„Chtěl bych, aby po mně něco zbylo," říká zakladatel svahu, po němž je areál i pojmenován.

Jméno Josefa Šperky je však také spojeno s pětadvaceti uznanými patenty. Jak ale dodává, většinou se jednalo o práci kolektivu. Více než světové vynálezy ho v každém případě láká dělat takzvané zlepšováky.

Když se v osmdesátých letech díval na zlínské Letné na fotbal, všiml si, jak fotbalisté vždy ohýbají rohové praporky, ty se však už nevracely do původní polohy. „Navrhl jsem proto klouby pro tyto praporky. Dnes už je to zcela běžné," říká. Ostatně jeho kloubový systém ho provází desítky let.

Podle něj má kloub více užití. „Používá se ještě například u slalomových tyčí. Tenkrát si to ode mě převzali Švýcaři," vzpomíná vynálezce. Pro svůj kloubový „patent" by měl i další využití. Silničáři jej však prý odmítají. „Už asi dvacet let se jim snažím vysvětlit, že by kloub vyřešil problém s patníky. Bohužel mě nikdo nechce ani vyslechnout. Vadí mi, že se kolikrát ani nepodívají," říká Josef Šperka.

Když už měl schůzku, padla vláda

Měl už i domluvené schůzky na ministerstvu dopravy, ale vždy, když měl se svým vynálezem seznámit patřičného úředníka, padla vláda. „A zas nebylo s kým jednat," krčí rameny vynálezce.

Kloubem, na který přišel, se přitom dají podle Josefa Šperky staré patníky upravit. „Vyhazují je po stovkách. Úprava jednoho by stála přitom 80 korun a sloužil by další roky," podotýká senior.

Ostatně má i důkaz, že jeho patníky fungují. Několik jich instaloval ve Zlíně a drží už šest let.

„A to je přejeli řidiči nesčetněkrát," říká s hrdostí v hlase. Mezi jeho zlepšováky patří i takzvané „šlapadlo". Takový příruční rotoped pro seniory do kapsy, který využívá ve svém věku už i Josef Šperka sám. „Můžu pohodlně sedět v křesle a přitom šlapat na pedálech," ukazuje aktivní senior.

Chtěl by se ještě dočkat uznání jeho kloubového vynálezu. Přemýšlí, že by se možná hodil starostům. „Právě v obcích se totiž ještě stále užívá selský rozum, kterého se na ministerstvech po hříchu

nedostává," dodává Josef Šperka.