Mnozí starostové z daných lokalit se však shodují na tom, že cestáři i přesto silnice solí. Názory na to, zda je to správně, či ne, se však různí.

„Jsme součástí přírodního parku a podle zákona by se tady chemické posypy používat neměly. Přesto je patrné, že tady silničáři sůl používají. Jak si jinak vysvětlit, že při mrazu kolem mínus deseti stupňů jsou cesty místy úplně vytáté a mokré?“ pozastavil se příklad starosta Držkové Jaroslav Šarman. Vesnice leží na potoku Dřevnice, který vtéká do Slušovické přehrady.

Šarman zmínil, že v loňském roce se obec pokoušela s tím něco udělat. „Poslali jsme stížnost na správu a údržbu silnic s tím, že je žádáme, aby solit přestali. Oni k tomu ale zaujali odmítavý postoj a tvrdili, že se u nás chemický posyp nepoužívá,“ postěžoval si Šarman. Obec prý dokonce zvažovala podat stížnost na Českou inspekci životního prostředí.

„Nakonec jsme to neudělali, nechtěli jsme to zas až tak dramatizovat. Nicméně něco by se s tím dělat mělo. Zas na druhou stranu jsou cesty sjízdnější. Raději by je ale měli častěji pluhovat a sypat štěrkem než jednou za den solí,“ poznamenal starosta Držkové.

Solí se i kolem Fryštácké přehrady. „Dodržovat zákony se musí, nicméně ať si každý přebere co je menší zlo. Jestli pochybně chránit už jen záložní zdroj pitné vody, nebo dbát na bezpečí lidí,“ rozvažoval starosta obce Fryšták Lubomír Doležel. Podle něj je mnohem důležitější bezpečí a ochrana majetku. „Daný úsek je velmi rizikový. Je jen dobře, že se tam solí, protože jinak tam hrozí vážné dopravní nehody,“ vysvětlil Doležel.

Provozní náměstek Povodí Moravy pro závod Střední Morava Jiří Barouš upozorňuje, že podle vyhlášek se v v blízkosti zdrojů pitné vody solit nesmí. Je však možné udělat výjimku. „Pokud se místní vodoprávní úřad dohodne se správou silnic, může na některých silnicích v omezeném množství solení povolit,“ vysvětlil Barouš.

Vedoucí zlínského provozu Povodí Moravy Karel Zelík však o žádné takové výjimce neví. „Tam, kde by mohlo hrozit, že se sůl spláchne do přehrady, jsou chemické posypy zakázané. Pokud vím, tak výjimka v daných lokalitách udělena není,“ sdělil Zelík.

To, kde se může jaký posyp používat, je přesně stanoveno v plánu zimní údržby pro danou oblast.

„Pokud jsou silnice v oblastech pásma hygienické ochrany sypány něčím jiným než kamennou drtí, pak by se jednalo o nedodržení plánu údržby. Pokud bychom dostali nějaký podnět o jeho nedodržení, prověřilo by se to,“ řekl mluvčí Ředitelství silnic Zlínského kraje (ŘSZK) Vojtěch Cekota. Pokud by se solení v pásmu ochrany potvrdilo, řešilo by se to podle provozního náměstka ŘSZK Radka Berecky finančním postihem.

I kdyby se například do Slušovické přehrady přece jen sůl dostala, nebude to mít podle mluvčí Moravské vodárenské Heleny Koutné na kvalitu vody, která se dostává k odběratelům, až takový vliv. „Voda je čištěna a k lidem jde v takové kvalitě, jakou nařizuje legislativní norma. Navíc se odebírá z dostatečné hloubky, a to šestnáct a dvaadvacet metrů,“ podotkla Koutná.