V Chlumu jsou nyní čtyři domy, do posledního pátého se rodina nastěhuje zřejmě příští rok na jaře. První dva domy jsou obydlené od roku 2003.

Ekologické domy v Chlumu by kromě ekofarmy mohly mít v budoucnu i vlastní zdroj vody. Podle předsedkyně jde ale o poměrně složitý legislativní proces. "Problém by nebyl, kdyby u každého domu byla samostatná studna. Kdybychom ale chtěli jeden zdroj, pak je vyřizování poměrně komplikované," podotkla.

Investice do stavby ekologicky úsporného domu je přitom údajně stejná jako u klasického rodinného domu. Netradiční výstavba nabízí značné provozní úspory. Podle Frkalové platila před dvěma lety rodina se třemi dětmi v domě o výměře asi 100 metrů čtverečních měsíční zálohu na energii 900 korun. "Dopláceli pouze čtyřiadvacet korun. Loni, když nebyla zima tak dlouhá, platili ještě o dvě stovky méně a nedopláceli nic. Elektrika je přitom veškerý náklad na chod domu," popsala předsedkyně sdružení.

Podobný typ bydlení je rozšířený hlavně v USA, v posledních letech se ale objevuje i v Evropě. V České republice lze na domy částečně skryté pod zemí narazit kromě Chlumu i na Vysočině, u Prahy, u Mladé Boleslavi a na severu Moravy.

Bydlení je podle Frkalové srovnatelné s klasickými domy. Problém není ani s nedostatkem světla či čerstvého vzduchu. Rodinné domy mají totiž prý účinný systém ventilace a maximální prosklení čelní stěny. Do místnosti bez oken pak světlo přivádějí světelné tunely.