rizikem úrazu. „Bude se jednat zejména o ruční úklid a údržbu veřejných prostranství, chodníků a vyhrabávání trávy nebo listí. Na pracanty bude dohlížet takzvaný předák, na něhož děláme výběrové řízení,“ doplnila Eidová.

Mistr bude zejména organizovat práci, kontrolovat nezaměstnané nebo jim vydávat ochranné pomůcky. „Investujeme do nich padesát tisíc korun, takže bude i hlídat, aby někteří s lopatami či hráběmi neutekli,“ podotkla.

Lidé, kteří jsou evidováni na úřadu práce déle než šest měsíců, získávají existenční minimum ve výši 2 020 korun. Pokud odpracují zdarma pro město dvacet hodin měsíčně, dostanou od státu 3 126 korun. Za třicet hodin veřejné služby získají 3 679 korun.

Dlouhodobě nezaměstnaných je ve Zlíně kolem sto čtyřiceti. Radnice zatím netuší, jaký zájem o veřejnou službu bude. „Pokud by poptávka převyšovala nabídku, můžeme zřídit další stanoviště a nabídnout tak možnost zvýšení příspěvku sto šedesáti lidem,“ poznamenala tajemnice.

Čtyřicetiletý Martin Jaša ze Zlína, který je nezaměstnaný několik týdnů, věří, že tuto možnost nebude muset využít. „Jednak bych rád sehnal jistou práci, a jednak mi to za ten čas strávený úklidem přijde celkem malé navýšení příjmu,“ poznamenal.

Podle šestapadesátileté Boženy M. to ale není špatná nabídka. „Každá koruna navíc dobrá. Dnes je všechno tak drahé,“ postěžovala si.

Zřízení veřejné služby zvažují i sousední Otrokovice. Podle mluvčího Milana Plesara se ale chtějí nejdříve se systémem seznámit. Například ve Vsetíně už veřejnou službu dlouhodobě nezaměstnaní vykonávají.